Překonal šikanu i nástrahy olympijského bazénu. Zlatý Arnošt Petráček

Nahrávám video
Arnošt Petráček v pořadu Hyde Park Civilizace
Zdroj: ČT24

Malý muž s velkým srdcem. Rodiče Arnošta Petráčka hned po narození věděli, že bude žít s handicapem. Hned také věděli, že ho nenechají sedět doma – a že budou chtít, aby mohl žít pokud možno co nejvíc jako ostatní. Už od dětství ho proto vedli ke sportu.

Začal lyžemi, pak speciální tříkolkou a pak i zkoušel jezdit na kole. Ale hlavně se věnoval plavání. Šlo mu skoro samo, v pouhých devíti letech se mu proto začal věnovat závodně. Úspěchů začal Arnošt Petráček přezdívaný Arny dosahovat na znakařských a motýlkářských tratích – a to ve fantastických časech. Na překonání klasického padesátimetrového bazénu dnes potřebuje jen něco víc než 40 sekund.

První velkou medaili získal v pouhých patnácti letech; stal se tehdy vicemistrem světa na 50 metrů motýlek. A nezůstalo jen u tohoto úspěchu. „On už byl mnohokrát mistrem světa, Evropy, držitel světových i evropských rekordů a vlastně mu ve sbírce chyběla jen jakákoli medaile z paralympiády,“ vysvětluje jeho kamarád Grigorij Orljanski. To se ale změnilo v roce 2016 v brazilském Riu.

Těsně pod stupínky

Na paralympiádách v Pekingu i Londýně měl totiž dost smůlu – skončil těsně pod stupni vítězů, jednou čtvrtý, podruhé pátý. Ale v Riu a tedy na třetí pokus bylo už za půlkou padesátimetrové trati zřejmé, že tentokrát bude mít Arny konečně medaili. Nakonec z toho byla ta nejcennější – zlatá.

To byl dosavadní vrchol kariéry Arnošta Petráčka. Vrchol, kterého by nedosáhl bez rodiny, trenérů a řady kamarádů, kteří mu pomáhají. I jako zlatý medailista z paralympiády totiž musí při financování své kariéry spoléhat hlavně na sebe a své blízké.

„V současné chvíli má spolek cca 30 fyzických osob a 5 osob právnických. Fyzické osoby přispívají 1000 ročně, právnické 5000 korun,“ vysvětluje PR manažerka spolku, který Arnoštovi pomáhá, Lenka Štifterová.

Vedle spolku a kamarádů mu pomáhá hlavně město České Budějovice a Jihočeský kraj. Ale pomáhá i on – lidem s handicapem se snaží ukázat, že jejich možnosti jsou mnohem větší, než si asi myslí. Učí je plavat a nebát se vody.

„Fyzický handicap je jedna věc, ale podle mě když to někdo má v hlavě nastavené tak, že žádná překážka není nepřekonatelná, tak se vše zvládá lépe a Arnošt to tak má a je to inspirace i pro nás zdravé lidi,“ dodává Grigorij Orljanski.

Splnění životního snu o zlaté olympijské medaili ale rozhodně nebylo zadarmo. Když se Arnošt Petráček mohl poprvé pochlubit zlatou paralympijskou medailí, byl už asi 10 let vrcholovým sportovcem. S odpovídající tréninkovou zátěží.

Nejintenzivnější etapa jeho přípravy znamená každý den od šesti ráno asi dvě hodiny v bazénu. Třikrát až čtyřikrát týdně pak ještě navíc další tréninková dávka odpoledne. A když je náhodou budějovický bazén zavřený, jak tomu bylo před paralympiádou, probíhá vše pod širým nebem, klidně i při deseti stupních Celsia.

A k tomu všemu jednou týdně posilovna, protože bez špičkové fyzičky a posílených všech skupin svalů v dnešní konkurenci není možné vrcholový sport dělat.

Pochopitelně to má Arnošt Petráček mnohem složitější než zdraví lidé. Klíčové pro jeho trenéra je vymyslet pestrý program. To má za úkol Jiří Dvořák. „Přichází u něj v úvahu pouze posilování zádových svalů, břišních svalů a minimálně nohu vzhledem k tomu, že má problémy, prakticky neudělá dřep.“

Jak se plave s handicapem

Příprava na paralympiádu přišla Arnošta Petráčka na asi milion korun. A byla šitá na míru jeho handicapu. Nemá pažní kosti a i nohy při svém plaveckém stylu používá velmi specificky. Jak je s takovým handicapem schopný plavat? Vysvětluje trenér plavání Jiří Filip:
„On dělá pohyb, který může udělat. On vlastně nemá ani ty nohy úplně v pořádku, což se v bazénu částečně smaže tím, že se vlastně hlavně vlní.“

Při stylu, jemuž se říká delfín, se snaží plavat na hladině, nikoli pod ní. A to znamená až šest vln na jeden nádech. Při znaku se zase spoléhá jen na spodní část těla. Tento styl piloval se svým plaveckým trenérem, který se mu stejně jako trenér fitness věnuje ve svém volnu. A zdarma.

Teď po vítězství na světovém šampionátu v Mexiku má volnější období, už ale plánuje přípravu na další paralympiádu, která se bude v roce 2020 konat v Tokiu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 12 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 13 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 13 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 17 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 18 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...