Pražský městský soud v úterý rozhodl, že údajný ruský hacker Jevgenij Nikulin může být vydán jak do Ruska, tak i do Spojených států. Podle Nikulinova právníka by mladíkovi ve Spojených státech mohlo hrozit přes 50 let vězení. Zatím nejvyšší trest za hackerství tam padl letos v dubnu. Rus Roman Selezňov za internetové krádeže kreditních karet a další on-line podvody dostal 27 let vězení.
Spojené státy viní devětadvacetiletého Nikulina z krádeže 160 milionů dat profesní sítě LinkedIn v roce 2012. Rusko na Nikulina vydalo zatykač kvůli údajné internetové krádeži v řádu desítek tisíc korun.
O vydání mladíka, kterého česká policie zadržela loni 5. října v jednom z pražských hotelů, požádaly oba státy ve stejný den.
USA 2017: Ruský hacker dostal nejvyšší trest
Dosud nejvyšším trestem za internetové podvody se do historie zapsal dvaatřicetiletý Roman Selezňov. Soustředil se na ně už od roku 2009. Podle amerických prokurátorů získal citlivé údaje o 1,7 milionu kreditních karet. Kradl je z počítačových systémů pizzerií a restaurací většinou ve státě Washington na severozápadě USA a následně je prodával.
Sám se přiznal a požádal soud o shovívavost vzhledem ke své invaliditě. V roce 2011 byl zraněný při teroristickém útoku v marocké Marrákeši, při kterém zemřelo 17 lidí, většinou zahraničních turistů.
Americká justice Selezňova obvinila už v roce 2011, ale v Rusku ho zadržet nemohla. Když v roce 2014 odjel na dovolenou na Maledivy, požádal Washington tamní úřady o spolupráci. Hacker byl nakonec vydán do USA a v dubnu odsouzen k 27 letům vězení.
Podle Moskvy byl z Malediv „fakticky unesen“. Ruské velvyslanectví ve Washingtonu vydalo prohlášení, podle něhož „Rusko trvá na tom, že zadržení Selezňova na Maledivách v roce 2014 bylo nezákonné“. Pro Rusko je celá kauza mimořádně citlivá, protože se jedná o syna poslance ruské Státní dumy za ruské nacionalisty Valerije Selezňova.
Sám Selezňov vydal prohlášení, v němž přísný verdikt označuje za „signál vlády Spojených států ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi“. Podle ruského hackera to „není správná cesta, jak Rusku nebo kterékoli jiné zemi ukázat, jak v demokracii funguje justice“.
USA 2013: Dva Rumuni odsouzeni na patnáct a sedm let
V roce 2013 soud ve Spojených státech poslal dva rumunské hackery na patnáct a sedm let do vězení za krádeže bankovních údajů. Způsobená škoda podle odhadů přesáhla 17,5 milionu dolarů.
Adrian-Tiberiu Oprea, kterého do USA vydalo k trestnímu stíhání Rumunsko, a jeho spolupachatel, Iulian Dolan, se přiznali k členství v rozsáhlé organizaci, které se v letech 2009 až 2011 podařilo proniknout do počítačových sítí desítek společností, včetně 250 restaurací Subway, a zmocnit se bankovních údajů více než 100 tisíc držitelů platebních karet.
USA 2010: Za krádeže dat 20 let a jeden den
Federální soud v Bostonu odsoudil v březnu 2010 tehdy osmadvacetiletého počítačového hackera Alberta Gonzaleze z Miami na 20 let a jeden den vězení. Gonzalez se zvenčí nabourával do počítačových systémů velkých prodejců jako TJX nebo BJ˙s Wholesale Club.
Šlo o jeden z největších případů krádeže čísel kreditních a platebních karet v americké historii. Případy upozornily na slabé stránky platebních systémů a přiměly prodejce a banky, aby je modernizovaly.
Podle prokurátorů vedl skupinu profesionálních hackerů, poškodil miliony lidí a jeho akce stály maloobchodní prodejce, banky a pojišťovny téměř 200 milionů dolarů. Požadovali pro něj 25 let vězení, zatímco obhájce připouštěl maximálně 15 let a argumentoval tím, že Gonzalez je vyšinutý jedinec s geniálním nadáním pro počítače.
Gonzalez byl zatčen za hackerství už v roce 2003 a stal se poté informátorem americké tajné služby. I v době, kdy pomáhal vládě odhalovat jiné hackery, však podle státních zástupců pronikal do firemních počítačových systémů a získal tím celkem 2,8 milionu dolarů.
ČR 2017: Šest a půl roku za bankovní podvody
Letos v dubnu poslal Krajský soud v Ostravě na šest a půl roku do vězení devětatřicetiletého počítačového experta Lumíra Heriče. Ovšem nepravomocně. Herič byl už v roce 2011 pravomocně odsouzen, stejný soud ho poslal do vězení na šest let. Vrchní soud v Olomouci pak trest ještě o půl roku zpřísnil. Herič se ale osm let skrýval a vyhýbal se nástupu do vězení. Policie ho dopadla loni v květnu v domě rodičů v Ostravě-Svinově. Krátce nato požádal o nový proces a soud mu musel vyhovět.
Podle rozsudku se v roce 2006 naboural do řady bankovních účtů klientů České spořitelny a pokusil se z nich převést víc než 3,2 milionu korun. Přístupové údaje získal tak, že do počítačů v učebnách Vysoké školy báňské a Ostravské univerzity nainstaloval program, který zaznamenával stisknutá tlačítka na klávesnici. Získaná data si pak přeposílal na e-mail. Pak byl schopný vygenerovat identifikační číslo a heslo člověka, který se přes počítač připojil ke svému účtu.
Postupně nashromáždil přístupové kódy 79 klientů České spořitelny, kteří používali internetové bankovnictví. Během několika dnů na konci září 2006 pak zadal na 809 platebních příkazů a pokusil se z účtů převést peníze. Ty směřoval na účty několika lidí. Jen v jednom případě se ale prokázal nějaký vztah této osoby s Heričem. U dalších lidí se napojení neprokázalo. Herič ale znal i jejich přístupové kódy.
Chystaný podvod banka většinou odhalila těsně před převodem peněz. Čtyřikrát peníze z nabouraných účtů skutečně odešly. Vzápětí ale banka zareagovala a stáhla je zpět. Trestní oznámení podalo vedení banky. Vzápětí také zvýšilo zabezpečení transakcí prováděných přes internet.
Herič se netajil tím, že dokáže prolomit ochranu bankovních účtů. Policie v jeho počítačích také našla řadu programů, které hackeři používají na vyhledávání nedostatků v ochraně serverů či k ovládnutí celého počítače. Herič byl navíc kriminalisty označován za jednoho z největších počítačových hackerů v ČR.
