Příliš šťastné lidi lze snadno podvést, zjistili vědci v USA

I tomu, kdo je v podstatě šťastný, se občas stane, že narazí na někoho, kdo je až otravně šťastnější než on – osobu, která je svěží a plná života ještě předtím, než si dá ranní kafe, která s oblibou používá množství vykřičníků a podobně. Takovým lidem ale podle nových vědeckých výzkumů hrozí více než ostatním, že je někdo napálí, napsal americký deník The Washington Post.

Vědci z Newyorské, Chicagské a Pensylvánské univerzity nedávno uskutečnili sérií výzkumů zaměřených na to, jak jsou extrémně pozitivní lidé vnímáni. Došli k závěru, že tyto osoby jsou často považovány za snadno ovlivnitelné.

Existuje sice mnoho jiných průzkumů, podle nichž působit šťastně poskytuje mnohé výhody, ať už v osobním, nebo profesním životě. Spokojení lidé jsou vnímáni jako atraktivnější, sebevědomější, důvěryhodnější a sympatičtější, ukázaly předchozí studie.

Štěstí přináší do života komplikace

Žádná z nich ale nezkoumala, jak s takovými lidmi jednají ostatní. Badatelé se proto v šesti různých výzkumech soustředili na to, jak okatá spokojenost ovlivňuje vztahy mezi lidmi. Potvrdili, že hodně šťastní lidé jsou v mnoha směrech vnímáni kladně, ale současně obecně považováni za naivky.

Vědci proto provedli několik pokusů s cílem zjistit, proč tomu tak je. Zjistili, že extrémně šťastní lidé si svůj životní postoj udržují buď tak, že dostatečně nezpracovávají přijaté informace, nebo se před negativními zprávami zvnějšku chrání. A to je podle vědců také důvod, proč mohou mít ostatní jedinci sklon je podvést.

Při jednom experimentu například dostali jeho účastníci za úkol získat co nejvíce peněz od ostatních tak, že jim špatně poradí – což se děje například v prodejnách aut, kdy prodejce získá velkou provizi za předražené auto. Při pokusu se ukázalo, že zkreslené údaje dostávali především ti, kdo působili přehnaně šťastně. Při jiném pokusu si zase tyto osoby ostatní vybírali jako své partnery pro simulovaná jednání, neboť se domnívali, že je snadno využijí.

Veselý člověk je lákadlem na podvodníky

Z těchto závěrů by se měli podle The Washington Post poučit především ti, kdo jednají s lidmi – například prodejci a obchodní zástupci. Ti jsou v USA školeni, aby vypadali co nejveseleji, ale přitom hrozí, že budou při jednáních působit nepřipraveně, neinformovaně a jako méně schopní, uvedli vědci. To stejné platí i pro politické vůdce, kterým jejich okolí radí, aby se široce usmívali a působili tak charismatičtěji. Může to ale dopadnout tak, že nakonec budou vypadat slabí a neschopní akce.

„Umírněné štěstí může pomoci roztočit soukolí společenských vztahů, ale příliš mnoho štěstí nebude vnímáno tak příznivě,“ uzavřel deník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...