Plachý jako kojenec, rezervovaný i v dospělosti. Studie ukázala na stabilitu temperamentu

Děti trpící extrémní plachostí mají temperament, který jim vydrží od pouhých 14 měsíců až do dospělosti. Popsali to vědci v rozsáhlém výzkumu, který lidi sledoval prakticky od narození až do věku 26 let.

„Celá řada studií spojuje chování v raném dětství s riziky psychických chorob v dospělosti, ale výsledky této práce jsou jedinečné,“ říká hlavní autor práce, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, Daniel Pine.

„A to proto, že jsme zkoumali temperament ve velmi brzkém věku a spojili tyto výsledky se změnami, které se objevily až o 20 let později,“ dodal vědec.

Co je temperament

Jako temperament se označují biologicky založené individuální rozdíly ve způsobu, jakým lidé citově i chováním reagují na svět. Vědci přitom rozlišují několik jeho druhů, obecně ale platí, že už během dětství slouží temperament jako základ pozdější osobnosti.

Jeden konkrétní druh temperamentu, nazývaný inhibice chování (BI) – česky se mu říká odborně „extrémní plachost“, je charakterizován opatrným až ustrašeným jednáním spojeným s vyhýbání se neznámým lidem, předmětům a situacím.

Vědci zjistili, že BI je relativně stabilní v průběhu celého vývoje až po starší dětský věk. Osoby s tímto typem temperamentu čelí větší hrozbě vzniku a rozvoje sociálních abstinenčních a úzkostných poruch než děti bez BI.

Od čtyř měsíců po 26 let

Přestože existuje řada náznaků o dlouhodobém dopadu tohoto temperamentu na další život, zatím vznikly jen dvě práce, které opravdu děti sledovaly až do dospělosti – obě byly značně omezené.

Nová studie ale děti zkoumala poprvé už ve věku pouhých čtyř měsíců, podrobně je analyzovala ve věku 14 měsíců a poté, když jim bylo 15 let. Vědci je také poprvé podrobili detailnímu neurofyzickému vyšetření, aby odhalili jedinečné rozdíly mezi nimi. A nakonec se účastníci experimentu vrátili do laboratoře ještě ve věku 26 let za účelem posouzení výsledků psychopatologie, osobnosti, sociálního fungování a výsledků ve vzdělávání a zaměstnání.

Celá studie tedy trvala déle než čtvrt století. „Je úžasné, že jsme byli s touto skupinou lidí v kontaktu tolik let. Nejprve s rodiči dětí a nyní i s dospělými mladými lidmi – všichni se o práci zajímají a jsou do ní zapojeni,“ uvedl spoluautor studie Nathan Fox.

Dopady plachosti

Vědci zjistili, že pokud mají děti ve věku 14 měsíců temperament typu BI, pak se u nich do 26 let věku s velkou pravděpodobností rozvine rezervovanější osobnost, budou mít méně romantických vztahů v uplynulých 10 letech a také nižší sociální fungování s přáteli a rodinou.

Výskyt BI ve 14 měsících také úspěšně předpovídá vyšší úroveň psychopatologie v dospělosti – ale jen u těch, kteří měli při vyšetření ve věku 15 let neurologické problémy. Naopak se nepodařilo doložit žádný dopad extrémní plachosti dětí na výsledky ve vzdělávání ani v zaměstnání.

Tato studie zdůrazňuje, že temperament má velmi trvalou povahu a že se podle chování v dětství dá velmi dobře predikovat, jaký bude, co se temperamentu týká, člověk i v dospívání a dospělosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 10 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.