Pití alkoholu v těhotenství má dlouhodobé dopady na dítě, ukázal výzkum trvající desítky let

Pití alkoholu během těhotenství se řeší dlouhodobě, zejména kvůli tomu, jak zásadně negativní dopady by to mohlo podle některých studií mít na dítě. Výzkum prováděný v rámci rozsáhlého evropského projektu přinesl nové výsledky, ještě víc je rozšířila další navazující studie, která využila neurozobrazovací metody. Data z nich naznačují, že i mírné pití alkoholu během těhotenství může mít dlouhodobé následky na vývoj mozku dítěte a jeho funkci v dospělosti.

Tým složený z vědců a vědkyň z CEITEC Masarykovy univerzity, RECETOX Masarykovy univerzity a University of Toronto sledoval skupinu 191 lidí ve věku 28 až 30 let, z nichž přibližně polovina byli muži. Narodili se v letech 1991 až 1992 na jižní Moravě a podstoupili vyšetření pomocí magnetické rezonance. Vědce přitom nejvíc zajímala centra mozku související s odměňováním. A také vyplnili dotazník o tom, jaké návykové látky užívají.

Výzkumníci měli také informace o tom, jestli matky těchto lidí pily před početím a v polovině těhotenství alkohol. Účastníky studie si vybírali totiž právě podle toho, jestli jejich rodiče byli na začátku devadesátých let dvacátého století zahrnutí ve studii ELSPAC, která právě tohle sledovala. Výzkumníci tak mohli analyzovat, jaká je pravděpodobnost, že se u potomků žen, které pily alkohol, objeví nějaké zvláštní změny.

  • Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. 
  • Zdroj: Wikipedie

Vědci pomocí přístrojů kontrolovali, jak mozek těchto mladých dospělých reaguje na odměny a případné ztráty a také, jak často užívají návykové látky. Zajímalo je také, jestli se případný dlouhodobý vliv vystavení alkoholu před porodem a jeho případný vliv na funkci mozku a užívání návykových látek nějak liší mezi muži a ženami.

„Výsledky ukázaly, že i mírné pití alkoholu během těhotenství, avšak ne před početím, má u potomků, nehledě na pohlaví, výrazný vliv na reakce mozku na odměny a zvyšuje pravděpodobnost kouření marihuany,“ komentovala výsledky první autorka studie Klára Marečková  z CEITECu.

Konkrétně se podle ní ukázalo, že vystavení alkoholu v polovině těhotenství je spojeno s odlišnou funkcí mnoha oblastí mozku v mladé dospělosti a častějším kouřením marihuany během celého života. Platí přitom, že oba tyto efekty přetrvávají, i když se vezmou v potaz další vlivy jako vzdělání nebo deprese matky během těhotenství. „Alkohol, který těhotná konzumuje, se totiž velice snadno dostává přes placentu k plodu a může tak přímo ovlivňovat vývoj mozku dítěte,“ upozorňuje vědkyně, jejíž práce vyšla v odborném časopise Translational Psychiatry.

Muži, kteří byli vystaveni alkoholu ještě před narozením, měli v mozku více výrazných změn – především v oblasti známé jako putamen, jež je jedním z klíčových center odměny a vykazuje výraznou aktivaci u závislého chování. Tato vyšší reakce u mužů v porovnání s ženami přináší podle autorů další významné zjištění: „Prenatální expozice alkoholu může mít různé dopady na mužský a ženský mozek.“

Ženy pijí alkohol v těhotenství běžně

Nenajde se snad lékař, který by ženy nevaroval před alkoholem v těhotenství. Přesto je tato látka natolik silnou součástí moderní západní kultury, že je jeho pití v těhotenství běžné. Například ve Spojeném království uvedlo 28,5 procenta žen, že během těhotenství pily alkohol, v Rusku to bylo 26,5 procenta a ve Švýcarsku 20,9 procenta. Ve Spojených státech uvedlo určité pití alkoholu během těhotenství 30 procent žen, přičemž toto číslo klesá na 8 procent během třetího trimestru.

Výsledky tohoto výzkumu jasně prokazují, že neexistuje bezpečná míra pití alkoholu během těhotenství. „I mírné pití může mít dlouhodobé dopady na funkci mozku u potomků a zvýšit riziko užívání návykových látek v dospělosti,“ shrnují autoři závěry svého výzkumy. Tyto výsledky podle nich zdůrazňují potřebu informovat veřejnost o rizicích spojených s pitím alkoholu během těhotenství a podporovat úplnou abstinenci v tomto kritickém období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 13 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 18 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 18 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...