Probiotika jsou doporučována lékaři pro mnoho účelů – ať už jako prostředek pro lepší zažívání, nebo třeba jako doplněk, který se užívá společně s antibiotiky. Rovnou dvě vědecké studie teď ale ukazují, že to s jejich působením na lidských organismus není tak jednoduché.
Probiotika nemusí být tak prospěšná, jak lékaři věří, upozornila studie
Lidský mikrobiom (neboli střevní mikroflóra) je souhrn všeho živého, co člověk v zažívacím systému má – jde o miliony bakterií mnoha druhů, které společně pracují na tom, aby fungovalo zpracování potravy.
V posledních deseti letech se os třevním mikrobiomu mluví stále častěji – podle mnoha vědců by měl mít zásadní vliv na mnoho procesů v lidském těle, od nálady až po regulaci základních biologických procesů. Rozhoduje například o sklonech k obezitě, ale také o lidské náchylnosti vůči astmatu nebo ekzémům.
Prokázalo se také, že autisté mají mikrobiom poněkud odlišný, a dokonce se ukázalo, že u některých duševních poruch ustoupí, pokud lidé při duševní poruše užívají antibiotika a změní se tak vlastnosti jejich střevních bakterií.
Problém jménem probiotika
Probiotika jsou živé organismy, které se přidávají do potravin (nebo krmiv pro zvířata) – jejich cílem je pozitivně ovlivnit zdraví tím, že se zlepší kvalita střevní mikroflóry.
Nový výzkum ukázal, že tyto látky, které se dnes nejčastěji užívají jako potravinové doplňky, mohou bránit lidem, aby se jejich střevní mikroflóra vrátila do normálu poté, co užívali antibiotika. A současně, že různí lidé reagují na probiotika velmi odlišnými způsoby.
V jedné ze studií, která vyšla v odborném časopise Cell, vědci pomocí endoskopie a kolposkopie studovali vzorky mikrobiomu od lidí, kteří brali antibiotika předtím a poté, co začali užívat probiotika. Kontrolní skupina dostala místo probiotik jen vzorky jejich vlastního mikrobiomu, samozřejmě o tom nevěděli.
Autoři práce zjistili, že lidé, kteří brali probiotika, trpěli vážnými poruchami. „Jakmile probiotika kolonizovala střeva, úplně zabránila tomu, aby se tam vrátila původní mikroflóra, která byla narušená léčbou pomocí antibiotik,“ uvedl Eran Elinav, izraelský imunolog, který tuto studii vedl.
Ve střevech byl také při užívání probiotik narušený proces takzvané exprese genu, během níž se v genu uložená informace převádí na reálně existující buněčnou strukturu. Důsledky trvaly až půl roku. U pacientů, kteří dostali podaný jen jejich původní mikrobiom, jenž jim byl odebrán před použitím antibiotik, se ale střevní mikroflóra vrátila do normálu už během pouhých několika dní.
Autoři práce upozorňují, že studie proběhla jen na 25 lidech a nejsou ani úplně spokojení s metodikou, přesto podle nich studie naznačuje, že s probiotiky to není tak lehké, jak to vypadalo dříve.
Jak používat probiotika účinněji?
Potvrzuje to i druhá práce, v níž vědci zkoumali dopad probiotik na 15 osob. Polovině z nich dali imunologové probiotika, druhé polovině jen placebo. „Co jsme našli, nás překvapilo,“ komentoval výsledky Elinav. U těch, kdo probiotika dostali, se objevily dvě reakce – asi polovina osob zvládla jejich užívání bez problémů, ale u druhé se jejich tělo kolonizaci střev probiotiky snažilo odolat. U skupiny, která dostala placebo, se neobjevil vůbec žádný dopad na organismus. Co to znamená?
„Říká nám to, že v současné době uznávané paradigma probiotik, která jsou vhodná pro všechny, by mělo být nahrazeno individuálnějšími terapiemi, které využívají více vědecká měření a technologie,“ uvedl Elinav pro deník Guardian.
Také u této práce byl velmi malý vzorek zkoumaných osob, proto by se autoři prací rádi věnovali výzkumu mnohem podrobněji. Žádná ze studií neříká, že by probiotika byla špatná či neúčinná, ale spíše, že toho o jejich fungování zatím nevíme dost.