Medvědům v kavkazské rezervaci je teplo a odmítají se uložit k zimnímu spánku. Jak uvedla mluvčí biosférické rezervace Olga Turiščevová, v horách se pohybují téměř dvě stovky medvědů, kteří odmítají usnout.
Během uplynulých třiceti let, kdy ruští zoologové chování kavkazských medvědů sledují, si šelmy zimní spánek nikdy nenechaly ujít. Zvířata žijící ve výškách nad 1500 metrů nad mořem na jižních a severních svazích ruské části kavkazských velehor se ale letos rozhodla bdít. K vidění jsou prý i medvědí samice se skotačícími mláďaty.
Kavkazská rezervace má podle agentury TASS rozlohu 280 tisíc hektarů a rozkládá se na území Krasnodarského kraje a v Adygejské a Karačajevsko-Čerkeské autonomní republice.
V Jakutsku na severu Sibiře naopak podle ruských meteorologů nyní panují mimořádně kruté mrazy. V některých oblastech klesla teplota na minus 67 stupňů. Dva muži podle ruských médií o víkendu umrzli, když se jim porouchalo auto a chtěli dojít do cíle své cesty pěšky. Jakutská obec Ojmjakon před pěti lety zaznamenala nejnižší teplotu ze všech obydlených míst na Zemi, naměřili tam minus 71 stupňů.
Medvědi a zimní spánek
Medvědi se ukládají k takzvanému nepravému zimnímu spánku. To znamená, že se sice ukládají do brlohů, nejde však o úplnou hibernaci, jakou známe například od netopýrů, ježků, křečků, plchů nebo syslů. Jejich tep sice klesá až o tři čtvrtiny a spotřeba kyslíku asi o polovinu, ale tělesná teplota se jim snižuje jen málo.
Medvědi během tohoto období ani nemočí ani nevylučují trus – na konci tlustého střeva se jim prostě vytvoří jakási zátka ze suchého trusu; té se medvěd zbaví vytlačením až po skonční zimního spánku. Ten trvá velmi různorodě – od 75 dnů až po 120 dní.
Medvědi v této době reagují na nejrůznější podněty, zejména zvukové, a mohou se kvůli nim ze spánku snadno probudit. K probouzení dochází také například během oblev, kdy mohou vyrazit ven a pak se znovu vrátí k zimnímu spánku.
