Primatoložka Jane Goodallová pro ČT: V některých oblastech se jí šimpanzí maso

Nahrávám video

Lidé jsou pro šimpanze hrozbou. Ničí jim životní prostředí, kácí lesy, a dokonce je loví kvůli masu nebo jejich mláďata prodávají do cirkusů. V pořadu Události, komentáře to uvedla světově proslulá britská bioložka Jane Goodallová, která hovořila například také o tom, co ji na primátech nejvíc překvapilo, nebo předvedla, jak šimpanzí mláďata reagují na lechtání.

Zkoumat primáty začala téměř před šedesáti lety, když jako šestadvacetiletá  odjela studovat šimpanze v jejich přirozeném prostředí na území dnešní Tanzanie. 

Jane Goodallová tak ve své době podnikla velmi ojedinělý krok, díky kterému víme, že šimpanzi jedí maso, válčí mezi sebou nebo umí používat nástroje či projevovat emoce, zkrátka že tento primát toho má s člověkem společného mnohem více, než se dříve předpokládalo.

Nejvíc ji během studia šimpanzů překvapilo, když odhalila, že vedou války. „Nejdřív jsem si říkala, že šimpanzi jsou jako my, akorát hodnější, a byl to velký šok, když jsem potom zjistila, že jsou schopni násilí a brutality stejně jako my,“ řekla České televizi slavná etoložka Jane Goodallová v pořadu Události, komentáře. „Takže když se podíváme na tu primitivní válku, tak máte samce z větší komunity, kteří uplně zničí menší komunitu a převezmou její teritorium,“ popsala.  

Zejména samci, když soutěží o dominanci, tak můžou i házet kameny a ukazují si pěsti. Připomínají mi i některé politiky.
Jane Goodallová

Šimpanzi tak řeší vzájemné spory podobně jako lidé. „Pokud jsou samci skutečně naštvaní, tak na sebe útočí,“ řekla pro Události, komentáře Goodallová, která byla před dvěma lety také hostem pořadu Hyde Park Civilizace. „Zejména samci, když soutěží o dominanci, tak můžou i házet kameny a ukazují si pěsti. Připomínají mi i některé politiky,“ dodala. 

V čele šimpanzí komunity stojí alfasamec, který aby se do vedení tlupy dostal, musí porazit svého předchůdce: „Nejdelší vláda, kterou jsem zažila, byla deset let. Někteří jsou třeba méně inteligentní, takže vydrží jenom rok a půl,“ vysvětlila Goodallová.  

Šimpanzi jako ohrožený druh

Život primátů v současné době ohrožuje jejich velmi blízký příbuzný – člověk. „Lidé jsou obrovskou hrozbou z mnoha důvodů. Ničíme jim prostředí, ve kterém žijí. Dřevorubci, doly a tak dále,“ řekla ČT Goodallová a zdůraznila, že nebezpečí představují i místní populace, které ničí lesy a loví šimpanze za účelem prodeje jejich masa. „To je taky problém, protože v některých oblastech světa se jedí šimpanzi.“ 

  • Jedná se o vědní obor v rámci zoologie, který se zabývá studiem chování živočichů, rozeznáváním jeho vrozených a naučených složek, ontogenetického i fylogenetického vývoje vzorců chování a významu určitých vzorců chování pro přežívání daného druhu. Etologie jako vědní obor vykrystalizovala až na přelomu 19. a 20. století, nicméně práce zabývající se chováním zvířat lze najít daleko před tímto datem. Za zakladatele etologie jsou považováni Konrad Lorenz, Erich von Holst, Karl von Frisch a Nikolaas Tinbergen.
  • Zdroj: Wikipedie

„A v posledních letech se dokonce výskyt této praktiky zvýšil. Oni (pytláci) kradou matkám děti. Matky zabíjí a mláďata potom prodávají do cirkusů v Asii,“ upozornila bioložka s tím, že člověk tak má v současnosti negativní vliv na počty šimpanzů, kteří navíc nedisponují vůbec žádnou odolností vůči lidským nemocem.   

Během rozhovoru přišla řeč také na to, že se šimpanzi vzájemně lechtají. V té souvislosti Goodallová názorně předvedla, že šimpanzí mláďata vydávají při lechtání stejné zvuky jako lidé.  

Nahrávám video

Pokud by měla Goodallová možnost dalších pětapadesát let zkoumat nějaké další zvíře, možná by to byli sloni, uvedla závěrem rozhovoru s tím, že si ale nemyslí, že by si mohla vybrat nějaké víc fascinující zvíře, než jsou šimpanzi.  

  • Britská bioložka a primatoložka. Specializuje se na šimpanze. Po studiu na Oxfordu odcestovala do Keni, kde šimpanze zkoumala spolu se slavným primatologem Louisem Leakeyem. Goodallová studovala šimpanze ve volné přírodě v Národním parku Gombe v Tanzanii. Její pozorování mimo jiné ukázalo, že dokážou využívat nástroje, projevují emoce nebo loví pro maso. V roce 1977 založila Institut Jane Goodallové, který usiluje o ochranu šimpanzů a jejich příbuzných druhů. V roce 1991 založila organizaci Roots & Shoots, která sdružuje stovky mladých lidí z více než 120 zemí světa, kteří usilují o ochranu zvířat a životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 11 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 13 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 18 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 18 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.