Primáti z Karibiku. Vědci vysvětlili tajemství záhadné opice s chováním lenochoda

Analýza DNA záhadné vyhynulé opice jménem Xenothrix ukázala na původ velmi podivného druhu primáta, který žil a vyhynul na Jamajce. Je také další ukázkou specifického vývoje druhů na ostrovech.

Vyhynulá opice jménem Xenothrix je pro vědce už dávno záhadou. Měla totiž některé vlastnosti, které ji zcela odlišovaly od všech žijících druhů jejích příbuzných. Nová analýza však prokázala, že jsou příbuzné s jihoamerickými opicemi titi. Na Jamajku se Xenothrixové dostali zřejmě z Jižní Ameriky na přirozených vorech z plovoucích rostlin. Jejich kosti prozradily, že tyto opice podstoupily velmi bouřlivé evoluční změny.

Výzkum zveřejněný v odborném časopise PNAS současně ukázal, že tyto opice musely kolonizovat ostrovy v Karibiku více než jednou. Odhalil také, jak výjimečné ekologické podmínky v této oblasti měnily evoluci opic.

Lenochod, krysa, nebo opice?

Xenothrix se nechoval jako opice, ale spíš jako lenochod. Žil na stromech a dokázal se po nich jen velmi pomalu pohybovat. Měl jen málo zubů a kosti na zadních končetinách podobné spíš hlodavcům než opicím. Právě tyto neobvyklé vlastnosti mátly vědce při pátrání po tom, kde se toto zvláštní zvíře vzalo, komu bylo příbuzné a jak se vyvinulo.

Teď se poprvé podařilo odebrat z kostí jednoho Xenothrixe nalezeného v jeskyni na Jamajce vzorek DNA. Při analýze se povedlo získat informace o tom, čí geny nejvíc připomíná. Profesor Samuel Turvey, který se na výzkumu podílel, uvedl: „Nové pochopení evoluční historie Xenothrixů ukazuje, že evoluce se může vydávat zcela netušenými cestičkami, pokud zvířata osidlují ostrovy a jsou vystavená neznámému prostředí. Vymření Xenothrixů navíc ukazuje, jak zranitelná mohou být zvířata i bez lidského vlivu. Tato opice totiž záhadně vyhynula na ostrově, kde neměla žádné predátory.“

Jak vypadá opičí kolonizace

Vědci jsou z této práce nadšení. V poslední době se sice daří odebírat DNA z kostí stále úspěšněji, ale v tropických oblastech je to stále náročné. Horko a vlhko totiž DNA rychle poškozují. Podle autorů z analýzy vyplývá, že Xenothrixové kolonizovali Jamajku asi před 11 miliony lety, když uvízli na kusech vegetace a proud z velkých jihoamerických řek je nahnal směrem k ostrovům. Podobným způsobem se na jinak izolované karibské ostrovy dostali také další živočichové, například „stromové nutrie“ hutia-konga, které žijí na Kubě. 

„Z té pradávné DNA vyplývá, že záhadná jamajská opice je ve skutečnosti jen opice titi s několika nezvyklými tělesnými vlastnostmi, a nikoliv úplně jedinečný druh opice Nového světa,“ komentoval výsledky práce spoluautor studie Ross MacPhee. „Evoluce na ostrovech pracuje nečekanými způsoby, vznikají tam miniaturní sloni, obří ptáci nebo primáti, kteří se chovají jako lenochodi. Tyto příklady odporují starému klišé, že anatomie je neměnná,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 3 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...