Peking se chystá uměle zasněžit svou zimní olympiádu. Ekologové vyjadřují obavy

Hory, v nichž se budou konat alpské disciplíny na nadcházejících zimních olympijských hrách v Pekingu, se pyšní nádhernými scenériemi a úchvatnými sjezdovkami, ale chybí jim poměrně důležitá věc: opravdový sníh, napsal zpravodajský server The Guardian. Čína ho chce nahradit sněhem umělým – a to je podle ekologů problém.

Od ledna do března letošního roku napadly v Národním lyžařském středisku v Jen-čchingu, které leží asi 55 kilometrů na severovýchod od Pekingu, pouhé dva centimetry sněhu. Podle údajů, které shromažďují meteorologické internetové stránky worldweatheronline.com, zaznamenaly větší sněhovou nadílku než Jen-čching například Londýn, Paříž nebo Madrid.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) je nyní pod sílící palbou otázek ohledně ekologického dopadu Her, které mají začít už za tři měsíce – 4. února 2022. Odborníci spočítali, že během olympijských her v Pekingu bude potřeba zhruba 49 milionů litrů vody na vytvoření umělého sněhu.

„Z hlediska trvalé udržitelnosti by to mohly být nejhorší Hry, jaké se kdy konaly,“ řekla profesorka Carmen de Jongová, geografka ze Štrasburské univerzity. „V těchto horách není prakticky žádný přírodní sníh,“ dodala s tím, že umělý sníh je náročný na spotřebu vody a energie, poškozuje zdraví půdy a způsobuje erozi.

I samotní činovníci MOV ve zprávě o hodnocení nabídky v červnu 2015 upozornili, že Jen-čching, plánované dějiště sjezdového lyžování, a Čang-ťia-kchou, kde se mají konat závody v běhu na lyžích, skocích na lyžích a snowboardingu, mají každoročně skrovné sněhové srážky a během OH by byly zcela závislé na umělém sněhu.

Konkurenční Stockholm, Oslo a Mnichov ale nakonec své kandidatury na pořádání Her stáhly kvůli nákladům nebo proto, že nezískaly podporu veřejnosti… a Jen-čching už připravuje infrastrukturu na zasněžování. Zhruba dvě stě sněhových děl na svazích zdejších hor bude vodou zásobovat síť potrubí a příkopů.

Jak vzniká umělý sníh

Zatímco skutečný sníh vzniká v mracích ze shluků drobných ledových krystalků, umělý sníh se vyrábí z vodních kapek mrznoucích do ledových kuliček. To obvykle znamená tvrdší sjezdovku a profesionální lyžaři často dávají umělému sněhu přednost, protože je rychlý a s vysokou přilnavostí.

Není to poprvé, co MOV pro konání alpských lyžařských disciplín vybral místo, kde je více skal než sněhu. Poslední zimní olympijské hry se konaly v jihokorejském Pchjongčchangu, kde kvůli chladnému, ale suchému klimatu bylo rovněž potřeba obrovské množství umělého sněhu.

Justin Francis, člen britské vládní Rady pro udržitelné podnikání a výkonný ředitel cestovní kanceláře Responsible Travel, uvedl: „Olympijské hry jsou světovou přehlídkou zimních sportů a je mimořádné, že se konají v místě, které je závislé na umělém sněhu. OH nás inspirují ke sportu, ale také k tomu, abychom přispěli k udržitelnosti planety. Ale v tomto případě jde o hodně špatné poselství.“

Sjezdovky v přírodní rezervaci

A to nejsou jediné obavy, které ZOH v Pekingu provázejí. Podle zprávy MOV, která v roce 2015 hodnotila čínskou kandidaturu, má dějiště alpských disciplín sousedit s národní přírodní rezervací Sung-šan, která se rozkládá na ploše 4600 hektarů. V srpnu 2015 časopis Nature informoval o obavách vědců, podle kterých lyžařský areál zasahuje až na území parku.

Mezi znepokojenými odborníky byl i Wang Si z Čínské akademie věd, který umístil na internet příspěvek zobrazující mapu se sjezdovkami pro alpské lyžování, které začínají i končí v chráněné přírodní rezervaci. Jeho příspěvek se dočkal 240 000 zobrazení a více než tisíce přeposlání, než z internetu zmizel.

Starosta Jen-čchingu později uvedl, že hranice rezervace byly v příspěvku změněny a žádná z olympijských tratí přes chráněné území nevede.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 18 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 19 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 19 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 22 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 23 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...