Pití alkoholu v těhotenství má dlouhodobé dopady na dítě, ukázal výzkum trvající desítky let

Pití alkoholu během těhotenství se řeší dlouhodobě, zejména kvůli tomu, jak zásadně negativní dopady by to mohlo podle některých studií mít na dítě. Výzkum prováděný v rámci rozsáhlého evropského projektu přinesl nové výsledky, ještě víc je rozšířila další navazující studie, která využila neurozobrazovací metody. Data z nich naznačují, že i mírné pití alkoholu během těhotenství může mít dlouhodobé následky na vývoj mozku dítěte a jeho funkci v dospělosti.

Tým složený z vědců a vědkyň z CEITEC Masarykovy univerzity, RECETOX Masarykovy univerzity a University of Toronto sledoval skupinu 191 lidí ve věku 28 až 30 let, z nichž přibližně polovina byli muži. Narodili se v letech 1991 až 1992 na jižní Moravě a podstoupili vyšetření pomocí magnetické rezonance. Vědce přitom nejvíc zajímala centra mozku související s odměňováním. A také vyplnili dotazník o tom, jaké návykové látky užívají.

Výzkumníci měli také informace o tom, jestli matky těchto lidí pily před početím a v polovině těhotenství alkohol. Účastníky studie si vybírali totiž právě podle toho, jestli jejich rodiče byli na začátku devadesátých let dvacátého století zahrnutí ve studii ELSPAC, která právě tohle sledovala. Výzkumníci tak mohli analyzovat, jaká je pravděpodobnost, že se u potomků žen, které pily alkohol, objeví nějaké zvláštní změny.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 

Zdroj: Wikipedie

Vědci pomocí přístrojů kontrolovali, jak mozek těchto mladých dospělých reaguje na odměny a případné ztráty a také, jak často užívají návykové látky. Zajímalo je také, jestli se případný dlouhodobý vliv vystavení alkoholu před porodem a jeho případný vliv na funkci mozku a užívání návykových látek nějak liší mezi muži a ženami.

„Výsledky ukázaly, že i mírné pití alkoholu během těhotenství, avšak ne před početím, má u potomků, nehledě na pohlaví, výrazný vliv na reakce mozku na odměny a zvyšuje pravděpodobnost kouření marihuany,“ komentovala výsledky první autorka studie Klára Marečková  z CEITECu.

Konkrétně se podle ní ukázalo, že vystavení alkoholu v polovině těhotenství je spojeno s odlišnou funkcí mnoha oblastí mozku v mladé dospělosti a častějším kouřením marihuany během celého života. Platí přitom, že oba tyto efekty přetrvávají, i když se vezmou v potaz další vlivy jako vzdělání nebo deprese matky během těhotenství. „Alkohol, který těhotná konzumuje, se totiž velice snadno dostává přes placentu k plodu a může tak přímo ovlivňovat vývoj mozku dítěte,“ upozorňuje vědkyně, jejíž práce vyšla v odborném časopise Translational Psychiatry.

Muži, kteří byli vystaveni alkoholu ještě před narozením, měli v mozku více výrazných změn – především v oblasti známé jako putamen, jež je jedním z klíčových center odměny a vykazuje výraznou aktivaci u závislého chování. Tato vyšší reakce u mužů v porovnání s ženami přináší podle autorů další významné zjištění: „Prenatální expozice alkoholu může mít různé dopady na mužský a ženský mozek.“

Ženy pijí alkohol v těhotenství běžně

Nenajde se snad lékař, který by ženy nevaroval před alkoholem v těhotenství. Přesto je tato látka natolik silnou součástí moderní západní kultury, že je jeho pití v těhotenství běžné. Například ve Spojeném království uvedlo 28,5 procenta žen, že během těhotenství pily alkohol, v Rusku to bylo 26,5 procenta a ve Švýcarsku 20,9 procenta. Ve Spojených státech uvedlo určité pití alkoholu během těhotenství 30 procent žen, přičemž toto číslo klesá na 8 procent během třetího trimestru.

Výsledky tohoto výzkumu jasně prokazují, že neexistuje bezpečná míra pití alkoholu během těhotenství. „I mírné pití může mít dlouhodobé dopady na funkci mozku u potomků a zvýšit riziko užívání návykových látek v dospělosti,“ shrnují autoři závěry svého výzkumy. Tyto výsledky podle nich zdůrazňují potřebu informovat veřejnost o rizicích spojených s pitím alkoholu během těhotenství a podporovat úplnou abstinenci v tomto kritickém období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 7 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 48 mminutami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 1 hhodinou

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 4 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 6 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 8 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 18 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...