Vědci objevili čtyři nové druhy žiraf. Aniž by opustili laboratoř

Není jen jeden druh žirafy - existují celkem čtyři. A zcela to mění náš pohled na to, jak moc jim hrozí vyhynutí.

Pokud se tento objev potvrdí, bude to znamenat přepisování učebnic biologie. Až doposud se v biologii bralo jako fakt, že existuje jen jediný druh žirafy – který má devět poddruhů. Nový výzkum genetiků ale ukázal, že na světě jsou čtyři druhy žiraf, které se od sebe značně liší.

Genetická analýza žirafí DNA dokázala, že čtyři druhy jsou si vývojově vzdálené nejméně tak jako medvěd hnědý a medvěd lední.


Neočekávaný objev zveřejnili genetici v odborném časopise Current Biology v září 2016. Je podle nich důkazem, že bychom měli DNA žiraf zkoumat ještě podrobněji a také se intenzivněji pokusit o jejich záchranu.

„Byli jsme extrémně překvapení, protože morfologické rozdíly mezi žirafami jsou velmi omezené,“ popsal výzkum Axel Janke, německý genetik, který se na studii podílel. „Biologové také považují chování různých poddruhů žiraf za velmi podobné – ale nikdo vlastně nic přesně neví, protože věda dlouhou dobu žirafám nevěnovala dostatečnou pozornost.“

V posledních letech zažívají žirafy dramatický pokles populace. Za třicet let jich ubyla třetina: ze 150 tisíc jich zbylo už jen necelých sto tisíc. Přesto mají vědci výrazně větší zájem o jiné velké savce – lvy, slony nebo nosorožce.

Celý výzkum vyšel ze zájmu Juliana Fennessyho z Giraffe Conservation Foundation. Ten přišel roku 2011 za německými genetiky s požadavkem na to, aby se pokusili zjistit, jak podobné jsou si různé poddruhy žiraf žijící v různých částech Afriky. Zajímalo ho hlavně to, jestli se spolu kříží – což má zásadní vliv na schopnost zoologických zahrad zachovávat geneticky vyvážený druh.

Německý tým analyzoval vzorky kůže ze 190 kusů žiraf, které pro ně Fennessy shromáždil. V nich měl vzorky ze všech devíti poddruhů. Z analýzy vyšlo, že mezi žirafami existují čtyři velmi odlišné skupiny, které se mezi sebou v divočině vůbec nekříží. Jde o:

  • Žirafu núbijskou
  • Žirafu kapskou
  • Žirafu síťovanou
  • Žirafu masajskou

Podle expertů, kteří se na studii podíleli, mají závěry této práce zásadní dopad na schopnost lidstva zachránit žirafy před vyhynutím. „Protože nyní víme, že jde o čtyři odlišné druhy zvířat, můžeme lépe definovat, jak moc jsou které ohrožené, a případně je rychleji dostat na Červenou listinu ohožených druhů zvířat,“ popsal Fennessy.

Mezi poddruhy (nyní druhy) totiž existují zásadní rozdíly, co se týká jejich počtu ve volné přírodě. Žiraf núbijských už žije jen posledních 4750 kusů, žirafy síťované existují v počtu 8700. Vzhledem k tomu, že vyšlo najevo, že jde o samostatné druhy, představují jedny z nejohroženějších savců světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 3 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 6 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 8 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 8 hhodinami
Načítání...