Před patnácti lety, v srpnu 2002, postihly Českou republiku katastrofální záplavy, které si vyžádaly 17 lidských životů. Zasažena byla více než třetina území státu, nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy. Velká voda se však nevyhnula ani Moravě, která se stále vzpamatovávala z povodní, jež ji zasáhly v roce 1997. Řádění živlu způsobilo v roce 2002 škody v hodnotě 73 miliard.
Proč vznikly povodně v létě 2002? Pohled meteorologa
Co způsobilo tak trvalý a vydatný déšť? „ Za povodně vděčíme vlastně shodě několika okolností,“ uvádí meteorolog České televize Vladimír Piskala. Už na konci července byl v Evropě velmi teplý a vlhký vzduch – způsobovalo to silné bouřky i extrémní déšť v Německu, který tam vedl k extrémním přívalovým dešťům. Klíčovým se ukázal vznik tlakové níže, což je meteorologický útvar, který vždy znamená trvalejší déšť.
10 minut
Vladimír Piskala o povodních v roce 2002
Začala se formovat daleko od nás, až nad Janovským zálivem v Itálii. S ní k nám přišel teplý a zejména vlhký vzduch. V Dolním Rakousku kvůli tomu začalo intenzivně pršet, intenzivní srážky tam dorazily 6. srpna. Mezi 6. a 7. srpnem už pršelo také na jihu a jihozápadě Čech a na severovýchodě Německa. Srážek bylo ohromné množství, šlo o více než 100 litrů na metr čtverečný. Už to bohatě stačilo na to, aby vznikly povodně.
A ony vznikly, objevily se především na dolních tocích řek, zejména na Labi, kde byl vyhlášen třetí povodňový stupeň. Samotná tlaková níže, které vše způsobila, se pak odsouvala směrem na východ – mimo jiné způsobila například povodně v Rusku. Jenže u nás pršelo dál.
Druhá vlna způsobila katastrofu
V té době totiž vznikla další tlaková níže, původně západně od Irska. Byla úplně normální, nijak silná, ale pak se přesunula opět nad Janovský záliv, kde výrazně zmohutněla. A odtamtud se znovu vydala na sever, nad území České republiky. A v ten moment už bylo z meteorologického hlediska jasné, že se blíží povodně.
Nakonec se počasí ukázalo být ještě horším, než to zpočátku vypadalo. Deště napadlo ještě více než poprvé a navíc již kapky padaly do nasycené půdy, která nebyla schopná přijímat další vláhu. V Německu napršelo 12. srpna za 24 hodin dokonce 312 litrů vody na metr čtverečný, což byl nový německý rekord. Tento extrémně silný příval deště dozníval až do 15. srpna, přesouval se ale na sever a také slábl. Kvůli nasycenosti půdy od minulého deště vlastně všechna voda, která spadla, tak i odtekla – do lidmi obývaných míst.
GALERIE
Povodně 2002 patřily k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Na snímku letecký pohled na zatopenou vesnici Vrbno nedaleko Mělníka 14. srpna.
Může se podobný scénář opakovat?
„Tento meteorologický scénář se opakovat může. Postup níže ze severní Itálie do střední Evropy se objeví v průměru dvakrát až třikrát za rok,“ uvádí Vladimír Piskala. Pro představu, mezi lety 1979 a 2013 se v Evropě objevilo 3448 tlakových níží. Cestou z Itálie k nám se jich vydalo jen 82, přičemž zhruba každá čtvrtá znamenala silný nebo extrémní déšť. Rok 2002 byl vlastně výjimečný jen tím, že pršelo do již nasyceného povodí.
