Selfie letos zabily desetkrát víc lidí než žraloci. Počet obětí rok od roku roste

Jedním z nejviditelnějších fenoménů počátku 21. století je selfie – vloni jich lidé jen na službu Google Photos nahráli 24 miliard. Stále ale také přibývá počet lidí, jimž se stane selfie osudnou.

Co je selfie, ví asi intuitivně téměř každý dnešní člověk. Přesná definice podle Oxford Dictionary zní: „Fotografie sebe sama, běžně pořízená chytrým telefonem nebo webkamerou a nahrána na sociální síť.“ Podobné snímky sice existovaly prakticky od počátků fotografie (první selfie vznikla roku 1839), ale fenomén se začal šířit až po vzniku sociálních sítí. Výraz selfie poprvé použil roku 2005 fotograf Jim Kraus. A od roku 2014 začali lidé kvůli selfie umírat.

Statistika, kterou zveřejnil tým amerických a indických vědců, ukazuje, jak rychle roste počet smrtelných zranění, která zavinily selfie. Roku 2014 zemřelo při focení selfieček 15 lidí, roku 2015 to bylo už 39 lidí a letos, přestože rok ještě neskončil, již 73 lidí. Pro srovnání – žraloci zabijí po celé světě přibližně 7 lidí za rok.

Analýza nebezpečnosti selfie
Zdroj: Cornell University

Vědci se pokusili analyzovat, proč lidé při pořizování selfie fotek tak často umírají – a také vypracovali analýzu, jak tomu předcházet. Hlavní autor práce Hemank Lamba z Carnegie Mellon University v Pittsburghu shromáždil ze světového tisku všechny zprávy o smrtelných nehodách, při nichž zemřel člověk při focení selfie. Z nich pak vybrali ty, kde se dalo smrti předcházet, pokud by se daná osoba nefotila. S daty pak dále pracovali.

Nejvíce úmrtí „na selfie“ našli v Indii – z celkového počtu 127 úmrtí jich v Indii bylo 76. Na druhém místě se umístil Pákistán (9 úmrtí), USA (8 úmrtí) a Rusko (6 úmrtí). Nejčastější příčinou smrti je u selfie pád z výšky. Odpovídá to předpokladu, že se lidé rádi fotografují při dobrém výhledu a také v emocionálních situacích. Druhým nejčastějším způsobem smrti spojeným se selfie je utopení se; velmi často zde ale existuje spojení mezi pádem z výšky a dopadem do vody.

Vlaková smrt

V Indii také umírá nečekaně velký počet osob kvůli seflie spojenou s vlaky. Autoři studie věří, že to vychází z indické tradice focení se s vlakem. „Pokud se vyfotíte s nejlepším přítelem před vlakem, je to symbolem toho, že přátelství bude navždy,“ popisují vědci.

Vědci vytvořili algoritmus, který dokáže předpovídat, jak moc je fotografie riziková – a zda situace na ní může způsobit smrt. Ve své práci uvádějí, že spolehlivost jejich programu je až 70 procent. Může to pomoci nejen při vývoji algoritmů, které povedou k větší bezpečnosti při fotografování, ale například i ve forenzních disciplínách, kdy je třeba správně vyhodnotit příčinu smrti.

Sociologie selfie

Kdo vlastně fotí selfie? Je to velmi odlišné podle média, které pro publikaci fotografií využívají. Studie Facebooku z roku 2013 ukazuje, že nejčastěji jsou jejich autory uživatelé, kteří mají na síti malou sociální interakci.  Uživatelé aplikace Snapchat zase posílají svým přátelům záměrně nevábné fotografie sebe samých jako projev humoru. Na Instagramu zase dominují selfie fotografie fitness a jiných celebrit, kdy je tělo zobrazováno jako co nejkrásnější. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...