Primáti z Karibiku. Vědci vysvětlili tajemství záhadné opice s chováním lenochoda

Analýza DNA záhadné vyhynulé opice jménem Xenothrix ukázala na původ velmi podivného druhu primáta, který žil a vyhynul na Jamajce. Je také další ukázkou specifického vývoje druhů na ostrovech.

Vyhynulá opice jménem Xenothrix je pro vědce už dávno záhadou. Měla totiž některé vlastnosti, které ji zcela odlišovaly od všech žijících druhů jejích příbuzných. Nová analýza však prokázala, že jsou příbuzné s jihoamerickými opicemi titi. Na Jamajku se Xenothrixové dostali zřejmě z Jižní Ameriky na přirozených vorech z plovoucích rostlin. Jejich kosti prozradily, že tyto opice podstoupily velmi bouřlivé evoluční změny.

Výzkum zveřejněný v odborném časopise PNAS současně ukázal, že tyto opice musely kolonizovat ostrovy v Karibiku více než jednou. Odhalil také, jak výjimečné ekologické podmínky v této oblasti měnily evoluci opic.

Lenochod, krysa, nebo opice?

Xenothrix se nechoval jako opice, ale spíš jako lenochod. Žil na stromech a dokázal se po nich jen velmi pomalu pohybovat. Měl jen málo zubů a kosti na zadních končetinách podobné spíš hlodavcům než opicím. Právě tyto neobvyklé vlastnosti mátly vědce při pátrání po tom, kde se toto zvláštní zvíře vzalo, komu bylo příbuzné a jak se vyvinulo.

Teď se poprvé podařilo odebrat z kostí jednoho Xenothrixe nalezeného v jeskyni na Jamajce vzorek DNA. Při analýze se povedlo získat informace o tom, čí geny nejvíc připomíná. Profesor Samuel Turvey, který se na výzkumu podílel, uvedl: „Nové pochopení evoluční historie Xenothrixů ukazuje, že evoluce se může vydávat zcela netušenými cestičkami, pokud zvířata osidlují ostrovy a jsou vystavená neznámému prostředí. Vymření Xenothrixů navíc ukazuje, jak zranitelná mohou být zvířata i bez lidského vlivu. Tato opice totiž záhadně vyhynula na ostrově, kde neměla žádné predátory.“

Jak vypadá opičí kolonizace

Vědci jsou z této práce nadšení. V poslední době se sice daří odebírat DNA z kostí stále úspěšněji, ale v tropických oblastech je to stále náročné. Horko a vlhko totiž DNA rychle poškozují. Podle autorů z analýzy vyplývá, že Xenothrixové kolonizovali Jamajku asi před 11 miliony lety, když uvízli na kusech vegetace a proud z velkých jihoamerických řek je nahnal směrem k ostrovům. Podobným způsobem se na jinak izolované karibské ostrovy dostali také další živočichové, například „stromové nutrie“ hutia-konga, které žijí na Kubě. 

„Z té pradávné DNA vyplývá, že záhadná jamajská opice je ve skutečnosti jen opice titi s několika nezvyklými tělesnými vlastnostmi, a nikoliv úplně jedinečný druh opice Nového světa,“ komentoval výsledky práce spoluautor studie Ross MacPhee. „Evoluce na ostrovech pracuje nečekanými způsoby, vznikají tam miniaturní sloni, obří ptáci nebo primáti, kteří se chovají jako lenochodi. Tyto příklady odporují starému klišé, že anatomie je neměnná,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 7 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 8 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 11 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 12 hhodinami
Načítání...