Proč staří Egypťané pohřbívali děti v hrncích? Nebylo to kvůli chudobě, ale nesmrtelnosti

Nový výzkum mezinárodního týmu archeologů vrhl nové světlo na známý, ale málo prozkoumaný fenomén pohřbů v urnách, vázách a hrncích.

Celá řada starověkých kultur, včetně Egypťanů, pohřbívala své mrtvé do keramických uren nebo hrnců. Dlouho dobu byly tyto pohřby spojované s tím, že se týkají vlastně jen pohřbívání dětí. Hrnce totiž byly většinou normální nádobí, jež se využívaly v domácnostech – hypotéza tedy předpokládala, že se použily u chudších lidí u méně důležitých členů rodiny, tedy hlavně u dětí.

Nový výzkum, jeho hlavními autory byli egyptolog Yann Tristant a bioarcheoložka Ronika Powerová, oba z Macquarie University v Sydney, shromáždil údaje o těchto pohřbech ze 46 míst podél řeky Nil z doby 3300–1650 let před naším letopočtem. Výsledky této práce vyšly v prosincovém čísle časopisu Antiquity.

Dospělci i děti v nádobách

  • Pohřby v nádobách jsou známé prakticky po celém světě. Slavná byla tzv. kultura popelnicových polí, lidský popel v ní byl pohřbíván do uren-popelnic.

Asi na polovině míst, která archeologové studovali, se našly také ostatky dospělých osob. Pohřbených dětí bylo výrazně méně, než se očekávalo – ze 746 dětí, kojenců a dětí zemřelých ještě před narozením se jich v nějaké formě dřevěné rakve našlo 338. A to přesto, jak vzácným a tedy i drahým materiálem bylo ve starém Egyptě. Zbytek se nacházel v hrncích, koších a dalších podobných nádobách.

Některé hrncové pohřby byly dokonce spojené se značným bohatstvím – jako příklad autoři práce uvádějí hrobku bohatého správce. Tam v hliněné nádobě archeologové našli ostatky dítěte s plátky zlata. Slonovina, pštrosí peří a úlomky pštrosích vajec, keramika a další vzácné předměty byly objevené také u mnoha dalších hrobů, kde byly hrncové pohřby.

Archeologové si to vysvětlují tak, že pohřby v nádobách měly vysoce symbolickou povahu. Duté hrnce a urny mohly připomínat dělohu, spojení s mrtvými dětmi je zde jednoznačné. Kruhové nádoby také upomínají na vejce, které představovalo v mnoha kulturách symbol znovuzrození do nového života. Tím by se také vysvětlovala přítomnost mnoha předmětů spojených s ptáky – viz ono pštrosí peří nebo úlomky vajec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 18 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...