Prototyp kosmické lodi Starship byl při tlakové zkoušce vážně poškozen

Prototyp lodě Starship, se kterou chce americká soukromá společnost SpaceX kolonizovat Mars, byl při tlakové zkoušce tento týden poškozen. Zakladatel SpaceX Elon Musk uvedl, že prasknutí nádrže nebylo neočekávané, protože se testovalo maximální natlakování systémů. Musk současně ohlásil, že prototyp označovaný Mk1 vyřadí a k letovým zkouškám použije ověřovací aparát s označením Mk3.

Zkouška se konala ve středu na kosmodromu Boca Chica na jihu Texasu u hranic s Mexikem. Na zveřejněných záběrech je patrné, jak odletí víko nádrže. Předpokládalo se, že SpaceX během několika týdnů přikročí s Mk1 k letovým testům, což se ale nakonec nestane – prototyp už není schopný letu a oprava nedává smysl.

„(Mk1) měl význam výrobního průkopníka, ale letový design je už odlišný,“ napsal Musk na Twitteru s tím, že veškerý vývoj se teď soustředí na Mk3. Prototyp bude létat do výšky 20 kilometrů, ačkoli stejně jako Mk1 bude schopen překročit hranici vesmíru. Podle dalších informací je už na Floridě připravený i materiál pro stavbu další rakety – Starship Mk 4.

Selhání, nebo test?

Musk ke středeční zkoušce uvedl, že cílem bylo natlakovat systémy prototypu na maximum, konkrétní hodnoty ale neuvedl.

Na diskusních webech, které se věnují kosmonautice, uživatelé debatují o tom, že systém byl zatížen až několikanásobkem provozního tlaku. Zda takovéto překročení provozních hodnot bylo cílené, tedy nebylo jasné až do čtvrtečního večera, kdy společnost SpaceX vydala tiskové prohlášení, kde uvedla: „Úkolem dnešního testu bylo natlakování systémů na maximum, takže výsledek nebyl úplně nečekaný. Nikdo se nezranil a nezpůsobí to velké zdržení.“

Prototypy Mk1 a Mk3 nahradily testovací kus jménem Starhopper (Hvězdný skokan). Ten byl letos v srpnu vyřazen po úspěšné sérii raných letových zkoušek.

Loď Starship, která bude podle SpaceX schopná transportovat až sto lidí, je druhým stupněm vyvíjeného raketového dopravního systému. První stupeň společnost pojmenovala Super Heavy, protože bude velmi těžký s 35 motory Raptor. Druhý stupeň bude mít šest motorů a bude schopen letů nezávisle na prvním stupni. S prvními operačními lety Starshipu počítá SpaceX v roce 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 1 hhodinou

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 12 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 18 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 20 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.