Počítačový virus umí vyřadit rozsáhlou elektrickou síť, tvrdí analýzy

Dvě antivirové bezpečnostní firmy, slovenský ESET a americká Dragos, analyzovaly škodlivý kód, který může narušit chod důležité infrastruktury. Společnosti informovaly, že tento nebezpečný virus dokáže v počítačích rozvodných sítí vypínat dodávky elektrického proudu.

Analýzy škodlivého programu, jenž ESET detekoval jako Win32/Industroyer, ukázaly, že loni v prosinci měl na svědomí výpadek elektrické energie v ukrajinské metropoli Kyjevě. Pozměněné formy tohoto malwaru by ale podle odborníků dokázaly zaútočit i na jinou infrastrukturu.

Nahrávám video
Události: Globální hackerský útok
Zdroj: ČT24

ESET na svém webu uvedl, že Industroyer je podle zjištění analytiků schopen ovládat spínače a jističe elektrické sítě. Používá protokoly průmyslové komunikace, které jsou po celém světě běžné pro infrastrukturu napájení, systémy řízení dopravy a jinou důležitou infrastrukturu. Potenciální dopad této hrozby se může pohybovat od jednoduchého vypnutí rozvodu elektrické energie přes kaskádovité poruchy až po vážnější poškození zařízení.

„Schopnost škodlivého kódu Industroyer přetrvávat v systému a přímo zasahovat do provozu průmyslového hardwaru z něj činí největší hrozbu od Stuxnetu, který v roce 2010 úspěšně napadl íránský jaderný program. Aktuálně jde o nejnebezpečnější škodlivý software zaměřený na průmyslové řídicí systémy,“ uvedl vedoucí výzkumník společnosti ESET Anton Cherepanov.

Napadne město, ne celý stát – zatím

Zakladatel antivirové firmy Dragos Robert Lee nicméně podle agentury Reuters uvedl, že tento nebezpečný software, Američany označený jako Crash Override, dokáže několik dní vypínat proud v určité části rozvodné sítě, nikoli však celou síť státu.

Společnost Dragos podle agentury AFP virus spojila se skupinou ruských počítačových pirátů Sandworm, údajně napojenou na ruskou vládu. Ukrajina z útoků na své energetické sítě obvinila Rusko. Nicméně ani Dragos, ani ESET nevědí, kdo za touto akcí skutečně stál. Moskva opakovaně zdůraznila, že s tím nemá nic společného.

Počítačová hrozba je tu už 30 let

Že dokáží škodlivé počítačové programy napáchat velmi reálné škody, pochopil svět na přelomu let 2009 až 2010. Tehdy záškodnický počítačový program – červ zvaný Stuxnet – výrazně zasáhl íránský jaderný program, když vyřadil z provozu tisícovku íránských centrifug na obohacování uranu. Jednalo se o první známý program, který dokázal poškodit cíle z reálného světa.

První virus pro operační systém MS-DOS firmy Microsoft, nazvaný Brain, se objevil v roce 1986 a vytvořili ho pákistánští bratři Farúkové, zřejmě za účelem propagace své firmy Brain Computer Services. Ten virus byl de facto experiment a neměl škodit. Rozšířil se však mimo záměr svých autorů. 

  • Jako virus se označuje škodlivý program schopný replikovat sám sebe. Ke svému šíření potřebuje hostitele, který má obvykle podobu spustitelného souboru, například hry. Virus se mezi počítači může přenést jedině tím, že někdo přenese celého hostitele.
  • Počítačový červ na rozdíl od viru nepotřebuje ke svému šíření hostitelský program. Jakmile červ infikuje počítač, začne bez vědomí uživatele rozesílat své kopie na další počítače.
  • Názvem trojský kůň se označuje škodlivý program, který na první pohled vypadá jako užitečný software (například hra či spořič obrazovky). Jakmile uživatel trojského koně v dobré víře stáhne, může tento program svému tvůrci otevřít takzvaná zadní vrátka, jejichž prostřednictvím získá přístup do počítače.
  • Kromě virů, červů a trojských koňů se mezi malware řadí také spyware a adware. Spyware je program, který z počítače tajně odesílá data. Adware zase bez souhlasu uživatele zobrazuje reklamy, typicky prostřednictvím vyskakovacích oken v internetových prohlížečích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum českých vědců z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle nich vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 40 mminutami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 16 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 18 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 21 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 23 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026
Načítání...