Před 75 lety se narodil Oldřich Pelčák. Český kosmonaut, který do vesmíru neletěl

6 minut
Oldřich Pelčák, český kosmonaut, který do vesmíru neletěl
Zdroj: ČT24

Vojenský pilot Oldřich Pelčák, který se narodil 2. listopadu 1943, je známý hlavně jako kosmonaut, který se nikdy nepodíval do vesmíru. V druhé polovině 70. let jako jeden ze dvou Čechoslováků absolvoval náročný výcvik v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy, na palubu kosmické lodi však mohl nastoupit jen jeden z nich. A tím se stal o pět let mladší Vladimír Remek, který v březnu 1978 strávil na oběžné dráze téměř osm dní.

Toho, že se nakonec do vesmíru nepodíval, Pelčák příliš veřejně nelitoval, podle jeho slov zkrátka přišel rozkaz, který bylo nutné splnit. Po návratu do Československa se objevil po boku Remka a stranického vedení při prvomájovém průvodu a pak se vrátil k létání. Jako letec s výcvikem v prestižní akademii v Moninu zastával různé velitelské funkce, později se stal zkušebním pilotem. A po listopadu 1989 patřil mezi piloty, kteří předváděli své umění i na Západě. 

„Všichni byli po revoluci zvědaví, jak piloti z bývalé komunistické země létají. A byli velmi překvapeni, že to umíme,“ vzpomínal zlínský rodák Pelčák, který se k létání dostal v kunovickém aeroklubu a později absolvoval leteckou akademii v Košicích. Na mnoha typech letadel, od stíhacích po transportní, nalétal na 3500 hodin, než v roce 1999 odešel do penze. Dnes se letec, z jehož čtyř dětí se jeden syn stal dopravním pilotem a dcera letuškou, věnuje propagaci kosmonautiky.

Jak se stát kosmonautem v Československu

Všechno to začalo 13. dubna 1967, když v Moskvě podepsali zástupci socialistických zemí program o spolupráci při výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely, který byl později pojmenován Interkosmos.

V rámci tohoto programu se do kosmického výzkumu zapojili spolu s vědci z tehdejšího Sovětského svazu i odborníci z Československa, Polska, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky, Rumunska, Kuby a Mongolska, později se připojil i Vietnam. 

Československo se do programu zapojilo od samého začátku v oborech kosmické meteorologie, fyziky, biologie, medicíny a kosmického spojení. Od roku 1969 do roku 1988 opatřili českoslovenští vědci přístroji 21 specializovaných družic Interkosmos. 

Historie první české cesty do vesmíru se začala psát v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na lékařské prohlídky osmdesát pilotů. Hustým sítem prohlídek prošli čtyři, mezi nimi byli Vladimír Remek, Oldřich Pelčák, pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma a Michal Vondroušek. Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek (Remek s Gubarevem, Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem) nakonec krátce před startem Praha rozhodla, že poletí Remek.

Proč dostal přednost před Pelčákem, bylo zdůvodňováno nejrůznějšími způsoby, jeden z nejvěrohodnějších popsal po letech Gubarev: „My měli samé jedničky, oni tak dvojky, trojky. Navíc já měl daleko větší zkušenosti než Rukavišnikov.“

Program Interkosmos skončil v závěru roku 1990 v důsledku pádu komunistických režimů v zemích sovětského bloku v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 6 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...