Primáti z Karibiku. Vědci vysvětlili tajemství záhadné opice s chováním lenochoda

Analýza DNA záhadné vyhynulé opice jménem Xenothrix ukázala na původ velmi podivného druhu primáta, který žil a vyhynul na Jamajce. Je také další ukázkou specifického vývoje druhů na ostrovech.

Vyhynulá opice jménem Xenothrix je pro vědce už dávno záhadou. Měla totiž některé vlastnosti, které ji zcela odlišovaly od všech žijících druhů jejích příbuzných. Nová analýza však prokázala, že jsou příbuzné s jihoamerickými opicemi titi. Na Jamajku se Xenothrixové dostali zřejmě z Jižní Ameriky na přirozených vorech z plovoucích rostlin. Jejich kosti prozradily, že tyto opice podstoupily velmi bouřlivé evoluční změny.

Výzkum zveřejněný v odborném časopise PNAS současně ukázal, že tyto opice musely kolonizovat ostrovy v Karibiku více než jednou. Odhalil také, jak výjimečné ekologické podmínky v této oblasti měnily evoluci opic.

Lenochod, krysa, nebo opice?

Xenothrix se nechoval jako opice, ale spíš jako lenochod. Žil na stromech a dokázal se po nich jen velmi pomalu pohybovat. Měl jen málo zubů a kosti na zadních končetinách podobné spíš hlodavcům než opicím. Právě tyto neobvyklé vlastnosti mátly vědce při pátrání po tom, kde se toto zvláštní zvíře vzalo, komu bylo příbuzné a jak se vyvinulo.

Teď se poprvé podařilo odebrat z kostí jednoho Xenothrixe nalezeného v jeskyni na Jamajce vzorek DNA. Při analýze se povedlo získat informace o tom, čí geny nejvíc připomíná. Profesor Samuel Turvey, který se na výzkumu podílel, uvedl: „Nové pochopení evoluční historie Xenothrixů ukazuje, že evoluce se může vydávat zcela netušenými cestičkami, pokud zvířata osidlují ostrovy a jsou vystavená neznámému prostředí. Vymření Xenothrixů navíc ukazuje, jak zranitelná mohou být zvířata i bez lidského vlivu. Tato opice totiž záhadně vyhynula na ostrově, kde neměla žádné predátory.“

Jak vypadá opičí kolonizace

Vědci jsou z této práce nadšení. V poslední době se sice daří odebírat DNA z kostí stále úspěšněji, ale v tropických oblastech je to stále náročné. Horko a vlhko totiž DNA rychle poškozují. Podle autorů z analýzy vyplývá, že Xenothrixové kolonizovali Jamajku asi před 11 miliony lety, když uvízli na kusech vegetace a proud z velkých jihoamerických řek je nahnal směrem k ostrovům. Podobným způsobem se na jinak izolované karibské ostrovy dostali také další živočichové, například „stromové nutrie“ hutia-konga, které žijí na Kubě. 

„Z té pradávné DNA vyplývá, že záhadná jamajská opice je ve skutečnosti jen opice titi s několika nezvyklými tělesnými vlastnostmi, a nikoliv úplně jedinečný druh opice Nového světa,“ komentoval výsledky práce spoluautor studie Ross MacPhee. „Evoluce na ostrovech pracuje nečekanými způsoby, vznikají tam miniaturní sloni, obří ptáci nebo primáti, kteří se chovají jako lenochodi. Tyto příklady odporují starému klišé, že anatomie je neměnná,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 4 mminutami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...