Rada vlády: Na vědu by v roce 2018 mohlo být 36,1 miliardy korun

Stát by mohl příští rok dát na vědu a výzkum 36,1 miliardy korun, což je o 1,1 miliardy korun více, než s čím počítal původní střednědobý výhled. Návrh rozpočtu dnes schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), novinářům to řekl vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Na letošek bylo na vědu a výzkum schváleno 32,8 miliardy korun, což bylo dosud nejvíc.

Peníze navíc v příštím roce mají být podle vicepremiéra použity mimo jiné na posílení rozpočtu Akademie věd, vysokých škol, ale jsou tam podle něj peníze i pro další ministerstva, kterým se peníze na vědu v minulých letech nedostávaly. Podle Bělobrádka schválila RVVI také upravený výhled na další roky. Rozpočet by se měl dále navyšovat na 38,4 miliardy korun v roce 2020. Návrh bude nyní projednán v meziresortním připomínkovém řízení a v květnu by se jím měla zabývat vláda. Vicepremiér očekává, že vyjednávání o rozpočtu na vědu s ministerstvem financí nebude jednoduché.

Nahrávám video
Události, komentáře: Jak si vede česká věda
Zdroj: ČT24

Požadavky vědců na rozpočet na příští rok byly podle vicepremiéra oproti částce ve střednědobém výhledu výrazně vyšší. „Ta původní částka (požadavků) výrazně přesahovala dvě miliardy korun, takže po diskusích s resorty jsem došli k tomuto číslu, které nám přijde racionální a ještě přijatelné,“ poznamenal Bělobrádek.

Rok 2024 bude pro českou vědu přelomový

Stát se podle vicepremiéra musí připravit také na to, že po roce 2024 nebude mít ČR tolik peněz na vědu a výzkum z evropských fondů jako v současnosti. Cílem je, aby na vědu a výzkum každoročně šlo jedno procento HDP. „Samozřejmě to nemůže zůstat jen na veřejných zdrojích, které budou mít postupně méně a méně peněz evropských a budou muset být nahrazeny národními penězi. Jde o to, aby tam byl také větší podíl peněz, které jdou z privátního sektoru,“ uvedl Bělobrádek. Dodal, že český stát se chce inspirovat v Rakousku a zjednodušit uznávání peněz, které firmy dají do výzkumu, v daňových odpočtech. „Chceme, aby byla povinnost peníze, které jsou takto uznány, reinvestovat zase do vědy a výzkumu,“ doplnil vicepremiér. Materiál, jenž by měl řešit dlouhodobé strategické financování vědy a výzkumu až do roku 2024, chce Bělobrádek do září předložit vládě.

V roce 2014 bylo z národních zdrojů na výzkum poskytnuto 27,284 miliardy a v roce 2015 pak 27,829 miliardy korun.

Podle údajů Českého statistického úřadu celkové výdaje na tuzemský výzkum a vývoj v posledních letech rostou, v roce 2015 dosáhly 88,7 miliardy. Více než polovinu ale do výzkumu investovaly podniky, zhruba třetina šla ze státního rozpočtu a zbývající část z peněz Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 3 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
před 3 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 6 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 10 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
včera v 14:21

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
včera v 12:06

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13
Načítání...