Osamělost, slzy, bolest: Analýza výrazů používaných na Facebooku může odhalit depresi dříve než lékaři

Depresí trpí na světě miliony lidí. Velké části z nich se přitom nedostává takové péče, jakou by potřebovali. Skupina vědců z Pensylvánské univerzity a Univerzity ve Stony Brooku poukázala na to, že analýza obsahu statusů, které lidé sdílí na sociálních sítích, by v budoucnu mohla usnadnit včasnou diagnostiku této rozšířené psychické nemoci.

  • Genomika je obor genetiky, který se zabývá studiem genomů organismů. Spadá sem především získávání sekvencí DNA organismů, genetické mapování a anotace genomů, tedy hledání genů a dalších funkčních elementů a intergenomický výzkum, tedy snaha srovnávat genomy různých organismů za účelem lepšího porozumění procesu evoluce. V genomice jsou hojně využívány metody molekulární biologie a bioinformatiky.
  • Zdroj: Wikipedie

„S překvapivě podobnými metodami, jako se používají v genomice, můžeme kombinovat data ze sociálních sítí tak, abychom identifikovali příznaky deprese,“ řekl jeden z hlavních autorů studie Johannes Eichstaedt. Závěry zveřejnil Sborník Národní akademie věd (Proceedings of the National Academy of Sciences, PNAS).  

V té souvislosti Eichstaedt dodal, že deprese na rozdíl od jiných nemocí, jako je například diabetes nebo kožní onemocnění, nejspíš skutečně mění způsob, jakým se lidé na sociálních sítích vyjadřují. 

„Co lidé píší na sociální média online zachycuje aspekt života, ke kterému medicína a výzkum jinak velice těžce přistupuje,“ vysvětlil Eichstaedtův kolega Andrew Schwartz. „Je to rozměr, který je ve srovnání s biofyzikálními markery onemocnění poměrně nevyužitý,“ dodal.

Výzkumníci se během studie zaměřili na analýzu jazyka facebookových statusů. Slova, která předpovídají depresi, podle nich odkazují na typické projevy této nemoci: včetně smutku či osamělosti. Výstražný signál tak může podle výsledků studie představovat časté používání výrazů, jako je „smutek“, „slzy“ nebo třeba „pocity“.

Přístup ke svým digitálním archivům a zdravotním záznamům nabídlo výzkumníkům celkem 1200 dobrovolníků. Deprese byla přitom diagnostikovaná pouze u 114 z nich. 

Samotná studie vypadala tak, že vědci ke každému z dobrovolníků s depresí přiřadili pět lidí bez diagnózy, kteří měli fungovat jako kontrola. Díky následné analýze víc než půl milionu starších statusů pak autoři určili nejčastěji používaná slova a fráze a sestavili 200 témat určujících to, co autoři považují za „jazykové ukazatele spojené s depresí“.

Nakonec porovnali, jakým způsobem a jak často lidé s depresí zmiňované fráze použivali v porovnání s těmi dobrovolníky, kterým onemocnění diagnostikováno nebylo. Došli tak k překvapivému závěru, že jejich algoritmus umí  předpovědět depresi už tři měsíce před první dokumentací tohoto onemocnění v lékařských záznamech.

Sociální sítě jako diagnostický nástroj budoucnosti

I přes některá omezení, včetně toho, že studie používala data výlučně od lidí žijících ve městě, se autoři domnívají, že by její výsledky mohly v budoucnu sloužit jako užitečný diagnostický nástroj.

„Existuje názor, že používání sociálních médií není pro duševní zdraví dobré,“ říká Schwartz s tím, že se to může obrátit. „Můžou se osvědčit jako důležitý nástroj pro diagnostiku, monitorování a případné ošetření,“ uvedl.    

„Doufáme, že jednoho dne se tyto systémy screeningu mohou integrovat do systémů péče,“ uvedl pro média Eichstaedt. S tím, že by tento systém mohl pak nasměrovat lidi ke zdravotní péči, kterou potřebují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 1 hhodinou

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 4 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 8 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 10 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...