Rusko prodalo Aljašku za částku, kolik dnes stojí fotbalista. Je tomu 150 let

Jeden z nejlepších obchodů historie se povedl USA, když od Ruska před 150 lety koupily Aljašku. Rusům údajně v té době Aljaška nepřinášela žádné zisky, Američané ale věděli o nerostném bohatství tohoto území (zlato či ropa), což se v budoucnu prokázalo.

  • Jaromír Jágr podle médií vydělal tři miliardy korun již roku 2012.

Současný největší stát USA koupily Spojené státy od Ruska 30. března 1867 za 7,2 milionu dolarů (nyní dle přepočtů přes 120 milionů dolarů, tedy asi 3 miliardy korun), přičemž jen o něco větší území tehdejší kolonie Louisiany (zahrnuje řadu států středozápadu USA) koupily v 1803 od Francie za 15 milionů dolarů.

Aljašku, jejíž název je převzat z aleutského slova Alyeska, což znamená Velká země, objevil v roce 1741 Vitus Jonassen Bering, dánský mořeplavec a badatel v ruských službách. Rusové tam poprvé vkročili v polovině 18. století, o století později jich tam ale žilo jen asi osm set. Na Aljašce vyrostlo několik ruských osad i pravoslavných kostelů, které se v řadě míst zachovaly dosud.

Nahrávám video
Aljaška už 150 let nepatří Rusku
Zdroj: ČT24

Aljaška mohla patřit královně

Koupi Aljašky o rozloze asi 1,5 milionu kilometrů čtverečních dohodl tehdejší americký ministr zahraničí William Seward (za vlády prezidenta Adrewa Johnsona). V roce 1866 se dozvěděl, že Rusové, v jejichž v zemi tehdy vládl car Alexandr II., by chtěli Aljašku prodat, protože jim nepřinášela žádný zisk.

Rusové chtěli údajně Aljašku nejprve nabídnout Britům (sousedním státem byla britská kolonie Kanada), na nabídku ale kývli Američané. Ti zprvu nabízeli pět milionů dolarů, nakonec 2,2 milionu dolarů přidali. Senát dohodu schválil 9. dubna 1867, Sněmovna reprezentantů ale až v červenci 1868. Samotné předání území proběhlo v Sitce 18. října 1867. Do roku 1912 byla Aljaška distriktem, pak teritoriem a od ledna 1959 je 49. státem USA.

Po nákupu se v USA vtipkovalo, že jsou to hříšné peníze za takovou „ledničku“ či „horu ledu“, kritické hlasy ale brzy zmlkly, když se ukázalo, že USA vlastně zaplatily Rusku za hektar území zhruba čtyři centy. Tato koupě se brzy ukázala být pro USA největším ternem od koupě Louisiany od Francie v 1803 jak z hlediska hospodářského, tak strategického.

Seward koupil Aljašku jednak proto, že se obával, že ji koupí Britové, a jednak proto, že věděl o nerostném bohatství, možnostech rybolovu a lesích tohoto území. Rusové měli později mnohokrát chuť zvrátit tento obchod jako vynucený.

Zlato, ropa, peníze

Výhoda nákupu se ukázala již o dvacet let později, v roce 1896, kdy bylo na Aljašce objeveno zlato. Na sever USA se v době „zlaté horečky“ vydaly statisíce dobrodruhů s vidinou snadného zisku. Jen do první světové války se zde vytěžilo zlato za víc než bilion dolarů. I dnes se zde zlato nachází, jeho roční těžba ovšem nevynáší víc než ropa vytěžená za jediný den.

Nahrávám video
Americká vláda ochrání velké území Aljašky od těžby ropy
Zdroj: ČT24

A právě velká naleziště „černého zlata“ (první nález byl oznámen již v roce 1900) tvoří hlavní část aljašského bohatství, i když o „ropné horečce“ se dá mluvit až po úspěšném vrtu z června 1968.

Aljaška získala v září 1969 za pronájem práv v těžební oblasti téměř 900 000 milionů dolarů. Začala výstavba transaljašského ropovodu, který ústí v nezamrzajícím přístavu Valdez. První tanker s ropou odtud odplul v srpnu 1977.

Základní údaje o Aljašce:

- Největší stát USA (nyní 1,7 milionu kilometrů čtverečních) v severovýchodní části Severní Ameriky. Na východě sousedí s Kanadou, ze západu a jihu tvoří její hranici Tichý oceán (8900 km), na severu Severní ledový oceán (1706 km).

- Od severu na jih měří 1770 km, od východu na západ 3200 km. K Aljašce patří i Aleuty - 110 ostrovů v Tichém oceánu. Velmi členité pobřeží má délku kolem 70 000 kilometrů.

- Má asi 738 000 obyvatel (34 000 v roce 1880). Většina obyvatel žije při pobřeží nebo v údolí řek. Kromě bělochů jsou tam Eskymáci, Aleuťané a Indiáni.

- Hlavním městem je Juneau (asi 31 000 obyvatel), největším městem Anchorage (290 000 obyvatel).

- Na Aljašce se těží zlato, měď, stříbro a další kovy včetně uranu. Jsou zde vydatná naleziště ropy (v Prudhoe Bay na severním pobřeží) a zemního plynu, rozvinutý je rybářský průmysl. Významným zdrojem příjmů je také turistika.

- S výjimkou malé části území zůstává zde průměrná teplota po větší část roku pod nulou. Vegetační období je pouhých 120 dnů.

- Kromě státní vlajky, pečeti a hymny má Aljaška také svou rybu - tou byl uznán chinook losos.

- Asi na třetině území (430 000 kilometrů čtverečních) jsou rezervace a chráněné oblasti. Je zde i 47 aktivních sopek či tři miliony jezer, lesy pokrývají třetinu území.

- Na Aljašce je též nejvyšší hora Severní Ameriky, Denali (do roku 2015 se nazývala Mount McKinley; 6194 metrů).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
před 22 hhodinami

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...