Samice hadů mají klitoris, ukázal australský výzkum. Může to změnit pohled na sexualitu plazů

Australští vědci přišli na to, že samice hadů mají klitoris, čímž vyvrátili dlouholetý předpoklad, že tomu tak není. Podle autorů je zapotřebí tento fenomén dále studovat.

Hadí penisy vědci studují už desítky let, ale pohlavní orgány samic podle nich dosud byly přehlížené. „Byla to kombinace toho, že ženské genitálie jsou tabu a neschopnosti vědců je najít,“ popisuje některé z příčin výzkumnice Megan Folwellová. které se hadí klitoris podařilo vypátrat v ocasu samic.

Podle studie zveřejněné v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B mají hadí samice klitorisy dokonce dva – oddělené tkání a skryté na spodní straně ocasu. Skládají se hlavně z nervů, kolagenu a červených krvinek. Vědci jim říkají hemiklitorisy – je to obdoba dvojitých samčích hemipenisů, které se vyskytují u plazů.

Hemiklitorisy na těle hada
Zdroj: La Trobe University

Folwellová začala po hadím klitorisu pátrat, protože se jí nezdálo, že by ho na rozdíl od tolika jiných zvířat neměli. „Prostě jsem se musela podívat, jestli to tam je, jestli to jen někdo nepřehlédl,“ vysvětlila. Genitálie poprvé našla u zmije a posléze i u osmi dalších druhů.

„U některých hadů jsou klitorisy poměrně svalnaté a velké - například u zmijí – ale u jiných hadů jsou zase opravdu tenké, roztažené a malé,“ uvedla Jenna Crowe-Riddellová, spoluautorka studie a postdoktorandka v oboru neuroekologie na La Trobe University. Velikosti se pohybovaly od méně než milimetru do sedmi milimetrů.

Jsou tvořeny erektilní tkání, která se pravděpodobně plní krví, a také nervovými svazky, které „mohou svědčit o hmatové citlivosti, podobně jako je tomu u savčího klitorisu“.

„Teď, když víme, že to existuje a víme, jak to vypadá, víme, že je tu erektilní tkáň s nervy – nemůžeme si pomoct, ale říkáme si: proč by to nemohlo sloužit k potěšení?“ dodala Crowe-Riddelová. „Myslím, že stojí za to, tyto otázky otevřít.“

Co to mění

Studie naznačuje, že pohlavní orgány „mají funkční význam při páření“ u hadů. Ačkoli je zapotřebí dalšího výzkumu chování hadů, Folwellová uvedla, že tým teoreticky předpokládá, že hemiklitorisy „by mohly poskytovat určitý druh stimulační signalizace pro vaginální relaxaci a lubrikaci, což by pomohlo samici při kopulaci, případně by zabránilo poškození během páření“. Samčí hemipenisy jsou totiž často u hadů vybavené nejrůznějšími háčky a ostny.

„Mohlo by to také signalizovat vaječníkům ovulaci a vejcovodům potenciální přípravu na uložení spermií,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...