Pivo potlačuje bolest lépe než paracetamol, dokládá metastudie

Že konzumace alkoholu vede k nižší úrovni bolesti, se ví už od starověku – ostatně právě to zřejmě bylo hlavní příčinou toho, proč se vlastně začaly kvašené nápoje v pravěku pít.

Vědci až doposud měli problém s tím prokázat přesvědčivě, jak velký je vliv alkoholu na potlačení nebo zmírnění bolesti – výsledky různých prací totiž byly velmi rozporuplné a rozdílné. Proto se tým lékařů z University of Greenwich vedený Dr. Trevorem Thompsonem rozhodl, že se na toto téma podívá podrobně.

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Pivo jako národní nápoj a zdroj bohatství
Zdroj: ČT24

Z výsledků metastudie (tedy studie jiných studií) vyplývá, že pokud se objem alkoholu v krvi zvýší na úroveň asi 4–5 vypitých piv, výrazně to posouvá práh bolesti. Autoři práce na to přišli z hluboké analýzy 18 různých dílčích studií na toto téma. Vědci výsledky zveřejnili v odborném časopise The Journal of Pain.

Zapomenuté vlastnosti alkoholu

Výsledky tohoto výzkumu dokládají, že alkohol je efektivním analgetikem, jehož účinek má měřitelnou hodnotu. Překvapivé je, že alkohol v těchto testech uspěl lépe než paracetamol, který je nejčastěji využívanou látkou při potlačování bolesti.

To samozřejmě neznamená, že by lidé měli začít při první bolesti hlavy okamžitě pít rum. Podle autorů práce spíše jejich studie upozorňuje na stránku alkoholu, o níž se příliš nemluví a která je díky moderním analgetikům vlastně již téměř zapomenutá. V dobách před nimi však ještě alkohol po staletí sloužil jako nejčastěji používané analgetikum – u chirurgických zákroků i jako potlačování bolesti v běžném životě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 12 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 15 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 17 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...