Šikmá věž v Pise se napřimuje. Zachránili ji vědci a moderní technologie

Poslední výsledky měření prokázaly, že šikmá věž v Pise se naklání výrazně méně. Letitá práce nejlepších inženýrů z celého světa na jejím narovnání tak nese plody. Někteří obyvatelé města se dokonce začínají bát, aby se nenarovnala zcela a Pisa nepřišla o svou jedinečnost.

Sedmapadesátimetrová věž sice stále zůstává nahnutá, a tedy turisticky zajímavá, přesto je mnohem stabilnější než v minulosti. „Stále se napřimuje,“ komentoval nové výsledky měření inženýr Roberto Cela. „A bude trvat ještě mnoho let, než se přestane napřimovat,“ dodal vědec.

Proč se věž naklání?

Středověká věž v Pise vznikla roku 1173 jako symbol námořní moci této metropole. Město ji však postavilo na příliš měkkém podkladu, takže se hned začala naklánět.

Během staletí se její stabilita zhoršovala a situace došla tak daleko, že roku 1990 byla věž uzavřena z bezpečnostních důvodů pro návštěvníky. Náklon byl tehdy rekordní: rozdíl mezi vrcholem věže a její patou byl 4,5 metru. Hrozilo tehdy, že se celá věž změní v hromadu sutě a že to nebude trvat déle než několik týdnů.

Představitelé města se tehdy rozhodli památku zachránit. „Instalovali jsme do podzemí množství trubek na stranu, ze které se věž odklání,“ popsal Cela, který řídí organizaci OPA, jež má na starost péči o tuto stavbu. „Odstranili jsme (měkkou) půdu tak, že jsme velice opatrně vrtali. Díky tomu jsme získali půl stupně náklonu,“ řekl.

Věž má takový význam a historickou i kulturní cenu, že se do projektu na její záchranu zapojili také mezinárodní experti. Mezi lety 1993 a 2001 koordinoval snahy o její zachování italský inženýr s polskými kořeny Michele Jamiolkowski, díky němuž se podařilo věž napřímit o 41 centimetrů. O další čtyři centimetry se podařilo věž narovnat od roku 2001 do současnosti.

Záhada šikmé věže

Aby vědci plně pochopili chování 14 500 tun těžké věže, měřili její vlastnosti desítkami různých způsobů od manuálního až po laser. Zjistili například to, že věž se drobně samovolně napřimuje, a to především v létě. „Věž se naklání na jih. Jižní část je teplejší, kámen se rozpíná a věž se napřimuje,“ popsali vědci mechanismus.

Hrozbu ztráty turistického taháku pádem věže se podařilo zažehnat. Teď se však leckdo obává, aby se nenarovnala, a nepřišla tak o svou jedinečnost. Inženýr Cela, který je momentálně největším světovým odborníkem na šikmou věž, však nevěří, že by se ji někdy podařilo zcela napřímit. A doplňuje, že i některé pokusy o její záchranu jí dodávají unikátní šmrnc: „Když ji stavěli, tak byly pokusy napřímit ji (přidáním kamene na jednu stranu), díky čemuž má dnes trošku banánovitý tvar.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Slovensko-český tým objevil nejstarší kovový vrták z Egypta. Vznikl před faraony

Nový objev dvoučlenného vědeckého týmu naznačuje, že vyspělými technologiemi disponovali lidé v Egyptě už před 5300 lety, tedy v době, kdy této zemi ještě nevládli faraoni. Mladí vědci vzácný artefakt objevili, když znovu zkoumali dávno popsané předměty v muzeu.
před 1 hhodinou

Rozpoznávací nástroje dokáží odhalit deepfake videa. Většinou jsou ale placené

Umělou inteligenci využívají i „ochránci internetu“. Ty nejlepší rozpoznávací nástroje totiž dokáží ve většině případů odhalit i videa vytvořená nebo upravená pomocí AI, která už lidi přelstí. S nárůstem podvodů a deepfake videí jsou tyto technologie stále důležitější. Většina takových nástrojů je ale placená a ty ve verzích zdarma obvykle tak dobře nefungují. Podobné nástroje proto zatím mají jen ti největší hráči v oblasti kyberbezpečnosti. Podle odborníků ale jejich počet poroste. Důležitý stále zůstává i kontext. I tady nicméně dokáží nástroje pomoci. Třeba rozpoznat, kdo na videu mluví, nebo analyzovat informace ve videu a s pomocí AI je pak srovnat s realitou.
před 4 hhodinami

Analýza fosilií ukázala, že v Japonsku kdysi žili jeskynní lvi

Před desítkami tisíc let žili na rozsáhlém území japonského souostroví lvi. Odhalila to podle agentury Kjódó analýza fosilních vzorků, o kterých se doposud předpokládalo, že patří tygrům. Ve skutečnosti však patří vyhynulému druhu lvů.
před 18 hhodinami

Mezi pitím slazených nápojů a úzkostí je silná souvislost, varuje studie

Nápoje plné cukrů mají prokazatelně negativní dopad na lidské tělesné zdraví. Nový výzkum se teď podíval na možné dopady na zdraví duševní – a podle něj také v této oblasti existují náznaky negativních dopadů.
před 19 hhodinami

Archeologové objevili na Moravě masivní kadlub z doby bronzové

Vědci objasnili původ kamenného kadlubu, který v době bronzové sloužil k výrobě hrotů kopí a v roce 2007 ho na zahradě našel majitel domu v Morkůvkách na Břeclavsku. Tato forma na zbraň dle archeologů pochází až z Karpat, z území dnešního Maďarska. Přesun obdobného předmětu na takovou vzdálenost byl tehdy výjimečný, upozornili vědci.
včera v 10:42

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
včera v 10:27

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
15. 2. 2026

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026
Načítání...