Majestátní mexický vulkán Popocatépetl se minulý týden opět probudil k životu a vyvrhl obrovská mračna popela, kvůli kterým muselo jedenáct vesnic v okolí zrušit školní vyučování. Sopečný kužel převyšující okolní krajinu ale pozorně nesledují pouze místní obyvatelé. Pokaždé, když Popocatépetl škytne nebo zadýmá, bedlivě jej pozorují desítky vědců pomocí sítě čidel, kamer a dalšího výkonného vybavení.
Popocatépetl opět škytl. Sopka je pod vědeckým drobnohledem
Sopka vysoká 5426 metrů, také láskyplně přezdívaná El Popo, chrlí toxické výpary, popel a kusy žhavých hornin vytrvale už téměř tři dekády od roku 1994, kdy se probudila z dlouhého spánku.
Popocatépetl leží 72 kilometrů jihovýchodně od centra mexického hlavního města a ční jen několik desítek kilometrů nad východními předměstími megalopole s 22 miliony obyvatel. Město se musí potýkat i s dalšími hrozbami, například zemětřesením a propadající se půdou, sopka je ale nejviditelnější hrozbou a také tou nejbedlivěji sledovanou.
Kolem vrcholu vulkánu je rozmístěno šest kamer a jedna termokamera. Dvanáct seismologických stanic pracuje nepřetržitě a podává zprávy do řídicího střediska v hlavním městě, kde se nepřetržitě střídá celkem třináct vědců, expertů v nejrůznějších disciplínách. Možnost včas varovat před blížícími se oblaky popela je klíčová, protože lidem dává šanci ochránit se před možnými důsledky spadu. Na rozdíl od zemětřesení je také sopečná erupce předvídatelnější a pro dostatečné varování stačí i delší prodleva.
Výzkumník Paulino Alonso nedávno kontroloval údaje v kontrolní místnosti, provozované mexickým střediskem pro prevenci katastrof (Cenapred). Jde o složitý úkol, který zahrnuje i sledování seismografů měřících záchvěvy uvnitř sopky. Ty mohou indikovat pohyb roztavených hornin a plynů sopouchem směrem k povrchu.
Svou roli hraje také monitorování plynů vyvěrajících z okolních zřídel a na vrcholu vulkánu nebo mapy ukazující pohyb větru. Ty mohou pomoci určit, kterým směrem by se mračna popela začala v případě erupce šířit. Síly uvnitř sopky jsou tak mocné, že mohou dočasně deformovat vrchol, proto kamery a čidla sledují i samotný tvar vulkánu.
Sopečný semafor
Jak ale tyto technikálie srozumitelně a jasně vysvětlit 25 milionům laiků, kteří si zvykli žít v okruhu sta kilometrů od Popocatépetlu? Úřady zavedly jednoduchý systém výstrah podle semaforu: zelená znamená bezpečí, žlutá značí výstrahu a červená nebezpečí.
Po většinu let od zavedení tohoto systému zůstával ukazatel zhruba na žlutém stupni. Hora se občas uklidní, ale nikdy ne na dlouho. Roztavenou lávu chrlí jen zřídkakdy, je spíš výbušný typ: vyvrhuje plyn, popel a žhavé kameny, které se pak sypou po jejích úbočích.
Kontrolní středisko sleduje čidla i v jiných státech v zemi. Mexiko zná přírodní katastrofy až příliš dobře, je tu proto umístěn i například mexický systém včasného varování před zemětřesením. Vzhledem k tomu, na jak moc měkké půdě mexická metropole stojí, jí hrozí zkáza i při zemětřeseních s epicentry na stovky kilometrů vzdáleném tichomořském pobřeží. Taková hlavní město zpustošila v letech 1985 a 2017.
Systém seismických čidel podél pobřeží vysílá zprávy, které se šíří rychleji než rázové vlny zemětřesení. Jakmile začnou houkat sirény, mohou obyvatelé mexické metropole mít až půlminutový náskok na to, aby se dostali do bezpečí – obvykle na ulici před domem.
