Peking se chystá uměle zasněžit svou zimní olympiádu. Ekologové vyjadřují obavy

Hory, v nichž se budou konat alpské disciplíny na nadcházejících zimních olympijských hrách v Pekingu, se pyšní nádhernými scenériemi a úchvatnými sjezdovkami, ale chybí jim poměrně důležitá věc: opravdový sníh, napsal zpravodajský server The Guardian. Čína ho chce nahradit sněhem umělým – a to je podle ekologů problém.

Od ledna do března letošního roku napadly v Národním lyžařském středisku v Jen-čchingu, které leží asi 55 kilometrů na severovýchod od Pekingu, pouhé dva centimetry sněhu. Podle údajů, které shromažďují meteorologické internetové stránky worldweatheronline.com, zaznamenaly větší sněhovou nadílku než Jen-čching například Londýn, Paříž nebo Madrid.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) je nyní pod sílící palbou otázek ohledně ekologického dopadu Her, které mají začít už za tři měsíce – 4. února 2022. Odborníci spočítali, že během olympijských her v Pekingu bude potřeba zhruba 49 milionů litrů vody na vytvoření umělého sněhu.

„Z hlediska trvalé udržitelnosti by to mohly být nejhorší Hry, jaké se kdy konaly,“ řekla profesorka Carmen de Jongová, geografka ze Štrasburské univerzity. „V těchto horách není prakticky žádný přírodní sníh,“ dodala s tím, že umělý sníh je náročný na spotřebu vody a energie, poškozuje zdraví půdy a způsobuje erozi.

I samotní činovníci MOV ve zprávě o hodnocení nabídky v červnu 2015 upozornili, že Jen-čching, plánované dějiště sjezdového lyžování, a Čang-ťia-kchou, kde se mají konat závody v běhu na lyžích, skocích na lyžích a snowboardingu, mají každoročně skrovné sněhové srážky a během OH by byly zcela závislé na umělém sněhu.

Konkurenční Stockholm, Oslo a Mnichov ale nakonec své kandidatury na pořádání Her stáhly kvůli nákladům nebo proto, že nezískaly podporu veřejnosti… a Jen-čching už připravuje infrastrukturu na zasněžování. Zhruba dvě stě sněhových děl na svazích zdejších hor bude vodou zásobovat síť potrubí a příkopů.

Jak vzniká umělý sníh

Zatímco skutečný sníh vzniká v mracích ze shluků drobných ledových krystalků, umělý sníh se vyrábí z vodních kapek mrznoucích do ledových kuliček. To obvykle znamená tvrdší sjezdovku a profesionální lyžaři často dávají umělému sněhu přednost, protože je rychlý a s vysokou přilnavostí.

Není to poprvé, co MOV pro konání alpských lyžařských disciplín vybral místo, kde je více skal než sněhu. Poslední zimní olympijské hry se konaly v jihokorejském Pchjongčchangu, kde kvůli chladnému, ale suchému klimatu bylo rovněž potřeba obrovské množství umělého sněhu.

Justin Francis, člen britské vládní Rady pro udržitelné podnikání a výkonný ředitel cestovní kanceláře Responsible Travel, uvedl: „Olympijské hry jsou světovou přehlídkou zimních sportů a je mimořádné, že se konají v místě, které je závislé na umělém sněhu. OH nás inspirují ke sportu, ale také k tomu, abychom přispěli k udržitelnosti planety. Ale v tomto případě jde o hodně špatné poselství.“

Sjezdovky v přírodní rezervaci

A to nejsou jediné obavy, které ZOH v Pekingu provázejí. Podle zprávy MOV, která v roce 2015 hodnotila čínskou kandidaturu, má dějiště alpských disciplín sousedit s národní přírodní rezervací Sung-šan, která se rozkládá na ploše 4600 hektarů. V srpnu 2015 časopis Nature informoval o obavách vědců, podle kterých lyžařský areál zasahuje až na území parku.

Mezi znepokojenými odborníky byl i Wang Si z Čínské akademie věd, který umístil na internet příspěvek zobrazující mapu se sjezdovkami pro alpské lyžování, které začínají i končí v chráněné přírodní rezervaci. Jeho příspěvek se dočkal 240 000 zobrazení a více než tisíce přeposlání, než z internetu zmizel.

Starosta Jen-čchingu později uvedl, že hranice rezervace byly v příspěvku změněny a žádná z olympijských tratí přes chráněné území nevede.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 9 mminutami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 15 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026
Načítání...