Pití alkoholu v těhotenství má dlouhodobé dopady na dítě, ukázal výzkum trvající desítky let

Pití alkoholu během těhotenství se řeší dlouhodobě, zejména kvůli tomu, jak zásadně negativní dopady by to mohlo podle některých studií mít na dítě. Výzkum prováděný v rámci rozsáhlého evropského projektu přinesl nové výsledky, ještě víc je rozšířila další navazující studie, která využila neurozobrazovací metody. Data z nich naznačují, že i mírné pití alkoholu během těhotenství může mít dlouhodobé následky na vývoj mozku dítěte a jeho funkci v dospělosti.

Tým složený z vědců a vědkyň z CEITEC Masarykovy univerzity, RECETOX Masarykovy univerzity a University of Toronto sledoval skupinu 191 lidí ve věku 28 až 30 let, z nichž přibližně polovina byli muži. Narodili se v letech 1991 až 1992 na jižní Moravě a podstoupili vyšetření pomocí magnetické rezonance. Vědce přitom nejvíc zajímala centra mozku související s odměňováním. A také vyplnili dotazník o tom, jaké návykové látky užívají.

Výzkumníci měli také informace o tom, jestli matky těchto lidí pily před početím a v polovině těhotenství alkohol. Účastníky studie si vybírali totiž právě podle toho, jestli jejich rodiče byli na začátku devadesátých let dvacátého století zahrnutí ve studii ELSPAC, která právě tohle sledovala. Výzkumníci tak mohli analyzovat, jaká je pravděpodobnost, že se u potomků žen, které pily alkohol, objeví nějaké zvláštní změny.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 

Zdroj: Wikipedie

Vědci pomocí přístrojů kontrolovali, jak mozek těchto mladých dospělých reaguje na odměny a případné ztráty a také, jak často užívají návykové látky. Zajímalo je také, jestli se případný dlouhodobý vliv vystavení alkoholu před porodem a jeho případný vliv na funkci mozku a užívání návykových látek nějak liší mezi muži a ženami.

„Výsledky ukázaly, že i mírné pití alkoholu během těhotenství, avšak ne před početím, má u potomků, nehledě na pohlaví, výrazný vliv na reakce mozku na odměny a zvyšuje pravděpodobnost kouření marihuany,“ komentovala výsledky první autorka studie Klára Marečková  z CEITECu.

Konkrétně se podle ní ukázalo, že vystavení alkoholu v polovině těhotenství je spojeno s odlišnou funkcí mnoha oblastí mozku v mladé dospělosti a častějším kouřením marihuany během celého života. Platí přitom, že oba tyto efekty přetrvávají, i když se vezmou v potaz další vlivy jako vzdělání nebo deprese matky během těhotenství. „Alkohol, který těhotná konzumuje, se totiž velice snadno dostává přes placentu k plodu a může tak přímo ovlivňovat vývoj mozku dítěte,“ upozorňuje vědkyně, jejíž práce vyšla v odborném časopise Translational Psychiatry.

Muži, kteří byli vystaveni alkoholu ještě před narozením, měli v mozku více výrazných změn – především v oblasti známé jako putamen, jež je jedním z klíčových center odměny a vykazuje výraznou aktivaci u závislého chování. Tato vyšší reakce u mužů v porovnání s ženami přináší podle autorů další významné zjištění: „Prenatální expozice alkoholu může mít různé dopady na mužský a ženský mozek.“

Ženy pijí alkohol v těhotenství běžně

Nenajde se snad lékař, který by ženy nevaroval před alkoholem v těhotenství. Přesto je tato látka natolik silnou součástí moderní západní kultury, že je jeho pití v těhotenství běžné. Například ve Spojeném království uvedlo 28,5 procenta žen, že během těhotenství pily alkohol, v Rusku to bylo 26,5 procenta a ve Švýcarsku 20,9 procenta. Ve Spojených státech uvedlo určité pití alkoholu během těhotenství 30 procent žen, přičemž toto číslo klesá na 8 procent během třetího trimestru.

Výsledky tohoto výzkumu jasně prokazují, že neexistuje bezpečná míra pití alkoholu během těhotenství. „I mírné pití může mít dlouhodobé dopady na funkci mozku u potomků a zvýšit riziko užívání návykových látek v dospělosti,“ shrnují autoři závěry svého výzkumy. Tyto výsledky podle nich zdůrazňují potřebu informovat veřejnost o rizicích spojených s pitím alkoholu během těhotenství a podporovat úplnou abstinenci v tomto kritickém období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.