Peking se chystá uměle zasněžit svou zimní olympiádu. Ekologové vyjadřují obavy

Hory, v nichž se budou konat alpské disciplíny na nadcházejících zimních olympijských hrách v Pekingu, se pyšní nádhernými scenériemi a úchvatnými sjezdovkami, ale chybí jim poměrně důležitá věc: opravdový sníh, napsal zpravodajský server The Guardian. Čína ho chce nahradit sněhem umělým – a to je podle ekologů problém.

Od ledna do března letošního roku napadly v Národním lyžařském středisku v Jen-čchingu, které leží asi 55 kilometrů na severovýchod od Pekingu, pouhé dva centimetry sněhu. Podle údajů, které shromažďují meteorologické internetové stránky worldweatheronline.com, zaznamenaly větší sněhovou nadílku než Jen-čching například Londýn, Paříž nebo Madrid.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) je nyní pod sílící palbou otázek ohledně ekologického dopadu Her, které mají začít už za tři měsíce – 4. února 2022. Odborníci spočítali, že během olympijských her v Pekingu bude potřeba zhruba 49 milionů litrů vody na vytvoření umělého sněhu.

„Z hlediska trvalé udržitelnosti by to mohly být nejhorší Hry, jaké se kdy konaly,“ řekla profesorka Carmen de Jongová, geografka ze Štrasburské univerzity. „V těchto horách není prakticky žádný přírodní sníh,“ dodala s tím, že umělý sníh je náročný na spotřebu vody a energie, poškozuje zdraví půdy a způsobuje erozi.

I samotní činovníci MOV ve zprávě o hodnocení nabídky v červnu 2015 upozornili, že Jen-čching, plánované dějiště sjezdového lyžování, a Čang-ťia-kchou, kde se mají konat závody v běhu na lyžích, skocích na lyžích a snowboardingu, mají každoročně skrovné sněhové srážky a během OH by byly zcela závislé na umělém sněhu.

Konkurenční Stockholm, Oslo a Mnichov ale nakonec své kandidatury na pořádání Her stáhly kvůli nákladům nebo proto, že nezískaly podporu veřejnosti… a Jen-čching už připravuje infrastrukturu na zasněžování. Zhruba dvě stě sněhových děl na svazích zdejších hor bude vodou zásobovat síť potrubí a příkopů.

Jak vzniká umělý sníh

Zatímco skutečný sníh vzniká v mracích ze shluků drobných ledových krystalků, umělý sníh se vyrábí z vodních kapek mrznoucích do ledových kuliček. To obvykle znamená tvrdší sjezdovku a profesionální lyžaři často dávají umělému sněhu přednost, protože je rychlý a s vysokou přilnavostí.

Není to poprvé, co MOV pro konání alpských lyžařských disciplín vybral místo, kde je více skal než sněhu. Poslední zimní olympijské hry se konaly v jihokorejském Pchjongčchangu, kde kvůli chladnému, ale suchému klimatu bylo rovněž potřeba obrovské množství umělého sněhu.

Justin Francis, člen britské vládní Rady pro udržitelné podnikání a výkonný ředitel cestovní kanceláře Responsible Travel, uvedl: „Olympijské hry jsou světovou přehlídkou zimních sportů a je mimořádné, že se konají v místě, které je závislé na umělém sněhu. OH nás inspirují ke sportu, ale také k tomu, abychom přispěli k udržitelnosti planety. Ale v tomto případě jde o hodně špatné poselství.“

Sjezdovky v přírodní rezervaci

A to nejsou jediné obavy, které ZOH v Pekingu provázejí. Podle zprávy MOV, která v roce 2015 hodnotila čínskou kandidaturu, má dějiště alpských disciplín sousedit s národní přírodní rezervací Sung-šan, která se rozkládá na ploše 4600 hektarů. V srpnu 2015 časopis Nature informoval o obavách vědců, podle kterých lyžařský areál zasahuje až na území parku.

Mezi znepokojenými odborníky byl i Wang Si z Čínské akademie věd, který umístil na internet příspěvek zobrazující mapu se sjezdovkami pro alpské lyžování, které začínají i končí v chráněné přírodní rezervaci. Jeho příspěvek se dočkal 240 000 zobrazení a více než tisíce přeposlání, než z internetu zmizel.

Starosta Jen-čchingu později uvedl, že hranice rezervace byly v příspěvku změněny a žádná z olympijských tratí přes chráněné území nevede.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
9. 6. 2025

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
9. 6. 2025

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
9. 6. 2025

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
9. 6. 2025
Načítání...