Před pěti lety lidstvo opustilo Sluneční soustavu. Voyager 1 stále funguje, za 40 000 let doletí k cizí hvězdě

Přesně před pěti lety, 25. srpna 2012, opustila americká sonda Voyager 1 jako první objekt vyrobený na Zemi sluneční soustavu.

Sonda vážící přes 800 kilogramů byla vypuštěna 5. září 1977 a současně s ní byla vyvíjena i obdobná sonda Voyager 2, která byla vypuštěna v srpnu 1977. Voyager 1 se nyní nachází přes 20 miliard kilometrů od Země a obě sondy mají dost energie, aby dokázaly vysílat vědecké údaje až do roku 2020. I potom poletí Mléčnou dráhou, i když už mlčící.

Vzkaz jiným civilizacím
Zdroj: NASA

Družice vyfotografovaly všechny vnější planety sluneční soustavy (vyslaly na Zemi 34 000 snímků, z toho 18 000 z oblasti Jupiteru a 16 000 z oblasti Saturnu) a pokračují v cestě k jejím hranicím. Obě doputovaly nejdál ze všech zařízení, která kdy lidé vytvořili. Voyager 1 se pohybuje vyšší rychlostí, takže je od Země dál než jeho sesterská sonda.

Vzkaz jiným

Pro případ, že by se někdy setkaly s mimozemskou civilizací, nesou na palubě pozlacenou 18centimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů, které charakterizují život na Zemi v době vypuštění. Případní mimozemšťané si tak budou moci vyslechnout pozdravy v 55 pozemských jazycích nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana Blind Willieho Johnsona:

Cesta Voyageru 1 sice nebyla naplánována tak, aby sonda doletěla k nějaké konkrétní hvězdě, ale za 40 000 let by měl proletět kolem hvězdy AC+79 3888 (Gliese 445) ve vzdálenosti 17,6 světelného roku v souhvězdí Žirafy. Za několik desítek milionů let pravděpodobně opustí i Mléčnou dráhu.

Kdo byl první za hranicemi Sluneční soustavy?

Jako první lidmi vyrobený objekt prolétla pásmem asteroidů za Marsem, poslala první snímky Jupitera a jako první člověkem vytvořené těleso opustila 13. června 1983 Sluneční soustavu. I poté americká sonda Pioneer 10 zkoumala tajemný vesmír, než v lednu 2003 vyslala k Zemi poslední signál. Odmlčela se asi 12 miliard kilometrů od Země.

Sonda Pioneer 10 byla vypuštěna v roce 1972 a vydržela ve vesmíru plně fungovat déle než 30 let. Původně měla vykonávat jen 21 měsíců dlouhou misi, její vědecký průzkum se ale nakonec protáhl na 25 let. Let sondy označil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) za jednu z vůbec nejvýznamnějších misí vesmírného výzkumu.

Sonda Pioneer 10, která na palubě nese vzkaz pro mimozemské civilizace - destičku s obrázkem muže a ženy a polohou Země v galaxii, však dnes není nejvzdálenějším lidmi stvořeným objektem ve vesmíru. Předběhla ji v roce 1998 právě americká sonda Voyager 1, která směřuje opačným směrem od Země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěOrion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 1 hhodinou

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 19 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 21 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 22 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...