Selfie letos zabily desetkrát víc lidí než žraloci. Počet obětí rok od roku roste

Jedním z nejviditelnějších fenoménů počátku 21. století je selfie – vloni jich lidé jen na službu Google Photos nahráli 24 miliard. Stále ale také přibývá počet lidí, jimž se stane selfie osudnou.

Co je selfie, ví asi intuitivně téměř každý dnešní člověk. Přesná definice podle Oxford Dictionary zní: „Fotografie sebe sama, běžně pořízená chytrým telefonem nebo webkamerou a nahrána na sociální síť.“ Podobné snímky sice existovaly prakticky od počátků fotografie (první selfie vznikla roku 1839), ale fenomén se začal šířit až po vzniku sociálních sítí. Výraz selfie poprvé použil roku 2005 fotograf Jim Kraus. A od roku 2014 začali lidé kvůli selfie umírat.

Statistika, kterou zveřejnil tým amerických a indických vědců, ukazuje, jak rychle roste počet smrtelných zranění, která zavinily selfie. Roku 2014 zemřelo při focení selfieček 15 lidí, roku 2015 to bylo už 39 lidí a letos, přestože rok ještě neskončil, již 73 lidí. Pro srovnání – žraloci zabijí po celé světě přibližně 7 lidí za rok.

Analýza nebezpečnosti selfie
Zdroj: Cornell University

Vědci se pokusili analyzovat, proč lidé při pořizování selfie fotek tak často umírají – a také vypracovali analýzu, jak tomu předcházet. Hlavní autor práce Hemank Lamba z Carnegie Mellon University v Pittsburghu shromáždil ze světového tisku všechny zprávy o smrtelných nehodách, při nichž zemřel člověk při focení selfie. Z nich pak vybrali ty, kde se dalo smrti předcházet, pokud by se daná osoba nefotila. S daty pak dále pracovali.

Nejvíce úmrtí „na selfie“ našli v Indii – z celkového počtu 127 úmrtí jich v Indii bylo 76. Na druhém místě se umístil Pákistán (9 úmrtí), USA (8 úmrtí) a Rusko (6 úmrtí). Nejčastější příčinou smrti je u selfie pád z výšky. Odpovídá to předpokladu, že se lidé rádi fotografují při dobrém výhledu a také v emocionálních situacích. Druhým nejčastějším způsobem smrti spojeným se selfie je utopení se; velmi často zde ale existuje spojení mezi pádem z výšky a dopadem do vody.

Vlaková smrt

V Indii také umírá nečekaně velký počet osob kvůli seflie spojenou s vlaky. Autoři studie věří, že to vychází z indické tradice focení se s vlakem. „Pokud se vyfotíte s nejlepším přítelem před vlakem, je to symbolem toho, že přátelství bude navždy,“ popisují vědci.

Vědci vytvořili algoritmus, který dokáže předpovídat, jak moc je fotografie riziková – a zda situace na ní může způsobit smrt. Ve své práci uvádějí, že spolehlivost jejich programu je až 70 procent. Může to pomoci nejen při vývoji algoritmů, které povedou k větší bezpečnosti při fotografování, ale například i ve forenzních disciplínách, kdy je třeba správně vyhodnotit příčinu smrti.

Sociologie selfie

Kdo vlastně fotí selfie? Je to velmi odlišné podle média, které pro publikaci fotografií využívají. Studie Facebooku z roku 2013 ukazuje, že nejčastěji jsou jejich autory uživatelé, kteří mají na síti malou sociální interakci.  Uživatelé aplikace Snapchat zase posílají svým přátelům záměrně nevábné fotografie sebe samých jako projev humoru. Na Instagramu zase dominují selfie fotografie fitness a jiných celebrit, kdy je tělo zobrazováno jako co nejkrásnější. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 13 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 16 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 16 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 18 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 20 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...