Selfie letos zabily desetkrát víc lidí než žraloci. Počet obětí rok od roku roste

Jedním z nejviditelnějších fenoménů počátku 21. století je selfie – vloni jich lidé jen na službu Google Photos nahráli 24 miliard. Stále ale také přibývá počet lidí, jimž se stane selfie osudnou.

Co je selfie, ví asi intuitivně téměř každý dnešní člověk. Přesná definice podle Oxford Dictionary zní: „Fotografie sebe sama, běžně pořízená chytrým telefonem nebo webkamerou a nahrána na sociální síť.“ Podobné snímky sice existovaly prakticky od počátků fotografie (první selfie vznikla roku 1839), ale fenomén se začal šířit až po vzniku sociálních sítí. Výraz selfie poprvé použil roku 2005 fotograf Jim Kraus. A od roku 2014 začali lidé kvůli selfie umírat.

Statistika, kterou zveřejnil tým amerických a indických vědců, ukazuje, jak rychle roste počet smrtelných zranění, která zavinily selfie. Roku 2014 zemřelo při focení selfieček 15 lidí, roku 2015 to bylo už 39 lidí a letos, přestože rok ještě neskončil, již 73 lidí. Pro srovnání – žraloci zabijí po celé světě přibližně 7 lidí za rok.

Analýza nebezpečnosti selfie
Zdroj: Cornell University

Vědci se pokusili analyzovat, proč lidé při pořizování selfie fotek tak často umírají – a také vypracovali analýzu, jak tomu předcházet. Hlavní autor práce Hemank Lamba z Carnegie Mellon University v Pittsburghu shromáždil ze světového tisku všechny zprávy o smrtelných nehodách, při nichž zemřel člověk při focení selfie. Z nich pak vybrali ty, kde se dalo smrti předcházet, pokud by se daná osoba nefotila. S daty pak dále pracovali.

Nejvíce úmrtí „na selfie“ našli v Indii – z celkového počtu 127 úmrtí jich v Indii bylo 76. Na druhém místě se umístil Pákistán (9 úmrtí), USA (8 úmrtí) a Rusko (6 úmrtí). Nejčastější příčinou smrti je u selfie pád z výšky. Odpovídá to předpokladu, že se lidé rádi fotografují při dobrém výhledu a také v emocionálních situacích. Druhým nejčastějším způsobem smrti spojeným se selfie je utopení se; velmi často zde ale existuje spojení mezi pádem z výšky a dopadem do vody.

Vlaková smrt

V Indii také umírá nečekaně velký počet osob kvůli seflie spojenou s vlaky. Autoři studie věří, že to vychází z indické tradice focení se s vlakem. „Pokud se vyfotíte s nejlepším přítelem před vlakem, je to symbolem toho, že přátelství bude navždy,“ popisují vědci.

Vědci vytvořili algoritmus, který dokáže předpovídat, jak moc je fotografie riziková – a zda situace na ní může způsobit smrt. Ve své práci uvádějí, že spolehlivost jejich programu je až 70 procent. Může to pomoci nejen při vývoji algoritmů, které povedou k větší bezpečnosti při fotografování, ale například i ve forenzních disciplínách, kdy je třeba správně vyhodnotit příčinu smrti.

Sociologie selfie

Kdo vlastně fotí selfie? Je to velmi odlišné podle média, které pro publikaci fotografií využívají. Studie Facebooku z roku 2013 ukazuje, že nejčastěji jsou jejich autory uživatelé, kteří mají na síti malou sociální interakci.  Uživatelé aplikace Snapchat zase posílají svým přátelům záměrně nevábné fotografie sebe samých jako projev humoru. Na Instagramu zase dominují selfie fotografie fitness a jiných celebrit, kdy je tělo zobrazováno jako co nejkrásnější. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 27 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 18 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 20 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 21 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 21 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 23 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
včera v 10:51

Evropský pohled