Plachý jako kojenec, rezervovaný i v dospělosti. Studie ukázala na stabilitu temperamentu

Děti trpící extrémní plachostí mají temperament, který jim vydrží od pouhých 14 měsíců až do dospělosti. Popsali to vědci v rozsáhlém výzkumu, který lidi sledoval prakticky od narození až do věku 26 let.

„Celá řada studií spojuje chování v raném dětství s riziky psychických chorob v dospělosti, ale výsledky této práce jsou jedinečné,“ říká hlavní autor práce, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, Daniel Pine.

„A to proto, že jsme zkoumali temperament ve velmi brzkém věku a spojili tyto výsledky se změnami, které se objevily až o 20 let později,“ dodal vědec.

Co je temperament

Jako temperament se označují biologicky založené individuální rozdíly ve způsobu, jakým lidé citově i chováním reagují na svět. Vědci přitom rozlišují několik jeho druhů, obecně ale platí, že už během dětství slouží temperament jako základ pozdější osobnosti.

Jeden konkrétní druh temperamentu, nazývaný inhibice chování (BI) – česky se mu říká odborně „extrémní plachost“, je charakterizován opatrným až ustrašeným jednáním spojeným s vyhýbání se neznámým lidem, předmětům a situacím.

Vědci zjistili, že BI je relativně stabilní v průběhu celého vývoje až po starší dětský věk. Osoby s tímto typem temperamentu čelí větší hrozbě vzniku a rozvoje sociálních abstinenčních a úzkostných poruch než děti bez BI.

Od čtyř měsíců po 26 let

Přestože existuje řada náznaků o dlouhodobém dopadu tohoto temperamentu na další život, zatím vznikly jen dvě práce, které opravdu děti sledovaly až do dospělosti – obě byly značně omezené.

Nová studie ale děti zkoumala poprvé už ve věku pouhých čtyř měsíců, podrobně je analyzovala ve věku 14 měsíců a poté, když jim bylo 15 let. Vědci je také poprvé podrobili detailnímu neurofyzickému vyšetření, aby odhalili jedinečné rozdíly mezi nimi. A nakonec se účastníci experimentu vrátili do laboratoře ještě ve věku 26 let za účelem posouzení výsledků psychopatologie, osobnosti, sociálního fungování a výsledků ve vzdělávání a zaměstnání.

Celá studie tedy trvala déle než čtvrt století. „Je úžasné, že jsme byli s touto skupinou lidí v kontaktu tolik let. Nejprve s rodiči dětí a nyní i s dospělými mladými lidmi – všichni se o práci zajímají a jsou do ní zapojeni,“ uvedl spoluautor studie Nathan Fox.

Dopady plachosti

Vědci zjistili, že pokud mají děti ve věku 14 měsíců temperament typu BI, pak se u nich do 26 let věku s velkou pravděpodobností rozvine rezervovanější osobnost, budou mít méně romantických vztahů v uplynulých 10 letech a také nižší sociální fungování s přáteli a rodinou.

Výskyt BI ve 14 měsících také úspěšně předpovídá vyšší úroveň psychopatologie v dospělosti – ale jen u těch, kteří měli při vyšetření ve věku 15 let neurologické problémy. Naopak se nepodařilo doložit žádný dopad extrémní plachosti dětí na výsledky ve vzdělávání ani v zaměstnání.

Tato studie zdůrazňuje, že temperament má velmi trvalou povahu a že se podle chování v dětství dá velmi dobře predikovat, jaký bude, co se temperamentu týká, člověk i v dospívání a dospělosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...