Průjmová onemocnění připraví o život 500 tisíc dětí ročně. Situace se nečekaně zlepšuje

V posledních letech se rychle zlepšuje situace s průjmovými onemocněními po celém světě. Může za to zlepšení hygienických opatření.

Počet dětí, které zemřely na následky průjmů, klesl mezi rokem 2005 až 2015 o třetinu, navzdory tomu jsou průjmová onemocnění jednou z nejčastějších příčin dětských úmrtí. S odkazem na studii publikovanou v lékařském časopisu The Lancet o tom dnes informoval zpravodajský web BBC.

Dodržování správné hygieny je klíčové v boji proti průjmovým onemocněním a může pomoci ochránit před nákazou i více náchylné podvyživené děti. Ve své studii proto vědci přičítají pokles úmrtí větší dostupnosti čisté vody.

Půl milionu dětských životů

Navzdory pozitivnímu krátkodobému vývoji jsou však průjmy stále čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí dětí na světě. Před dovršením pěti let na následky průjmů každoročně přijde o život téměř 500 tisíc dětí. Vzhledem k neúplným údajům z míst, jako je například subsaharská Afrika, kde se vyskytuje značná část případů, však může počet úmrtí být výrazně vyšší.

Průjmy jsou spíše nepřímo zodpovědné za vysoký počet mrtvých, jelikož často bývají symptomem, který zhoršuje průběh jiných nemocí, jakými jsou například spalničky či zápal plic.

Většina úmrtí spojených s průjmy se podle vědců vyskytuje v Indii a Nigérii.

Průjmová onemocnění, například rotavirus nebo cholera, se přenášejí kontaminovanou vodou. Šíření nemoci se dá zabránit a nakažené lze léčit. Nejvíce náchylnou skupinu tvoří děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 7 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 10 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...