Před pěti lety lidstvo opustilo Sluneční soustavu. Voyager 1 stále funguje, za 40 000 let doletí k cizí hvězdě

Přesně před pěti lety, 25. srpna 2012, opustila americká sonda Voyager 1 jako první objekt vyrobený na Zemi sluneční soustavu.

Sonda vážící přes 800 kilogramů byla vypuštěna 5. září 1977 a současně s ní byla vyvíjena i obdobná sonda Voyager 2, která byla vypuštěna v srpnu 1977. Voyager 1 se nyní nachází přes 20 miliard kilometrů od Země a obě sondy mají dost energie, aby dokázaly vysílat vědecké údaje až do roku 2020. I potom poletí Mléčnou dráhou, i když už mlčící.

Vzkaz jiným civilizacím
Zdroj: NASA

Družice vyfotografovaly všechny vnější planety sluneční soustavy (vyslaly na Zemi 34 000 snímků, z toho 18 000 z oblasti Jupiteru a 16 000 z oblasti Saturnu) a pokračují v cestě k jejím hranicím. Obě doputovaly nejdál ze všech zařízení, která kdy lidé vytvořili. Voyager 1 se pohybuje vyšší rychlostí, takže je od Země dál než jeho sesterská sonda.

Vzkaz jiným

Pro případ, že by se někdy setkaly s mimozemskou civilizací, nesou na palubě pozlacenou 18centimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů, které charakterizují život na Zemi v době vypuštění. Případní mimozemšťané si tak budou moci vyslechnout pozdravy v 55 pozemských jazycích nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana Blind Willieho Johnsona:

Cesta Voyageru 1 sice nebyla naplánována tak, aby sonda doletěla k nějaké konkrétní hvězdě, ale za 40 000 let by měl proletět kolem hvězdy AC+79 3888 (Gliese 445) ve vzdálenosti 17,6 světelného roku v souhvězdí Žirafy. Za několik desítek milionů let pravděpodobně opustí i Mléčnou dráhu.

Kdo byl první za hranicemi Sluneční soustavy?

Jako první lidmi vyrobený objekt prolétla pásmem asteroidů za Marsem, poslala první snímky Jupitera a jako první člověkem vytvořené těleso opustila 13. června 1983 Sluneční soustavu. I poté americká sonda Pioneer 10 zkoumala tajemný vesmír, než v lednu 2003 vyslala k Zemi poslední signál. Odmlčela se asi 12 miliard kilometrů od Země.

Sonda Pioneer 10 byla vypuštěna v roce 1972 a vydržela ve vesmíru plně fungovat déle než 30 let. Původně měla vykonávat jen 21 měsíců dlouhou misi, její vědecký průzkum se ale nakonec protáhl na 25 let. Let sondy označil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) za jednu z vůbec nejvýznamnějších misí vesmírného výzkumu.

Sonda Pioneer 10, která na palubě nese vzkaz pro mimozemské civilizace - destičku s obrázkem muže a ženy a polohou Země v galaxii, však dnes není nejvzdálenějším lidmi stvořeným objektem ve vesmíru. Předběhla ji v roce 1998 právě americká sonda Voyager 1, která směřuje opačným směrem od Země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 13 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 22 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...