Rok 2016 překonal řadu klimatických rekordů

Rok 2016 se velmi pravděpodobně stane nejteplejším rokem v historii měření globální teploty. Po letech 2014 a 2015 se tak rekord přepíše už potřetí za sebou.

Přestože do konce roku ještě pár dní schází, slovo nejteplejší popisuje rok 2016 nejvýstižněji. Globální teplota byla letos o 1,3 °C vyšší než na konci 19. století. Vůbec nejteplejší byl letošní první půlrok, kdy byly všechny měsíce rekordně teplé. Vědci také zaznamenali rovnou dva nejteplejší měsíce za celou dobu, co se teploty celosvětově měří – byly jimi letošní srpen a letošní červenec. Příčiny těchto změn vědci analyzují, kromě globální změny klimatu letos hrál silnou roli při vzniku vysokých globálních teplot také klimatický jev El Niňo v Pacifiku.

Jaký byl rok 2016 z meteorologického pohledu a co zajímavého se za uplynulý rok odehrálo, popsal Vladimír Piskala, meteorolog ČT: 

Nahrávám video
Rok 2016 byl klimaticky rekordní
Zdroj: ČT24

Kvůli velmi vysokým teplotám se na řadě míst přepisovaly rekordy, dokonce byla vyrovnána nejvyšší teplota naměřená v Asii. Na stanici Mitrabah v Kuvajtu bylo letos naměřeno rovných 54 °C. Tento rekord však teprve čeká na ověření – stejně jako u jiných podobných jevů to může trvat i několik let. Například teprve letos byla po téměř třech letech oficiálně uznána nejvyšší vlna z roku 2013, která měřila 12 metrů.

Planeta se ohřívá nerovnoměrně

Nejvýraznější oteplení letos zasáhlo polární oblasti, kde jsou roku 2016 průměrné teploty i o 7 stupňů vyšší než ty průměrné. Největší roli v tom hrál konec roku, v Arktidě panovaly teploty v listopadu a prosinci až o 20 stupňů vyšší, než je pro tyto měsíce obvyklé.

Opačné extrémy se objevily na Sibiři a v Kanadě i na severu USA, kdy teploty poklesly na závěr roku až k –60 stupňům Celsia. Příčinou byla kombinace teplého moře a současně příliv teplého vzduchu ze severního Atlantiku – to způsobovalo rychlejší ochlazování pevniny. Arktida se nyní otepluje až dvakrát rychleji než zbytek planety.

Ubývalo ledu

Roku 2016 vědci pozorovali vůbec nejmenší rozsah arktického ledu za celou dobu pozorování – nejhorší byla situace na jaře a na podzim. Proč? Teplé moře (až o 4°C teplejší než normálně) a teplý vzduch od jihu bránily tvorbě mořského ledu. Vliv těchto změn není krátkodobý, může ovlivnit rozlohu ledu i příští rok a také klima nad Evropou.

Klimatická hranice překročena

Rok 2016 byl zlomový i v koncentraci oxidu uhličitého. Letos poprvé v dějinách měření neklesla koncentrace CO2 pod 400 ppm. To znamená, že v jednom milionu molekul vzduchu je právě 400 molekul oxidu uhličitého.

Vývoj CO2
Zdroj: NOAA

Toto množství se může zdát laicky jako poměrně malé, ale koncentrace těchto částic se zvedla od roku 1960 o téměř čtvrtinu. Podle klimatických vědců je jednou z nejhorších zpráv, že koncentrace CO2 nekleska pod hodnotu 400 ppm ani v září – přitom množství CO2 během roku kolísá a nejnižší bývá právě na konci léta.

Česká republika zaznamenávala extrémy

Také v České republice byl rok 2016 dost teplý – už v únoru se dostávaly teploty i k deseti stupňům, lidé si to interpretovali jako dlouhé a vydařené jaro. Celý rok byl na stanici Praha-Libuš o zhruba 1,8 °C teplejší, než dlouhodobý průměr.

Teplota v Praze Libuši
Zdroj: NOAA


Naopak v květnu došlo k propadu teplot – v některých oblastech proto mráz poničil až 80 procent vinné révy. Nejhůře postižené oblasti byly Bzenecko nebo Znojemsko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 5 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 6 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
před 23 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánovčera v 17:27

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
včera v 15:22

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
včera v 12:19

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
včera v 09:57
Načítání...