Osamělost, slzy, bolest: Analýza výrazů používaných na Facebooku může odhalit depresi dříve než lékaři

Depresí trpí na světě miliony lidí. Velké části z nich se přitom nedostává takové péče, jakou by potřebovali. Skupina vědců z Pensylvánské univerzity a Univerzity ve Stony Brooku poukázala na to, že analýza obsahu statusů, které lidé sdílí na sociálních sítích, by v budoucnu mohla usnadnit včasnou diagnostiku této rozšířené psychické nemoci.

  • Genomika je obor genetiky, který se zabývá studiem genomů organismů. Spadá sem především získávání sekvencí DNA organismů, genetické mapování a anotace genomů, tedy hledání genů a dalších funkčních elementů a intergenomický výzkum, tedy snaha srovnávat genomy různých organismů za účelem lepšího porozumění procesu evoluce. V genomice jsou hojně využívány metody molekulární biologie a bioinformatiky.
  • Zdroj: Wikipedie

„S překvapivě podobnými metodami, jako se používají v genomice, můžeme kombinovat data ze sociálních sítí tak, abychom identifikovali příznaky deprese,“ řekl jeden z hlavních autorů studie Johannes Eichstaedt. Závěry zveřejnil Sborník Národní akademie věd (Proceedings of the National Academy of Sciences, PNAS).  

V té souvislosti Eichstaedt dodal, že deprese na rozdíl od jiných nemocí, jako je například diabetes nebo kožní onemocnění, nejspíš skutečně mění způsob, jakým se lidé na sociálních sítích vyjadřují. 

„Co lidé píší na sociální média online zachycuje aspekt života, ke kterému medicína a výzkum jinak velice těžce přistupuje,“ vysvětlil Eichstaedtův kolega Andrew Schwartz. „Je to rozměr, který je ve srovnání s biofyzikálními markery onemocnění poměrně nevyužitý,“ dodal.

Výzkumníci se během studie zaměřili na analýzu jazyka facebookových statusů. Slova, která předpovídají depresi, podle nich odkazují na typické projevy této nemoci: včetně smutku či osamělosti. Výstražný signál tak může podle výsledků studie představovat časté používání výrazů, jako je „smutek“, „slzy“ nebo třeba „pocity“.

Přístup ke svým digitálním archivům a zdravotním záznamům nabídlo výzkumníkům celkem 1200 dobrovolníků. Deprese byla přitom diagnostikovaná pouze u 114 z nich. 

Samotná studie vypadala tak, že vědci ke každému z dobrovolníků s depresí přiřadili pět lidí bez diagnózy, kteří měli fungovat jako kontrola. Díky následné analýze víc než půl milionu starších statusů pak autoři určili nejčastěji používaná slova a fráze a sestavili 200 témat určujících to, co autoři považují za „jazykové ukazatele spojené s depresí“.

Nakonec porovnali, jakým způsobem a jak často lidé s depresí zmiňované fráze použivali v porovnání s těmi dobrovolníky, kterým onemocnění diagnostikováno nebylo. Došli tak k překvapivému závěru, že jejich algoritmus umí  předpovědět depresi už tři měsíce před první dokumentací tohoto onemocnění v lékařských záznamech.

Sociální sítě jako diagnostický nástroj budoucnosti

I přes některá omezení, včetně toho, že studie používala data výlučně od lidí žijících ve městě, se autoři domnívají, že by její výsledky mohly v budoucnu sloužit jako užitečný diagnostický nástroj.

„Existuje názor, že používání sociálních médií není pro duševní zdraví dobré,“ říká Schwartz s tím, že se to může obrátit. „Můžou se osvědčit jako důležitý nástroj pro diagnostiku, monitorování a případné ošetření,“ uvedl.    

„Doufáme, že jednoho dne se tyto systémy screeningu mohou integrovat do systémů péče,“ uvedl pro média Eichstaedt. S tím, že by tento systém mohl pak nasměrovat lidi ke zdravotní péči, kterou potřebují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 13 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 17 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 21 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...