Pivo ničí vnitřnosti Čechů, dokládá velká vědecká studie. Jsme na tom nejhůř v Evropě

Nemírné pití piva má podle studie zhoubný dopad na zdraví Čechů. Ti dlouhodobě a s náskokem drží světovou první příčku v konzumaci tohoto nápoje. Podle nové studie z Brna je však pivo zdaleka nejhorším rizikovým faktorem.

Odborníci z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně porovnali údaje o stravě a nejčastějších onemocněních ve 42 zemích. Dospěli k závěru, že by si Češi měli dávat mnohem větší pozor na alkohol, ale také na brambory a obiloviny. Výzkum je k dispozici na webu časopisu Food and Nutrition Research.

„Konzumace piva je nejvíc destruující faktor v české stravě, daleko horší než konzumace jakékoliv potraviny. Aktuálně jsme na prvním místě evropských statistik v rakovině slinivky a ledvin. Souvislost s alkoholem v těchto případech nelze zpochybnit,“ uvedl Pavel Grasgruber, hlavní autor rozsáhlé studie.

6 minut
Události ČT: WHO varovala před uzeninami. V ČR přitom rakovina často vzniká právě ve střevě a konečníku
Zdroj: ČT24
  • Škodlivé pití
  • u mužů 40 až 60 gramů alkoholu denně (dvě až tři piva)
  • u žen 20 až 40 gramů alkoholu (jedno až dvě piva)
  • Rizikové pití
  • u mužů nad 60 gramů alkoholu
  • u žen nad 40 gramů alkoholu

Čechy postihuje také rakovina tlustého střeva, konečníku a žlučníku, což také může být z velké části způsobeno vysokou konzumací piva a alkoholu obecně. „Alkohol prakticky destruuje vnitřnosti Čechů a zřejmě přispívá také k vysokému výskytu obezity,“ doplnil Grasgruber.

Vypustit z jídelníčku by lidé měli také příliš tepelně opracované a tučné červené maso, což by znamenalo redukovat letní grilování nebo smažení. Odměnou bude výrazné snížení rizika karcinomu zažívacího traktu.

Úplně se zříct červeného masa ale dobré není. Třeba vepřové je podle odborníků spolu s mlékem zdrojem nejkvalitnějších živin v lidské stravě a zejména děti oboje potřebují ke správnému růstu. 

Další rizikové faktory české stravy

Výrazně kriticky vyznívají výsledky studie pro konzumování obilovin, hlavně pečiva, a brambor. Obiloviny jsou problematické kvůli škrobům obsaženým v rafinované pšenici, protože výrazně zvyšují hladinu krevní glukózy, což pak vede k riziku kardiovaskulárních chorob, obezity i cukrovky druhého typu.

6 minut
Nestačí vařit pivo, trh je nasycený, důležité je i dokázat prodat
Zdroj: ČT24
  • Přes milion lidí v Česku pije alkohol tak, že jim to může škodit a hrozí jim závislost, nebo v míře, kterou experti považují za škodlivou. Kvůli alkoholu také lidé umírají, a to čtyřikrát častěji než kvůli nelegálním drogám.

S bramborami je situace komplikovanější. Obsahují sice nejagresivnější sacharidy ze všech potravin, ale na druhou stranu jsou například dobrým zdrojem vitamínu C a jejich bílkovina je nejbohatším běžným zdrojem tryptofanu, což je nejvzácnější esenciální aminokyselina v lidské stravě.

„V dietologii zpravidla nic není černobílé, ve výběru potravin je potřeba udržovat zdravou míru a vyhýbat se extrémům,“ konstatoval Grasgruber. Za zdravou míru označuje spolu s kolegy takzvanou středomořskou stravu. Vyznačuje se totiž průměrnou spotřebou masa a mléčných výrobků a vysokým zapojením oliv, ořechů, ovoce a zeleniny, které mají pozitivní vliv na lidské zdraví.

Muži by neměli vypít více než dvacet jedna jednotek alkoholu týdně nebo čtyři jednotky denně.

Ženy by neměly vypít více než čtrnáct jednotek alkoholu týdně, respektive tři jednotky denně.

Nejméně dva dny v týdnu by se neměl pít alkohol vůbec.

Jednotka alkoholu je přibližně rovna třetince běžného piva.

Jde o doporučení britské Royal College of Physicians

Pokud by dospělý člověk chtěl jíst opravdu vzorově, měl by k tomuto typu stravování přidat víc mléčných výrobků, pokud možno v podobě šetrně pasterizovaného mléka a jogurtů, a ubrat obilovin. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
před 22 hhodinami

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
13. 3. 2025

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025
Načítání...