Společné dějiny lidí a psů už mají přes 15 000 let a není náhodou, že člověk se stal člověkem právě v době, kdy si domestikoval psa. Vědci už se dlouho pokoušejí změřit, jak moc jsou psi inteligentní.
Psi jsou podle vědců velmi chytří, ale nikoliv milosrdní
Majitelé psů schopnosti svých miláčků rádi přeceňují, skeptičtí vědci zase až donedávna neměli dostatečné možnosti, jak psí inteligenci měřit. Teprve v poslední době se začíná ukazovat, jaké jsou hranice psí inteligence.
Tomuto tématu se věnuje čím dál více specializovaných vědeckých pracovišť, kde se podařilo v posledních letech objevit mnoho nového. Psalo o něm naposledy speciální číslo odborného časopisu Current Directions in Psychological Science. Vědci shrnuli, co všechno již o psích schopnostech víme.
Psi umí počítat
Při jednom z experimentů ukazovali výzkumníci psům dvě desky s různými geometrickými tvary. Zvířata měla určit, na které z nich je objektů více – psi v tom dokázali uspět velice dobře. A to dokonce i tehdy, pokud bylo předmětů poměrně hodně, ani to jim nezabránilo, aby spolehlivě odhadovali větší nebo menší množství.
Psi ignorují lépe než tříleté děti
Studie vědců univerzity Yale testovala, jak jsou psi schopní ignorovat špatné instrukce. V experimentu předložili vědci psům a dětem krabici, která se otevírala stisknutím páčky – uvnitř pak byla odměna. Když ale mechanismus pokazili, psi se velmi rychle naučili ignorovat mechanismus a normálně otevírali víko od bedničky. Zato děti ve věku tří až čtyř let neustále poslouchaly a nesmyslně mačkaly páčku. Psi zkrátka byli schopni takto staré děti bez problémů porážet.
Psi mají velký mozek, na člověka však nestačí
Člověk je velmi výjimečný tvor. Orgán, jímž se od ostatních zástupců pozemského života liší, je mozek. U člověka tvoří jednu padesátinu těla. Pro srovnání – u koní je poměr mozku k tělu jen 1:600, u lvů 1:550. Oproti tomu jsou psi géniové, mozek tvoří jednu stopětadvacetinu jejich těla. Zajímavé je, že tento poměr je stejný u všech psích plemen – od čivavy až po dogu. Tento údaj ale současně ukazuje, že psí inteligence je s tou lidskou nesrovnatelná, kapacita psích mozků na to prostě nestačí.
Psí a lidský mozek pracují podobně
Až doposud měli neurovědci problém studovat, jak fungují mozky psů. Hlavní příčinou byl prostý fakt, že udržet psa v klidu ve skeneru magnetické resonance, jenž se na sledování využívá, je prakticky nemožné. Všechno změnil tříletý pitbull jménem Ninja, kterého mají v laboratořích na Emory University v Atlantě. Podstoupil speciální výcvik, díky němuž vydrží ve skeneru bez pohybu a přitom bdělý a neomezený zklidňujícími léky. Vědci na něm studují především část mozku nazvanou striatum neboli žíhané jádro. V této hluboké oblasti šedé hmoty uvnitř koncového mozku se odehrávají klíčové mentální procesy psího duševního života. Ukazuje se, že základní procesy spojené s odměňováním a očekáváním jsou u psů velmi podobné jako u lidí.
Psi asi nejsou záchranáři od přírody
Existuje spousta historek o tom, jak psi zachránili svým pánům život. Většina vědeckých experimentů, které se pokusily výsledky takových situací opakovat, však selhala. Například u pokusů, kdy majitel psa předstíral srdeční záchvat, mohla zvířata štěkat o pomoc, protože poblíž se nacházeli další lidé. Přestože měl tento experiment desítky opakování s různými obměnami, psi ani jednou lidskou pomoc nevyhledali.
Případy, v nichž figurují psi-záchranáři, se sice asi stávají, ale je jich extrémně málo, navíc zřejmě především u zvířat, která podstoupila speciální výcvik. O situacích, kdy pes pomůže, se ale mnohem více píše – když neudělá nic (což nastane v drtivé většině takových případů), nikoho to nezaujme.
