Schopnost rozumět tomu, že ostatní mají nějaké představy, odlišné od těch našich, se vždy pokládala za čistě a výjimečně lidskou. Od minulého týdne víme, že je tomu jinak.
V odborném časopise Science vyšel článek, který popisuje pokus, jenž by mohl přepsat naše chápání duševních schopností lidoopů. Vědci v něm sledovali pohyby očí tří druhů lidoopů (bonoba, šimpanze a orangutana), kteří se dívali na muže pátrajícího po ukrytém předmětu. Jenže předmět tam už nebyl – a zvířata věděla, že byl odstraněn. Hominidi se mnohem častěji dívali na místo, kde si člověk myslel, že předmět bude – a to přesto, že věděla, že už tam není. Podle vědců to ukazuje, že zvířata dokázala pomocí intuice vytušit, na co člověk myslí.
Podívejte se, jak experiment probíhal:
Podobný test se dává i malým dětem: s čokoládovou tyčinkou. Podle jeho výsledků se usuzuje, kdy jsou už malé děti schopné intuice a empatie: když se dívají na místo, kde tyčinka již není, prokazují tím své pokročilé duševní procesy. Lidoopi doposud v podobných testech pravidelně selhávali.
Jak zaujmout lidoopa
Tyto testy byly zatím připravované specificky pro zvířata a spočívaly například v obdobě hraní skořápek. Fumihiro Kano z Kjótské univerzity proto zkusil použít test jinak využívaný u lidských dětí. Upravil ho o několik elementů, které měly zvýšit zájem zvířat o vyřešení situace. Při pokusu dostala jejich oblíbený džus; navíc osoba, jež předmět ukrývala (a pak ukradený předmět hledala) byl muž převlečený za gorilu – vědci mu říkali King Kong.
- Šimpanz bonobo je jeden ze dvou druhů rodu šimpanz; druhým je známější šimpanz učenlivý. Od něj se liší vzpřímenou chůzí, matriarchátem, rovnostářskou kulturou a významnou rolí pohlavního styku v jejich společnosti.
To šimpanze, bonoby i orangutany zaujalo natolik, že o celé drama projevovali intenzivní zájem – zřejmě s cílem pokusu soucítili a záleželo jim na tom, aby se k ukrytému žrádlu dostal. Vědci využili toho, že vyšší primáti milují sledovat sociální konflikty: když k něčemu takovému v tlupě dojde, zbytek členů zanechá toho, co dělala, a začne sledovat takový spor nebo hádku. V takových momentech jsou schopní největší koncentrace.
Biologové zkrátka před zvířaty rozehráli obdobu reality show a všechny tři druhy primátů reagovaly. Pravidelně v tomto testu uspěly všechny tři zkoumané druhy – vědce to zaskočilo, protože předchozí testy pravidelně dokazovaly, že by tohoto druhu myšlení být schopni neměli.
Teorie mysli
Vědci tomuto souboru vlastností říkají teorie mysli. Je to soubor schopností, předpokladů, znalostí a zkušeností, který lidem umožňuje přisuzovat duševní stavy druhým lidem i sobě samým a na základě toho porozumět chování a také ho předpovídat. Od 70. let 20. století, kdy se pojem teorie mysli poprvé objevil, na něj testovalo zvířata mnoho vědců – vždy marně.
Myšlenka teorie mysli zní sice velmi jednoduše, ve skutečnosti však představuje značně složitý systém, jehož ovládnutí si vyžaduje značně komplikovanou mysl. Aby mohl živý tvor porozumět duševním stavům jiných, musí si nejprve uvědomit, že tyto stavy jsou pouze vnitřní a tedy jen částečně závislé na stavech vnějšího světa. Mohou sice být s realitou ve shodě, ale není to nutné – tak jako ve výše popsaném experimentu.
Lidské děti jsou v těchto testech schopné verbálně uspět přibližně od věku čtyř let, ale už dvou- a tříleté děti mají 80procentní úspěšnost, pokud je test proveden podobně jako na lidoopech (tedy sledováním jejich pohledů).
Reakce: vědci celého světa jsou zaskočeni
Tyto výsledky jsou pro primátology značně překvapující. Například jeden z nejlepších expertů v oboru, Nizozemec Franz de Waal, se pro Science vyjádřil takto: „Je to značný přelom, nejen proto, že nás v těchto testech zbavuje závislosti na verbálních dovednostech, ale především proto, že zdůrazňuje mentální kontinuitu mezi vyššími primáty a lidmi.“
Podle jiného osloveného biologa, Tecumseha Fitche z Vídeňské univerzity, jde o hřebík do rakve dlouze přijímané myšlenky, že lidé jsou jediným tvorem s „teorií mysli.“
