Primatoložka Jane Goodallová pro ČT: V některých oblastech se jí šimpanzí maso

Nahrávám video
Jane Goodallová v Událostech, komentářích
Zdroj: ČT24

Lidé jsou pro šimpanze hrozbou. Ničí jim životní prostředí, kácí lesy, a dokonce je loví kvůli masu nebo jejich mláďata prodávají do cirkusů. V pořadu Události, komentáře to uvedla světově proslulá britská bioložka Jane Goodallová, která hovořila například také o tom, co ji na primátech nejvíc překvapilo, nebo předvedla, jak šimpanzí mláďata reagují na lechtání.

Zkoumat primáty začala téměř před šedesáti lety, když jako šestadvacetiletá  odjela studovat šimpanze v jejich přirozeném prostředí na území dnešní Tanzanie. 

Jane Goodallová tak ve své době podnikla velmi ojedinělý krok, díky kterému víme, že šimpanzi jedí maso, válčí mezi sebou nebo umí používat nástroje či projevovat emoce, zkrátka že tento primát toho má s člověkem společného mnohem více, než se dříve předpokládalo.

Nejvíc ji během studia šimpanzů překvapilo, když odhalila, že vedou války. „Nejdřív jsem si říkala, že šimpanzi jsou jako my, akorát hodnější, a byl to velký šok, když jsem potom zjistila, že jsou schopni násilí a brutality stejně jako my,“ řekla České televizi slavná etoložka Jane Goodallová v pořadu Události, komentáře. „Takže když se podíváme na tu primitivní válku, tak máte samce z větší komunity, kteří uplně zničí menší komunitu a převezmou její teritorium,“ popsala.  

Zejména samci, když soutěží o dominanci, tak můžou i házet kameny a ukazují si pěsti. Připomínají mi i některé politiky.
Jane Goodallová

Šimpanzi tak řeší vzájemné spory podobně jako lidé. „Pokud jsou samci skutečně naštvaní, tak na sebe útočí,“ řekla pro Události, komentáře Goodallová, která byla před dvěma lety také hostem pořadu Hyde Park Civilizace. „Zejména samci, když soutěží o dominanci, tak můžou i házet kameny a ukazují si pěsti. Připomínají mi i některé politiky,“ dodala. 

V čele šimpanzí komunity stojí alfasamec, který aby se do vedení tlupy dostal, musí porazit svého předchůdce: „Nejdelší vláda, kterou jsem zažila, byla deset let. Někteří jsou třeba méně inteligentní, takže vydrží jenom rok a půl,“ vysvětlila Goodallová.  

Šimpanzi jako ohrožený druh

Život primátů v současné době ohrožuje jejich velmi blízký příbuzný – člověk. „Lidé jsou obrovskou hrozbou z mnoha důvodů. Ničíme jim prostředí, ve kterém žijí. Dřevorubci, doly a tak dále,“ řekla ČT Goodallová a zdůraznila, že nebezpečí představují i místní populace, které ničí lesy a loví šimpanze za účelem prodeje jejich masa. „To je taky problém, protože v některých oblastech světa se jedí šimpanzi.“ 

  • Jedná se o vědní obor v rámci zoologie, který se zabývá studiem chování živočichů, rozeznáváním jeho vrozených a naučených složek, ontogenetického i fylogenetického vývoje vzorců chování a významu určitých vzorců chování pro přežívání daného druhu. Etologie jako vědní obor vykrystalizovala až na přelomu 19. a 20. století, nicméně práce zabývající se chováním zvířat lze najít daleko před tímto datem. Za zakladatele etologie jsou považováni Konrad Lorenz, Erich von Holst, Karl von Frisch a Nikolaas Tinbergen.
  • Zdroj: Wikipedie

„A v posledních letech se dokonce výskyt této praktiky zvýšil. Oni (pytláci) kradou matkám děti. Matky zabíjí a mláďata potom prodávají do cirkusů v Asii,“ upozornila bioložka s tím, že člověk tak má v současnosti negativní vliv na počty šimpanzů, kteří navíc nedisponují vůbec žádnou odolností vůči lidským nemocem.   

Během rozhovoru přišla řeč také na to, že se šimpanzi vzájemně lechtají. V té souvislosti Goodallová názorně předvedla, že šimpanzí mláďata vydávají při lechtání stejné zvuky jako lidé.  

Nahrávám video
Světoznámá bioložka Jane Goodallová byla hostem Hyde Parku Civilizace
Zdroj: ČT24

Pokud by měla Goodallová možnost dalších pětapadesát let zkoumat nějaké další zvíře, možná by to byli sloni, uvedla závěrem rozhovoru s tím, že si ale nemyslí, že by si mohla vybrat nějaké víc fascinující zvíře, než jsou šimpanzi.  

  • Britská bioložka a primatoložka. Specializuje se na šimpanze. Po studiu na Oxfordu odcestovala do Keni, kde šimpanze zkoumala spolu se slavným primatologem Louisem Leakeyem. Goodallová studovala šimpanze ve volné přírodě v Národním parku Gombe v Tanzanii. Její pozorování mimo jiné ukázalo, že dokážou využívat nástroje, projevují emoce nebo loví pro maso. V roce 1977 založila Institut Jane Goodallové, který usiluje o ochranu šimpanzů a jejich příbuzných druhů. V roce 1991 založila organizaci Roots & Shoots, která sdružuje stovky mladých lidí z více než 120 zemí světa, kteří usilují o ochranu zvířat a životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 11 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 13 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 17 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 19 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 19 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...