Po Donaldu Trumpovi pojmenovali první zvíře. Je to malý motýl s výraznou hlavou

Donald Trump se ještě ani nestal prezidentem a už se mu dostalo pocty od vědců: poprvé po něm pojmenovali nějaké zvíře.

 Nový druh motýla dostal jméno neopalpa donaldtrumpi. Dal mu ho evoluční biolog Dr. Vazrick Nazari, který o tomto objevu informoval v odborném časopise ZooKeyes.

Jde o drobný hmyz s rozpětím křídel jen 7–12 milimetrů z podčeledi makadlovek. S Donaldem Trumpem ho pojí rovnou několik znaků. Především tito nově objevení motýlci žijí v místech, kde by v budoucnosti měla vyrůst zeď, jež zabrání mexickým imigrantům v příchodu do země.

Biolog to uvádí explicitně, naráží na to také komentáře na sociálních sítích: motýl Donalda Trumpa připomíná do jisté míry vizuálně, zejména výrazně světlou hlavou porostlou hustými chloupky.

Neopalpa donaldtrumpi
Zdroj: ZooKeyes

Nazari makadlovku objevil, když procházel stovky exemplářů motýlů neopalpa. U několika samců si všiml, že mají drobnější genitálie, než by tento druh měl mít. Když pak využil analýzu DNA na prostudování nových exemplářů a srovnal je s těmi dlouho známými, zjistil, že jde o doposud nepopsaný druh. Pro české prostředí je zajímavé, že původní druh neopalpa neopalpa, s nímž Nazari nový objev srovnával, popsal český přírodovědec profesor Dalibor Povolný.

Dr. Nazari informoval, že jméno zvolil opravdu jako poctu: „Objev tohoto mikro-motýla v hustě osídlené a jinak zoologicky dobře známé oblasti jižní Kalifornie podtrhuje, jak důležitá je ochrana zranitelných území, která mohou obsahovat stále ještě nepopsané druhy zvířat.“

Zvířata, která se jmenují po politicích

Pojmenovávat zvířata po důležitých politicích je v biologii docela časté, například po Baracku Obamovi se jmenuje již devět druhů organismů, po Theodoru Rooseveltovi sedm. U některých zvířat to může pro jejich existenci znamenat i značné komplikace, týká se to například tzv. Hitlerova brouka.

Roku 1933 popsal německý biolog Oscar Scheibel ve slovinských jeskyních neznámého brouka. Hmyz dostal jméno Anophthalmus hitleri. Po pádu železné opony se po tomto endemitickém druhu zvedla značná poptávka, sběratelé ho brali jako kuriozitu, která obohatí každou sbírku. Na burzách se za jeden exemplář platí přes 40 000 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 3 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 19 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 22 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...