Oteplování zásadně mění Arktidu, popisuje klimatická zpráva. Letošek tam byl druhý nejteplejší v dějinách

Arktida letos zažila druhý nejteplejší rok ve více než staleté historii měření; výrazné oteplování přitom dramaticky mění nejen oblast za severním polárním kruhem, ale i počasí na celé planetě. Toto varování vyslali vědci v nejnovější zprávě o arktickém klimatu, kterou zveřejnil americký Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA).

„Teploty vzduchu v Arktidě v posledních pěti letech překročily všechny předchozí záznamy od roku 1900,“ stojí v pravidelné zprávě NOAA. „Rostoucí atmosférická teplota v Arktidě způsobuje zpomalování a neobvyklé kolísání oceánského proudění, které lze spojovat s abnormálními projevy počasí,“ upozornili vědci.

Experti poukázali například na to, že uvedené změny obvykle přinášejí do oblastí jižně od severního polárního kruhu neobvykle nízké teploty. Podle nich mohly být důsledkem změn klimatu v Arktidě například letošní sněhové bouře na východě USA nebo vpád extrémně mrazivého počasí do Evropy začátkem letošního března.

„Arktida právě zažívá změny, které nemají v historii lidstva obdoby,“ uvedla Emily Osborneová, vedoucí týmu, který studii připravil. Rok 2018 byl druhý nejteplejší v závěsu za rokem 2016, v Arktidě byla letos rovněž druhá nejnižší vrstva ledu.

Teplo škodí ekosystému

Změny v Arktidě ohrožují tamní ekosystémy, například populace jelenů karibu v arktických tundrách za poslední dvě desetiletí poklesla o 50 procent, uvádí NOAA. Podle odborníků může klimatická proměna v následujících desetiletích přivodit obrovské škody v řádu bilionů dolarů, a to zejména kvůli škodám na infrastruktuře.

Arktickou zprávu zveřejnil americký NOAA jen několik týdnů poté, co vydal zprávu o globálních změnách klimatu. V té varoval, že oteplování způsobené lidskou činností může přinést další extrémní výkyvy počasí a rozsáhlé škody. Prezident Donald Trump pak ale řekl, že nevěří, že klimatické změny mohou mít na hospodářství Spojených států ničivý dopad.

USA navíc na Trumpův popud loni odstoupily od Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Smlouva má prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Podle Trumpa dohoda poškozovala americké hospodářské zájmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
před 44 mminutami

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 5 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 22 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
včera v 10:51

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
včera v 09:46

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026
Načítání...