Porod císařským řezem zřejmě přispívá k obezitě dětí

Děti, které přišly na svět císařským řezem, mají šanci, že budou v dětství obézní, o 15 procent vyšší než děti narozené „přirozenou cestou“.

 Podle lékařů, kteří toto téma studovali, pak tato vyšší náchylnost vůči obezitě u dětí přetrvává až do dospělosti. Jasně rozpoznatelný je rozdíl mezi sourozenci, kdy jeden z nich se narodil normálně a druhý „císařem“. V takovém případě je šance na obezitu v průběhu dětství dokonce o 64 procent vyšší oproti dítěti porozenému přirozenou cestou.

Mezi císařským řezem a obezitou existuje silná asociace.
Jorge Chavarro
profesor na harvardské T.H. Chan School of Public Health

Popsali to experti z harvardské T.H. Chan School of Public Health ve studii zveřejněné v odborném časopise JAMA Pediatrics.

Jasná čísla

  • Nejméně porodů císařským řezem se v současnosti provádí v subsaharské Africe, tam se procento pohybuje kolem nuly. Opakem je Saúdská Arábie, kde na svět přichází touto cestou až 90 procent dětí.

Dokazuje to, že problém není v genetické zátěži, nýbrž ve způsobu porodu. Rozsáhlá studie sledovala 22 068 dětí narozených 15 271 ženám. Data vědci sbírali po dlouhých 16 let. Riziko obezity přitom bylo vyšší u potomků žen, které neměly k porodu císařským řezem objektivní lékařské příčiny. Další analýza dat ukázala, že ženy, které porodily přirozeně poté, co předtím rodily císařským řezem, dávaly svým potomkům šanci na obezitu o 31 procent nižší než ty, které rodily opakovaně metodou „sectio caesarea“.

I když se vědci snažili přihlédnout k dalším faktorům (například věk, rasa, zdravotní indikace matky, BMI index matky apod.), vždy se ukázalo, že císařský řez má pozitivní vliv na dětskou obezitu. Vědci v závěru své práce oznámili, že je potřeba ještě dalšího rozsáhlého výzkumu, který by přesvědčivě popsal a vysvětlil mechanismy, jež u porodů císařským řezem vedou k obezitě.

Podívejte se, jak vypadá porod císařským řezem:

„Porody císařským řezem jsou bezesporu v mnoha situacích nutnou a životy zachraňující operací,“ vysvětlil ve zprávě ke studii profesor Jorge Chavarro, který výzkum vedl. „Ale tyto porody také obsahují některé rizikové faktory jak pro matku, tak pro dítě. Naše studie ukazuje, že k nim musíme připočítat také riziko obezity pro potomky. Zejména rozdíly mezi sourozenci jsou, myslím, přesvědčivým důkazem, že mezi císařským řezem a obezitou existuje silná asociace.“

Výhody a nevýhody císařského řezu

  • První císařské řezy se prováděly u mrtvých žen. Lidé ve starověku se báli, že dítě v těle mrtvé ženy může působit zlo – a tak je odtamtud vyřezávali.

V posledních 50 letech porodů císařským řezem výrazně přibylo. Příčinou jsou především dva faktory: jednak větší obava žen z bolesti i následků přirozeného porodu a především vyšší kvalita porodnické péče, která umožňuje poměrně složitou operaci provádět rutinně a především bezbolestně.

Statistiky dokazují, jak výrazný je trend v oblibě této metody porodu: před druhou světovou válkou šlo o desítky až stovky případů v celém Československu, před 40 roky se jednalo už o 5 procent všech porodů a v současné době přichází na svět císařskou cestou asi 16 procent dětí.

Výhodný pro matku. A co dítě?

Zatímco pro ženu je většinou císařský řez opravdu pohodlnější než často několikahodinový porod fyziologický, následky se projevují u dětí. Vědci popsali řadu problémů, které se u dětí narozených „císařsky“ objevují častěji hned u porodu. Jsou jimi například:

  • nižší obranyschopnost
  • horší poporodní adaptace
  • zrychlené dýchání
  • častější zápal plic

Následky porodu císařským řezem si podle řady studií dítě může nést celý život. Patří mezi ně nejčastěji:

  • častější alergie
  • častější astma
  • více psychických problémů a depresí
  • více infarktů a mozkových mrtvic

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
před 12 hhodinami

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rymbryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
před 14 hhodinami

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
před 17 hhodinami

VideoAI má nově předpovídat silné sluneční bouře

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.
před 23 hhodinami

Astronaut prozradil, že na ISS ztratil krátce schopnost mluvit

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.
30. 3. 2026

Indonésie zakázala mladým sociální sítě. Týká se to 70 milionů lidí

Indonésie o víkendu zavedla zákaz používání sociálních médií, který platí pro všechny děti mladší šestnácti let. Země, kde žije 285 milionů lidí, tak následovala příklad Austrálie v oblasti ochrany mladých lidí před potenciálními on-line riziky.
30. 3. 2026

Na seznam chráněných zvířat přibylo čtyřicet druhů. Včetně sovy Harryho Pottera

Seznam mezinárodně chráněných zvířat podle Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) se rozšíří o čtyřicet druhů, informuje agentura AFP. Patří mezi ně například i sovice sněžní, což je druh, který proslavila sova Harryho Pottera Hedvika.
30. 3. 2026

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
29. 3. 2026
Načítání...