Plachý jako kojenec, rezervovaný i v dospělosti. Studie ukázala na stabilitu temperamentu

Děti trpící extrémní plachostí mají temperament, který jim vydrží od pouhých 14 měsíců až do dospělosti. Popsali to vědci v rozsáhlém výzkumu, který lidi sledoval prakticky od narození až do věku 26 let.

„Celá řada studií spojuje chování v raném dětství s riziky psychických chorob v dospělosti, ale výsledky této práce jsou jedinečné,“ říká hlavní autor práce, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, Daniel Pine.

„A to proto, že jsme zkoumali temperament ve velmi brzkém věku a spojili tyto výsledky se změnami, které se objevily až o 20 let později,“ dodal vědec.

Co je temperament

Jako temperament se označují biologicky založené individuální rozdíly ve způsobu, jakým lidé citově i chováním reagují na svět. Vědci přitom rozlišují několik jeho druhů, obecně ale platí, že už během dětství slouží temperament jako základ pozdější osobnosti.

Jeden konkrétní druh temperamentu, nazývaný inhibice chování (BI) – česky se mu říká odborně „extrémní plachost“, je charakterizován opatrným až ustrašeným jednáním spojeným s vyhýbání se neznámým lidem, předmětům a situacím.

Vědci zjistili, že BI je relativně stabilní v průběhu celého vývoje až po starší dětský věk. Osoby s tímto typem temperamentu čelí větší hrozbě vzniku a rozvoje sociálních abstinenčních a úzkostných poruch než děti bez BI.

Od čtyř měsíců po 26 let

Přestože existuje řada náznaků o dlouhodobém dopadu tohoto temperamentu na další život, zatím vznikly jen dvě práce, které opravdu děti sledovaly až do dospělosti – obě byly značně omezené.

Nová studie ale děti zkoumala poprvé už ve věku pouhých čtyř měsíců, podrobně je analyzovala ve věku 14 měsíců a poté, když jim bylo 15 let. Vědci je také poprvé podrobili detailnímu neurofyzickému vyšetření, aby odhalili jedinečné rozdíly mezi nimi. A nakonec se účastníci experimentu vrátili do laboratoře ještě ve věku 26 let za účelem posouzení výsledků psychopatologie, osobnosti, sociálního fungování a výsledků ve vzdělávání a zaměstnání.

Celá studie tedy trvala déle než čtvrt století. „Je úžasné, že jsme byli s touto skupinou lidí v kontaktu tolik let. Nejprve s rodiči dětí a nyní i s dospělými mladými lidmi – všichni se o práci zajímají a jsou do ní zapojeni,“ uvedl spoluautor studie Nathan Fox.

Dopady plachosti

Vědci zjistili, že pokud mají děti ve věku 14 měsíců temperament typu BI, pak se u nich do 26 let věku s velkou pravděpodobností rozvine rezervovanější osobnost, budou mít méně romantických vztahů v uplynulých 10 letech a také nižší sociální fungování s přáteli a rodinou.

Výskyt BI ve 14 měsících také úspěšně předpovídá vyšší úroveň psychopatologie v dospělosti – ale jen u těch, kteří měli při vyšetření ve věku 15 let neurologické problémy. Naopak se nepodařilo doložit žádný dopad extrémní plachosti dětí na výsledky ve vzdělávání ani v zaměstnání.

Tato studie zdůrazňuje, že temperament má velmi trvalou povahu a že se podle chování v dětství dá velmi dobře predikovat, jaký bude, co se temperamentu týká, člověk i v dospívání a dospělosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 10 mminutami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 7 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 9 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...