Vědci objevili čtyři nové druhy žiraf. Aniž by opustili laboratoř

Není jen jeden druh žirafy - existují celkem čtyři. A zcela to mění náš pohled na to, jak moc jim hrozí vyhynutí.

Pokud se tento objev potvrdí, bude to znamenat přepisování učebnic biologie. Až doposud se v biologii bralo jako fakt, že existuje jen jediný druh žirafy – který má devět poddruhů. Nový výzkum genetiků ale ukázal, že na světě jsou čtyři druhy žiraf, které se od sebe značně liší.

Genetická analýza žirafí DNA dokázala, že čtyři druhy jsou si vývojově vzdálené nejméně tak jako medvěd hnědý a medvěd lední.


Neočekávaný objev zveřejnili genetici v odborném časopise Current Biology v září 2016. Je podle nich důkazem, že bychom měli DNA žiraf zkoumat ještě podrobněji a také se intenzivněji pokusit o jejich záchranu.

„Byli jsme extrémně překvapení, protože morfologické rozdíly mezi žirafami jsou velmi omezené,“ popsal výzkum Axel Janke, německý genetik, který se na studii podílel. „Biologové také považují chování různých poddruhů žiraf za velmi podobné – ale nikdo vlastně nic přesně neví, protože věda dlouhou dobu žirafám nevěnovala dostatečnou pozornost.“

V posledních letech zažívají žirafy dramatický pokles populace. Za třicet let jich ubyla třetina: ze 150 tisíc jich zbylo už jen necelých sto tisíc. Přesto mají vědci výrazně větší zájem o jiné velké savce – lvy, slony nebo nosorožce.

Celý výzkum vyšel ze zájmu Juliana Fennessyho z Giraffe Conservation Foundation. Ten přišel roku 2011 za německými genetiky s požadavkem na to, aby se pokusili zjistit, jak podobné jsou si různé poddruhy žiraf žijící v různých částech Afriky. Zajímalo ho hlavně to, jestli se spolu kříží – což má zásadní vliv na schopnost zoologických zahrad zachovávat geneticky vyvážený druh.

Německý tým analyzoval vzorky kůže ze 190 kusů žiraf, které pro ně Fennessy shromáždil. V nich měl vzorky ze všech devíti poddruhů. Z analýzy vyšlo, že mezi žirafami existují čtyři velmi odlišné skupiny, které se mezi sebou v divočině vůbec nekříží. Jde o:

  • Žirafu núbijskou
  • Žirafu kapskou
  • Žirafu síťovanou
  • Žirafu masajskou

Podle expertů, kteří se na studii podíleli, mají závěry této práce zásadní dopad na schopnost lidstva zachránit žirafy před vyhynutím. „Protože nyní víme, že jde o čtyři odlišné druhy zvířat, můžeme lépe definovat, jak moc jsou které ohrožené, a případně je rychleji dostat na Červenou listinu ohožených druhů zvířat,“ popsal Fennessy.

Mezi poddruhy (nyní druhy) totiž existují zásadní rozdíly, co se týká jejich počtu ve volné přírodě. Žiraf núbijských už žije jen posledních 4750 kusů, žirafy síťované existují v počtu 8700. Vzhledem k tomu, že vyšlo najevo, že jde o samostatné druhy, představují jedny z nejohroženějších savců světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.