Atlas mraků není jen název známého sci-fi filmu, ale také důležitý nástroj pro meteorology i veřejnost, která se zajímá o počasí a svět kolem sebe.
Ve čtvrtek 23. března zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO) nový Atlas mraků. Stalo se to po třiceti letech od posledního vydání; tentokrát je atlas digitální a také přináší řadu nových mraků.
Nový atlas je k dispozici na webových stránkách WMO. Jde o oficiální systém klasifikace mraků a dalších meteorologických fenoménů na obloze – například meteorů. Protože od posledního vydání uplynula tak dlouhá doba, řada typů mraků také přibyla – jde vlastně o upřesnění staršího modelu.
- V atlasu se tyto oblačné jevy nazývají meteory – jde vlastně o všechny jevy, které se dají vizuálně na obloze pozorovat. Dělí se na mnoho druhů podle způsobu, jak vznikají. Patří mezi ně třeba smog, duha, blesky nebo polární záře.
Základní dělení zůstává stále stejné, mraků je pořád 10 typů:
- Cirrus (ci) česky: řasa
- Cirrostratus (cs) česky: řasová sloha
- Cirrocumulus (cc) česky: řasová kupa
- Altostratus (as) česky: vysoká sloha
- Altocumulus (ac) česky: vysoká kupa
- Nimbostratus (ns) česky: dešťová sloha
- Stratocumulus (sc) česky: slohová kupa
- Stratus (st) česky: sloha
- Cumulus (cu) česky: kupa
- Cumulonimbus (cb) česky: dešťová (bouřková) kupa
Existuje však mnoho podtypů těchto základních skupin; v nich právě WMO popsala několik nových druhů oblaků, celkem dvanáct. Nejzajímavějšími jsou:
Asperitas je mrak, který vypadá jako vodní hladina. Poprvé byl popsán teprve roku 2006 v USA, později byla jeho existence potvrzena pozorováním z několika dalších míst planety.
Kondenzační stopy jsou oblak, který vznikl působením člověka; jde vlastně o stopy, které po sobě na obloze zanechávají letadla.
Volutus má válcovitý tvar ležící podél horizontu:
Komě těchto mraků do atlasu přibyl třeba sněžný vír.
Britská meteorologická služba při této příležitosti vytvořila jednoduchý přenosný Atlas, který si může každý sám vystřihnout – je připraven zde:
