Ve volné přírodě žije asi 345 tisíc šimpanzů – ale nebýt NASA, bylo by jich tam mnohem méně. Družice Landsat pomáhají tam, kde člověk nemůže.
Ještě před sto lety žily na Zemi asi dva miliony šimpanzů, dnes jich zbývá ani ne 20 procent. Naši nejbližší genetičtí příbuzní jsou stále ohroženější a vědci i ochránci přírody hledají čím dál zoufaleji způsob, jak je zachránit.
Jednou z cest je i spolupráce s NASA. Kooperací americké kosmické agentury a Institutu Jane Goodallové vznikl projekt, který využívá družic Landsat. Má vylepšit možnosti vědců detailně monitorovat život šimpanzů a lépe chránit jejich domov.
„Šimpanzi jsou v krizi,“ uvedl Lilian Pintea, který pracuje pro Institut Jane Goodallové. Hlavními příčinami jsou lov šimpanzů na maso, ničení jejich životního prostředí, ilegální obchod s nimi a také nemoci.
Proti ztrátě životního prostředí se dá nejlépe bojovat tím, že ho experti sledují – ideálně z nadhledu vesmíru, kde jsou veškeré změny okamžitě vidět.
V Institutu Jane Goodallové si to uvědomili už roku 2000, kdy Lilian Pintea poprvé viděl srovnání aktuálních satelitních snímků a družicových fotek starých desítky let z národního parku Gombe. Přesvědčivě ukazovaly, jak výrazný byl ústup pralesa, kde šimpanzi žili.
Od té doby zachránci šimpanzů data ze satelitů Landsat využívají; jsou v nich záznamy 44 let pozorování planety. Všechny snímky může Institut Jane Goodallové, stejně jako jiné veřejné organizace, využívat zcela zdarma.
„Data ze satelitů NASA nám pomáhají pochopit, jaká je distribuce šimpanzů v jejich přirozeném prostředí,“ uvedl Pintea. Díky tomu vědci vidí, kde hrozí aktuálně šimpanzům největší riziko a právě do takových oblastí pak mohou nejpřesněji a tedy i nejúčinněji zamířit svou aktivitu.
Dvaaosmdesátiletá Goodallová říká: „Dnes je celý lesní pás vlastně pryč – je rozdělený na spoustu stále se zmenšujících se fragmentů.“ Její nadace se nepokouší změnit všechno, na to nemá síly – ale snaží se, aby místní lidé pochopili, že živí šimpanzi mají pro ně větší význam než ti ulovení.
V přesvědčování domorodců jim satelitní záběry výrazně pomohly – lidé poprvé na vlastní oči viděli, jak se jim svět, na nějž byli zvyklí, mění před očima. Zjistili také, jak velký je dopad těžby dřeva a mýcení lesa. „Pro vylepšení snah o záchranu šimpanzů byly satelity přelomové,“ uvádí NASA ve zprávě.
Budoucnost satelitů
Současný americký prezident Donald Trump se během volební kampaně několikrát vyjádřil proti tomu, aby NASA zkoumala Zemi – podle něj by mělo jádro jejího výzkumu spočívat ve sledování toho, co se děje mimo Zemi. Po inauguraci se tomuto tématu zatím nevěnoval, ale zveřejnění jeho vize budoucí podoby agentur NASA a NOAA se čeká v nejbližší budoucnosti.
- Valerie Jane Morris Goodallová (* 3. dubna 1934) je anglická bioložka zabývající se výzkumem primátů - zejména šimpanzů.
- Když jí bylo 23 let, odcestovala na pozvání svého přítele do Keni.
Začala zde pracovat spolu se slavným primatologem Louisem Leakeyem. Ten rozvinul její zájem o šimpanze a podpořil ji při jejím rozhodnutí studovat tato zvířata ve volné přírodě v Národním parku Gombe v Tanzánii. - Během doby udělala mnoho objevů - zjistila například, že šimpanzi používají nástroje, že dokážou projevovat své emoce a že jsou masožravci, ale také např. to, že se mezi sebou vraždí. Šimpanze v Gombe studovala 45 let a získala si tak světovou pověst jako odborník na chování primátů.
- Jane Goodallová napsala několik knih a v roce 1977 založila The Jane Goodall Institute, jehož cílem je výzkum, vzdělávání a ochrana divoké přírody.
