Primáti z Karibiku. Vědci vysvětlili tajemství záhadné opice s chováním lenochoda

Analýza DNA záhadné vyhynulé opice jménem Xenothrix ukázala na původ velmi podivného druhu primáta, který žil a vyhynul na Jamajce. Je také další ukázkou specifického vývoje druhů na ostrovech.

Vyhynulá opice jménem Xenothrix je pro vědce už dávno záhadou. Měla totiž některé vlastnosti, které ji zcela odlišovaly od všech žijících druhů jejích příbuzných. Nová analýza však prokázala, že jsou příbuzné s jihoamerickými opicemi titi. Na Jamajku se Xenothrixové dostali zřejmě z Jižní Ameriky na přirozených vorech z plovoucích rostlin. Jejich kosti prozradily, že tyto opice podstoupily velmi bouřlivé evoluční změny.

Výzkum zveřejněný v odborném časopise PNAS současně ukázal, že tyto opice musely kolonizovat ostrovy v Karibiku více než jednou. Odhalil také, jak výjimečné ekologické podmínky v této oblasti měnily evoluci opic.

Lenochod, krysa, nebo opice?

Xenothrix se nechoval jako opice, ale spíš jako lenochod. Žil na stromech a dokázal se po nich jen velmi pomalu pohybovat. Měl jen málo zubů a kosti na zadních končetinách podobné spíš hlodavcům než opicím. Právě tyto neobvyklé vlastnosti mátly vědce při pátrání po tom, kde se toto zvláštní zvíře vzalo, komu bylo příbuzné a jak se vyvinulo.

Teď se poprvé podařilo odebrat z kostí jednoho Xenothrixe nalezeného v jeskyni na Jamajce vzorek DNA. Při analýze se povedlo získat informace o tom, čí geny nejvíc připomíná. Profesor Samuel Turvey, který se na výzkumu podílel, uvedl: „Nové pochopení evoluční historie Xenothrixů ukazuje, že evoluce se může vydávat zcela netušenými cestičkami, pokud zvířata osidlují ostrovy a jsou vystavená neznámému prostředí. Vymření Xenothrixů navíc ukazuje, jak zranitelná mohou být zvířata i bez lidského vlivu. Tato opice totiž záhadně vyhynula na ostrově, kde neměla žádné predátory.“

Jak vypadá opičí kolonizace

Vědci jsou z této práce nadšení. V poslední době se sice daří odebírat DNA z kostí stále úspěšněji, ale v tropických oblastech je to stále náročné. Horko a vlhko totiž DNA rychle poškozují. Podle autorů z analýzy vyplývá, že Xenothrixové kolonizovali Jamajku asi před 11 miliony lety, když uvízli na kusech vegetace a proud z velkých jihoamerických řek je nahnal směrem k ostrovům. Podobným způsobem se na jinak izolované karibské ostrovy dostali také další živočichové, například „stromové nutrie“ hutia-konga, které žijí na Kubě. 

„Z té pradávné DNA vyplývá, že záhadná jamajská opice je ve skutečnosti jen opice titi s několika nezvyklými tělesnými vlastnostmi, a nikoliv úplně jedinečný druh opice Nového světa,“ komentoval výsledky práce spoluautor studie Ross MacPhee. „Evoluce na ostrovech pracuje nečekanými způsoby, vznikají tam miniaturní sloni, obří ptáci nebo primáti, kteří se chovají jako lenochodi. Tyto příklady odporují starému klišé, že anatomie je neměnná,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 10 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 11 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 18:41

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...