Ženy ve středním a starším věku, které přirozeně chodí dříve spát a také dříve vstávají, mají výrazně nižší riziko vzniku depresí. Upozornili na to američtí psychologové v rozsáhlé studii.
Vědci si pro tuto práci našli rozsáhlou a současně velmi dobře analyzovatelnou skupinu žen – jednalo se o 32 tisíc zdravotních sester. Šlo tedy přímo o čísla z terénu, žádné zkoumání starých prací, kdy by se badatelé jen pokoušeli znovu vykládat starší údaje. V tomto ohledu jde o vůbec největší práci, jaká na toto téma vznikla.
Vědci prokázali, že zásadní dopad má takzvaný chronotyp – tedy charakteristika, která lidově dělí lidi na dvě základní skupiny: sovy a skřivany. Sovy jsou ti, kdo bez problémů dlouho bdí a poté stejně dlouho spí. Naopak skřivani se ukládají i budí brzy.
Právě tyto chronotypy měly zásadní dopad na vznik depresí – a to i když se odhlédne od jiných faktorů, jako je například pracovní doba nebo vystavení dennímu světlu. Chronotyp se přitom dědí po předcích, jde o genetickou záležitost.
„Naše výsledky ukazují, že existuje středně silné propojení mezi chronotypem a rizikem vzniku deprese. Může to být způsobeno překryvem mezi mozkovými dráhami spojenými s chronotypem a náladami,“ uvedla Céleina Vetterová, specialistka na cirkadiánní rytmy, která výzkum vedla.
Starší studie ukazovaly, že noční sovy mají více než dvojnásobnou pravděpodobnost vzniku depresí, ale vědci nyní upozorňují, že vycházely vždy jen z údajů za krátké období, proto mohly být méně kvalitní než nyní použité dlouhodobé údaje. Navíc se dřívější studie nezaměřovaly systematicky na eliminaci možných vedlejších vlivů – na rozdíl od té současné.
Čtyři roky výzkumu
Na začátku výzkumu, roku 2009, neměla žádná z 32 470 žen ve výzkumu deprese. 37 procent z nich se označilo za skřivany, 10 procent za sovy a 53 procent za smíšený typ. Vědci pak tyto ženy sledovali po dobu čtyř let – celou dobu se zaměřovali na to, u kolika žen se objeví deprese. Monitorovali přitom i všechny další faktory spojené s depresemi u žen: nadváhu, tělesnou aktivitu, chronické nemoci, délku spánku a noční směny.
Výsledky byly nečekané. Sovy, tedy ženy chodící spát později, jsou méně často vdané, častěji žijí úplně samy a více kouří. Také mívají méně pravidelný spánkový režim. Naopak skřivánci měli o 12–27 procent nižší šanci, že budou mít deprese, než smíšené typy. A sovy měly tuto pravděpodobnost o 6 procent vyšší než průměrné ženy – podle vědců je tento rozdíl jen drobný a statisticky nevýznamný.
„Naznačuje nám to, že může existovat vliv chronotypů na depresi, který není spojený s environmentálními ani jinými faktory,“ uvedla Vetterová. Hlavním podezřelým je pro ni genetika – právě ta totiž rozhoduje o tom, zda se člověk stane sovou nebo skřivanem. Vědci už dokonce našli několik genů, které jsou za to zodpovědné (jde o geny PER2 a RORA) a zřejmě také souvisí s pravděpodobností vzniku deprese.
