Před pěti lety lidstvo opustilo Sluneční soustavu. Voyager 1 stále funguje, za 40 000 let doletí k cizí hvězdě

Přesně před pěti lety, 25. srpna 2012, opustila americká sonda Voyager 1 jako první objekt vyrobený na Zemi sluneční soustavu.

Sonda vážící přes 800 kilogramů byla vypuštěna 5. září 1977 a současně s ní byla vyvíjena i obdobná sonda Voyager 2, která byla vypuštěna v srpnu 1977. Voyager 1 se nyní nachází přes 20 miliard kilometrů od Země a obě sondy mají dost energie, aby dokázaly vysílat vědecké údaje až do roku 2020. I potom poletí Mléčnou dráhou, i když už mlčící.

Vzkaz jiným civilizacím
Zdroj: NASA

Družice vyfotografovaly všechny vnější planety sluneční soustavy (vyslaly na Zemi 34 000 snímků, z toho 18 000 z oblasti Jupiteru a 16 000 z oblasti Saturnu) a pokračují v cestě k jejím hranicím. Obě doputovaly nejdál ze všech zařízení, která kdy lidé vytvořili. Voyager 1 se pohybuje vyšší rychlostí, takže je od Země dál než jeho sesterská sonda.

Vzkaz jiným

Pro případ, že by se někdy setkaly s mimozemskou civilizací, nesou na palubě pozlacenou 18centimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů, které charakterizují život na Zemi v době vypuštění. Případní mimozemšťané si tak budou moci vyslechnout pozdravy v 55 pozemských jazycích nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana Blind Willieho Johnsona:

Cesta Voyageru 1 sice nebyla naplánována tak, aby sonda doletěla k nějaké konkrétní hvězdě, ale za 40 000 let by měl proletět kolem hvězdy AC+79 3888 (Gliese 445) ve vzdálenosti 17,6 světelného roku v souhvězdí Žirafy. Za několik desítek milionů let pravděpodobně opustí i Mléčnou dráhu.

Kdo byl první za hranicemi Sluneční soustavy?

Jako první lidmi vyrobený objekt prolétla pásmem asteroidů za Marsem, poslala první snímky Jupitera a jako první člověkem vytvořené těleso opustila 13. června 1983 Sluneční soustavu. I poté americká sonda Pioneer 10 zkoumala tajemný vesmír, než v lednu 2003 vyslala k Zemi poslední signál. Odmlčela se asi 12 miliard kilometrů od Země.

Sonda Pioneer 10 byla vypuštěna v roce 1972 a vydržela ve vesmíru plně fungovat déle než 30 let. Původně měla vykonávat jen 21 měsíců dlouhou misi, její vědecký průzkum se ale nakonec protáhl na 25 let. Let sondy označil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) za jednu z vůbec nejvýznamnějších misí vesmírného výzkumu.

Sonda Pioneer 10, která na palubě nese vzkaz pro mimozemské civilizace - destičku s obrázkem muže a ženy a polohou Země v galaxii, však dnes není nejvzdálenějším lidmi stvořeným objektem ve vesmíru. Předběhla ji v roce 1998 právě americká sonda Voyager 1, která směřuje opačným směrem od Země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 9 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 10 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 12 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 14 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 15 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...