OpenAI uvolnila vlastní pravidla a začala spolupracovat s americkou armádou

Společnost OpenAI potichu ze svých zásad odstranila zákaz, který zapovídal, aby poskytovala své umělé inteligence (AI) armádám. Jejích služeb bude nově využívat americká armáda, zkoumat chce, zda by AI nepomohla zabránit sebevraždám veteránů. Podle analytiků změna regulí otevírá firmě nové možnosti a nové trhy.

„Nepovolujeme používání našich modelů v následujících případech: Činnosti, u kterých hrozí vysoké riziko fyzického poškození, včetně: vývoje zbraní a vojenských a válečných akcí.“ Tyto body byly roky na předním místě pravidel společnosti OpenAI, která stvořila umělou inteligenci ChatGPT.

Už ji tam nenajdete – v polovině ledna ji firma smazala. A poté oznámila spolupráci s armádou Spojených států.

Společnost oznámila, že spolupracuje s Pentagonem na kybernetické bezpečnosti. Projekt, do něhož se zatím zapojila, by měl být preventivní – má za úkol předcházet sebevraždám veteránů. OpenAI o tom veřejnost i média informovala na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Stále ale ve svých pravidlech zachovává zákaz využívání svých nástrojů pro vývoj zbraní a dalších nástrojů, jež mohou škodit nebo poškozovat majetek.

Jak zabránit sebevraždám

Podle webu Ars Technica změna v pravidlech firmy více odpovídá potřebám různých vládních úřadů, které hledají cesty, jak možnosti umělé inteligence implementovat do řady svých programů. „Spolupracujeme s ministerstvem obrany také na nástrojích kybernetické bezpečnosti pro open-source software, který zabezpečuje kritickou infrastrukturu,“ řekla Makanjuová v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. „Zkoumali jsme, jestli to může pomoci při prevenci sebevražd veteránů.“

Pro armádu je to důležité téma, jež neumí vlastními silami řešit. Například jenom v roce 2012 spáchalo sebevraždu přibližně 7500 bývalých vojáků. Ve stejném roce zemřelo v důsledku sebevraždy více příslušníků aktivní služby (177), než kolik jich bylo zabito v boji (176).

Agentura Bloomberg připomíná, že tato změna pravidel společnost OpenAI přibližuje pravidlům Microsoftu, jenž je v této firmě největším investorem a také nejvíc její technologie využívá. Microsoft má už s americkou armádou navázané vztahy prostřednictvím různých softwarových kontraktů.

Podle webu TechCrunch otevírá tato změna spoustu dalších možností pro podnikání. „Platformy GPT společnosti OpenAI by mohly být velmi užitečné například pro armádní inženýry, kteří chtějí shrnout desetiletí dokumentace vodohospodářské infrastruktury v regionu,“ píše server.

Nemožnost armády využívat služby této umělé inteligence byla podle TechCrunch do značné míry absurdní. „Pro akademického vědce, který pracuje s grantem amerického letectva, je používání GPT-4 v pořádku, ale ne pro výzkumníka uvnitř letectva, který pracuje na stejném projektu. Kde je hranice?“ ptá se web.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...