Před pěti lety lidstvo opustilo Sluneční soustavu. Voyager 1 stále funguje, za 40 000 let doletí k cizí hvězdě

Přesně před pěti lety, 25. srpna 2012, opustila americká sonda Voyager 1 jako první objekt vyrobený na Zemi sluneční soustavu.

Sonda vážící přes 800 kilogramů byla vypuštěna 5. září 1977 a současně s ní byla vyvíjena i obdobná sonda Voyager 2, která byla vypuštěna v srpnu 1977. Voyager 1 se nyní nachází přes 20 miliard kilometrů od Země a obě sondy mají dost energie, aby dokázaly vysílat vědecké údaje až do roku 2020. I potom poletí Mléčnou dráhou, i když už mlčící.

Vzkaz jiným civilizacím
Zdroj: NASA

Družice vyfotografovaly všechny vnější planety sluneční soustavy (vyslaly na Zemi 34 000 snímků, z toho 18 000 z oblasti Jupiteru a 16 000 z oblasti Saturnu) a pokračují v cestě k jejím hranicím. Obě doputovaly nejdál ze všech zařízení, která kdy lidé vytvořili. Voyager 1 se pohybuje vyšší rychlostí, takže je od Země dál než jeho sesterská sonda.

Vzkaz jiným

Pro případ, že by se někdy setkaly s mimozemskou civilizací, nesou na palubě pozlacenou 18centimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů, které charakterizují život na Zemi v době vypuštění. Případní mimozemšťané si tak budou moci vyslechnout pozdravy v 55 pozemských jazycích nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana Blind Willieho Johnsona:

Cesta Voyageru 1 sice nebyla naplánována tak, aby sonda doletěla k nějaké konkrétní hvězdě, ale za 40 000 let by měl proletět kolem hvězdy AC+79 3888 (Gliese 445) ve vzdálenosti 17,6 světelného roku v souhvězdí Žirafy. Za několik desítek milionů let pravděpodobně opustí i Mléčnou dráhu.

Kdo byl první za hranicemi Sluneční soustavy?

Jako první lidmi vyrobený objekt prolétla pásmem asteroidů za Marsem, poslala první snímky Jupitera a jako první člověkem vytvořené těleso opustila 13. června 1983 Sluneční soustavu. I poté americká sonda Pioneer 10 zkoumala tajemný vesmír, než v lednu 2003 vyslala k Zemi poslední signál. Odmlčela se asi 12 miliard kilometrů od Země.

Sonda Pioneer 10 byla vypuštěna v roce 1972 a vydržela ve vesmíru plně fungovat déle než 30 let. Původně měla vykonávat jen 21 měsíců dlouhou misi, její vědecký průzkum se ale nakonec protáhl na 25 let. Let sondy označil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) za jednu z vůbec nejvýznamnějších misí vesmírného výzkumu.

Sonda Pioneer 10, která na palubě nese vzkaz pro mimozemské civilizace - destičku s obrázkem muže a ženy a polohou Země v galaxii, však dnes není nejvzdálenějším lidmi stvořeným objektem ve vesmíru. Předběhla ji v roce 1998 právě americká sonda Voyager 1, která směřuje opačným směrem od Země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...