Je jen málo oblastí světa, kde by hrozilo více potenciálních konfliktů, než je Perský záliv. A právě v jeho vodách operuje první americké vojenské plavidlo, které je vybavené laserovým dělem.
První americká vojenská loď má na palubě funkční laserové dělo
Laserová zbraň XN-1 LaWS neboli Laser Weapons Systém není žádná sci-fi ani experiment. Jde o zcela reálnou a hmatatelnou ukázku americké zbrojní technologie umístěné na vojenské lodi USS Ponce.
„Je mnohem přesnější než kulka,“ uvedl pro CNN kapitán tohoto plavidla Christopher Wells. „A nejde o nic ultra-specializovaného, jaké se testovaly dříve – a které byly použitelné například jen proti omezenému druhu vzdušných cílů. Je to velmi mnohostranná zbraň použitelná proti celé řadě cílů.“
Hlavní výhodou zbraně LaWS je její rychlost – nemůže se jí v tom vyrovnat žádný jiný druh existujícího zbraňového systému. Operuje totiž rychlostí světla; jinou rychlostí nemůže ani laserový paprsek letět. Je to mnohokrát větší rychlost než klasické balistické systémy.
Masivní útok fotony
„V podstatě bombardujeme cíl masivním množstvím fotonů,“ prohlásil zbrojní důstojník USS Ponce, který má tento zbraňový systém na starost. „Nemusíme se starat o vítr, nemusíme řešit dostřel, nemusíme se zabývat žádnými detaily. Prostě jen útočíme na cíl rychlostí světla.“
Novináři ze CNN byli přítomní u jednoho z testů, kdy se vojáci laserovou zbraní pokusili zlikvidovat cvičný cíl – létající dron. Tyto automatické nebo dálkově ovládané zbraně se stávají stále oblíbenějšími u řady zemí, s nimiž mají Spojené státy napjaté vztahy – Írán, Severní Korea, Čína i Rusko.
Je to jako postavit Hubbleův teleskop na moři. Skutečně bychom dosáhli takového výkonu a přiblížení.
Útok byl bleskurychlý, zbraň se nemusí dlouze zaměřovat, nemusí probíhat složité propočty trajektorie – vše probíhá rychlostí světla. A přesně tak probíhal i test: jedno z křídel drona se okamžitě rozzářilo, jak ho koncentrovaný proud fotonů ohřál na tisíce stupňů Celsia, o několik sekund později se dron zřítil do oceánu. To vše navíc probíhalo zcela bez jakýchkoliv efektů: na rozdíl od filmů je totiž laserový paprsek ze zbraně LaWS neviditelný. „Funguje v lidským okem neviditelné oblasti elektromagnetického spektra, takže ho nemůžete vidět. Ani nevydává žádný zvuk, je tedy zcela tichý – a současně neuvěřitelně efektivní,“ dodal zbrojní důstojník.
Díky tomu, jak úzký je laserový paprsek, se dá tato zbraň velice přesně zaměřit – podle americké armády to výrazně snižuje vedlejší škody. Na rozdíl od palby automatickými zbraněmi se nemusí řešit, zda výstřely, které cíl minou, nezasáhnou jiné cíle.
Systém, který stál téměř jednu miliardu korun, potřebuje jen dostatek elektřiny, kterou získává z vlastního generátoru. Jeho posádku tvoří tři lidé, nepotřebuje žádnou munici, žádnou drahou elektroniku, která by byla po každém výstřelu zničená. Posádka si nemůže vynachválit, jak laciný a úsporný je provoz zbraně: cena za výstřel se pohybuje kolem jednoho dolaru.
Hlavním účelem tohoto laseru je ničit nepřátelská letadla a malá plavidla. Testuje se již tři roky a výsledky zejména proti člunům a dronům jsou údajně skvělé. Americké námořnictvo však již pracuje na pokročilejší verzi této zbraně, která by měla umět sestřelovat i nepřátelské rakety – tedy cíle mnohem rychlejší, vzdálenější, obratnější a mnohdy vybavené vlastními ochrannými prostředky. Tyto mise jsou však přísně tajné a vojáci o nich nesmí mluvit. Na přímý dotaz CNN, zda by i jeho zbraň mohla sestřelit raketu, odpověděl kapitán Wells: „Možná.“
Britové jsou v pořadí
- Slovo LASER je akronymem z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation neboli zesilování světla stimulovanou emisí záření.
Britské ministerstvo obrany zadalo výrobu prototypu nové laserové zbraně v lednu 2017. Projekt v hodnotě 30 milionů liber (947,3 milionu korun) má ukázat, zda tato technika může zvýšit bojeschopnost britské armády, informoval zpravodajský server BBC. Tyto takzvané zbraně s řízenou energií mají být schopny ničit i bezpilotní letadla, rakety, miny či minometné granáty.
Testy nového systému v terénu se plánují na rok 2019. Zaměří se na to, jak je prototyp schopen zachycovat a sledovat cíle v různé vzdálenosti a za rozdílného počasí nad zemí a nad vodou. Pokud budou zkoušky úspěšné, mohla by podle ministerstva armáda začít používat první laserové zbraně kolem roku 2025.
Technologie by mohla „pomoci ozbrojeným silám lépe bojovat proti nově vznikajícím hrozbám, kterým by mohly čelit,“ řekl Peter Cooper z výzkumného ústavu armády DTSL.