Šikmá věž v Pise se napřimuje. Zachránili ji vědci a moderní technologie

Poslední výsledky měření prokázaly, že šikmá věž v Pise se naklání výrazně méně. Letitá práce nejlepších inženýrů z celého světa na jejím narovnání tak nese plody. Někteří obyvatelé města se dokonce začínají bát, aby se nenarovnala zcela a Pisa nepřišla o svou jedinečnost.

Sedmapadesátimetrová věž sice stále zůstává nahnutá, a tedy turisticky zajímavá, přesto je mnohem stabilnější než v minulosti. „Stále se napřimuje,“ komentoval nové výsledky měření inženýr Roberto Cela. „A bude trvat ještě mnoho let, než se přestane napřimovat,“ dodal vědec.

Proč se věž naklání?

Středověká věž v Pise vznikla roku 1173 jako symbol námořní moci této metropole. Město ji však postavilo na příliš měkkém podkladu, takže se hned začala naklánět.

Během staletí se její stabilita zhoršovala a situace došla tak daleko, že roku 1990 byla věž uzavřena z bezpečnostních důvodů pro návštěvníky. Náklon byl tehdy rekordní: rozdíl mezi vrcholem věže a její patou byl 4,5 metru. Hrozilo tehdy, že se celá věž změní v hromadu sutě a že to nebude trvat déle než několik týdnů.

Představitelé města se tehdy rozhodli památku zachránit. „Instalovali jsme do podzemí množství trubek na stranu, ze které se věž odklání,“ popsal Cela, který řídí organizaci OPA, jež má na starost péči o tuto stavbu. „Odstranili jsme (měkkou) půdu tak, že jsme velice opatrně vrtali. Díky tomu jsme získali půl stupně náklonu,“ řekl.

Věž má takový význam a historickou i kulturní cenu, že se do projektu na její záchranu zapojili také mezinárodní experti. Mezi lety 1993 a 2001 koordinoval snahy o její zachování italský inženýr s polskými kořeny Michele Jamiolkowski, díky němuž se podařilo věž napřímit o 41 centimetrů. O další čtyři centimetry se podařilo věž narovnat od roku 2001 do současnosti.

Záhada šikmé věže

Aby vědci plně pochopili chování 14 500 tun těžké věže, měřili její vlastnosti desítkami různých způsobů od manuálního až po laser. Zjistili například to, že věž se drobně samovolně napřimuje, a to především v létě. „Věž se naklání na jih. Jižní část je teplejší, kámen se rozpíná a věž se napřimuje,“ popsali vědci mechanismus.

Hrozbu ztráty turistického taháku pádem věže se podařilo zažehnat. Teď se však leckdo obává, aby se nenarovnala, a nepřišla tak o svou jedinečnost. Inženýr Cela, který je momentálně největším světovým odborníkem na šikmou věž, však nevěří, že by se ji někdy podařilo zcela napřímit. A doplňuje, že i některé pokusy o její záchranu jí dodávají unikátní šmrnc: „Když ji stavěli, tak byly pokusy napřímit ji (přidáním kamene na jednu stranu), díky čemuž má dnes trošku banánovitý tvar.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...