Šikmá věž v Pise se napřimuje. Zachránili ji vědci a moderní technologie

Poslední výsledky měření prokázaly, že šikmá věž v Pise se naklání výrazně méně. Letitá práce nejlepších inženýrů z celého světa na jejím narovnání tak nese plody. Někteří obyvatelé města se dokonce začínají bát, aby se nenarovnala zcela a Pisa nepřišla o svou jedinečnost.

Sedmapadesátimetrová věž sice stále zůstává nahnutá, a tedy turisticky zajímavá, přesto je mnohem stabilnější než v minulosti. „Stále se napřimuje,“ komentoval nové výsledky měření inženýr Roberto Cela. „A bude trvat ještě mnoho let, než se přestane napřimovat,“ dodal vědec.

Proč se věž naklání?

Středověká věž v Pise vznikla roku 1173 jako symbol námořní moci této metropole. Město ji však postavilo na příliš měkkém podkladu, takže se hned začala naklánět.

Během staletí se její stabilita zhoršovala a situace došla tak daleko, že roku 1990 byla věž uzavřena z bezpečnostních důvodů pro návštěvníky. Náklon byl tehdy rekordní: rozdíl mezi vrcholem věže a její patou byl 4,5 metru. Hrozilo tehdy, že se celá věž změní v hromadu sutě a že to nebude trvat déle než několik týdnů.

Představitelé města se tehdy rozhodli památku zachránit. „Instalovali jsme do podzemí množství trubek na stranu, ze které se věž odklání,“ popsal Cela, který řídí organizaci OPA, jež má na starost péči o tuto stavbu. „Odstranili jsme (měkkou) půdu tak, že jsme velice opatrně vrtali. Díky tomu jsme získali půl stupně náklonu,“ řekl.

Věž má takový význam a historickou i kulturní cenu, že se do projektu na její záchranu zapojili také mezinárodní experti. Mezi lety 1993 a 2001 koordinoval snahy o její zachování italský inženýr s polskými kořeny Michele Jamiolkowski, díky němuž se podařilo věž napřímit o 41 centimetrů. O další čtyři centimetry se podařilo věž narovnat od roku 2001 do současnosti.

Záhada šikmé věže

Aby vědci plně pochopili chování 14 500 tun těžké věže, měřili její vlastnosti desítkami různých způsobů od manuálního až po laser. Zjistili například to, že věž se drobně samovolně napřimuje, a to především v létě. „Věž se naklání na jih. Jižní část je teplejší, kámen se rozpíná a věž se napřimuje,“ popsali vědci mechanismus.

Hrozbu ztráty turistického taháku pádem věže se podařilo zažehnat. Teď se však leckdo obává, aby se nenarovnala, a nepřišla tak o svou jedinečnost. Inženýr Cela, který je momentálně největším světovým odborníkem na šikmou věž, však nevěří, že by se ji někdy podařilo zcela napřímit. A doplňuje, že i některé pokusy o její záchranu jí dodávají unikátní šmrnc: „Když ji stavěli, tak byly pokusy napřímit ji (přidáním kamene na jednu stranu), díky čemuž má dnes trošku banánovitý tvar.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 17 mminutami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 3 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 5 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 6 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.