Pytláci zabili v Keni dvě vzácné bílé žirafy. Možná žije už jen jediná na světě

Pytláci v severovýchodní Keni zabili dvě velmi vzácné bílé žirafy. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Žirafy měly takzvaný leucismus, který způsobuje ztrátu všech typů kožních pigmentů. Na rozdíl od albínů ale takto postižená zvířata nadále produkují pigment v jiných tkáních, což vysvětluje například i hnědé zbarvení jejich očí.

Ochránci přírody našli tělo bílé žirafy a jejího mláděte ve vesnici v severovýchodním okrese Garissa. Naživu je patrně stále třetí bílá žirafa, podle ochránců přírody ale může být jediná na světě. Bílé žirafy byly poprvé spatřeny v Keni v březnu 2016, krátce předtím v Tanzanii.

Zpráva o bílých žirafách obletěla svět v roce 2017, když jejich fotografie zveřejnila keňská rezervace. Dvě zabité žirafy byly podle správce velké neoplocené rezervace na severovýchodě země Mohammeda Ahmednoora spatřeny před více než třemi měsíci. 

Smrt zvířat označil za velmi smutnou zprávu pro celou Keňu a velkou ránu pro rezervaci, která se je snažila chránit. Jaký měli pytláci motiv, není jasné. Identita pachatelů dosud oznámena nebyla, úřady však případ vyšetřují.

Ohrožené žirafy

V uplynulých třiceti letech se světová populace žiraf zmenšila zhruba o 40 procent. Pytláci majestátní zvířata nadále loví pro kůži a maso. Zatímco světová populace žiraf v roce 1985 podle Mezinárodního svazu pro ochranu přírody (IUCN) čítala 155 tisíc kusů, v roce 2015 už jich bylo jen 97 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 14 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 10 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...