První Češky s transplantovanou dělohou se chystají na těhotenství

Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) za rok transplantovali dělohu šesti pacientkám. Část z nich se začne v blízké době připravovat na umělé oplodnění a těhotenství. Úspěchem této transplantace je totiž až narození zdravého potomka, řekl přednosta kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Pokud by šlo vše dobře, první potomek by se mohl narodit v příštím roce.

První dělohu v Česku lékaři transplantovali před rokem. Orgán tehdy darovala matka své dceři, která se bez dělohy narodila. Celkem IKEM, který je největším transplantačním centrem v ČR, v rámci klinické studie plánuje 20 transplantací, přičemž polovina příjemkyň by měla získat orgán od žijící dárkyně a polovina od zemřelé. Do studie byly zařazeny ženy, které dělohu od narození nemají, kvůli onemocnění jim byla odstraněna, nebo jim tento orgán prokazatelně nefunguje.

Nahrávám video
První česká transplantace dělohy
Zdroj: ČT24

Froněk uvedl, že podle některých publikovaných odhadů může být žen s takovýmto problémem asi 300 na milion obyvatel. „Ale to ještě neznamená, že cílová skupina je opravdu takhle veliká. Jen asi polovina těch žen stojí o transplantaci dělohy, ta druhá má ten problém pro sebe vyřešený a o transplantaci nestojí,“ uvedl přednosta. IKEM ale měl více zájemkyň, než kolik jich mohl do studie přijmout. Čekatelky navíc nemocnice eviduje pro případ, že by některá ze zařazených pacientek z programu vypadla. Kritéria pro účastnice jsou totiž poměrně přísná. Kromě věku do 40 let musí mít také manžela nebo stálého partnera, který má být biologickým otcem případného potomka. Pokud se tedy partneři rozejdou, žena přestane splňovat kritéria a ze studie bude vyřazena.

Podmínkou transplantace je rovněž předchozí odběr vajíček ženy a jejich oplodnění spermiemi partnera. Samotný odběr dělohy a její transplantace mohou trvat až 16 hodin. Po krátké hospitalizaci se ženy podle Froňka zhruba do týdne vracejí do běžného života. „Zatím žádná z nich neměla závažnou komplikaci, jsou zpět v plnohodnotném životě a v několika případech se připravujeme na embryotransfer,“ popsal Froněk.

Jsme druzí na světě

Před Českem byly jediné úspěšné transplantace podle Froňka vykonány ve Švédsku, kde zákrok úspěšně podstoupilo sedm žen. Pěti z nich se dosud narodil potomek, v jednom případě dokonce žena porodila už druhé zdravé dítě. Česká studie počítá po transplantaci dělohy maximálně se dvěma porody. „Pak máme v plánu dělohu odstranit tak, aby žena nemusela dlouhodobě brát léky na potlačení imunity,“ uvedl Froněk. Ženy budou i poté sledovány, aby odborníci mohli hodnotit výsledky s delším časovým odstupem.

Nahrávám video
Záznam tiskové konference o transplantaci dělohy
Zdroj: ČT24

Lékaři v IKEM v současnosti kromě děloh transplantují také ledviny, játra, srdce, tenké střevo, Langerhansovy ostrůvky a slinivku. Froněk nepředpokládá, že by se toto spektrum v příštích letech rozšiřovalo. Vývoj vidí například v rozšíření okruhu pacientů, kteří zákrok mohou podstoupit. „Transplantujeme dnes řadu pacientů, kteří by v minulosti nemuseli být transplantováni, protože nemají třeba jen jednu chorobu, ale i další nemoci, které je staví na trochu méně výhodnou startovní čáru. Tam jsme jistě mnohem dál než před deseti lety. Provádíme transplantace i přes neshodu v krevních skupinách, případně v některých protilátkách, což bývalo tabu ještě před deseti lety,“ dodal Froněk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 33 mminutami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 21 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 23 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026
Načítání...