OpenAI uvolnila vlastní pravidla a začala spolupracovat s americkou armádou

Společnost OpenAI potichu ze svých zásad odstranila zákaz, který zapovídal, aby poskytovala své umělé inteligence (AI) armádám. Jejích služeb bude nově využívat americká armáda, zkoumat chce, zda by AI nepomohla zabránit sebevraždám veteránů. Podle analytiků změna regulí otevírá firmě nové možnosti a nové trhy.

„Nepovolujeme používání našich modelů v následujících případech: Činnosti, u kterých hrozí vysoké riziko fyzického poškození, včetně: vývoje zbraní a vojenských a válečných akcí.“ Tyto body byly roky na předním místě pravidel společnosti OpenAI, která stvořila umělou inteligenci ChatGPT.

Už ji tam nenajdete – v polovině ledna ji firma smazala. A poté oznámila spolupráci s armádou Spojených států.

Společnost oznámila, že spolupracuje s Pentagonem na kybernetické bezpečnosti. Projekt, do něhož se zatím zapojila, by měl být preventivní – má za úkol předcházet sebevraždám veteránů. OpenAI o tom veřejnost i média informovala na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Stále ale ve svých pravidlech zachovává zákaz využívání svých nástrojů pro vývoj zbraní a dalších nástrojů, jež mohou škodit nebo poškozovat majetek.

Jak zabránit sebevraždám

Podle webu Ars Technica změna v pravidlech firmy více odpovídá potřebám různých vládních úřadů, které hledají cesty, jak možnosti umělé inteligence implementovat do řady svých programů. „Spolupracujeme s ministerstvem obrany také na nástrojích kybernetické bezpečnosti pro open-source software, který zabezpečuje kritickou infrastrukturu,“ řekla Makanjuová v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. „Zkoumali jsme, jestli to může pomoci při prevenci sebevražd veteránů.“

Pro armádu je to důležité téma, jež neumí vlastními silami řešit. Například jenom v roce 2012 spáchalo sebevraždu přibližně 7500 bývalých vojáků. Ve stejném roce zemřelo v důsledku sebevraždy více příslušníků aktivní služby (177), než kolik jich bylo zabito v boji (176).

Agentura Bloomberg připomíná, že tato změna pravidel společnost OpenAI přibližuje pravidlům Microsoftu, jenž je v této firmě největším investorem a také nejvíc její technologie využívá. Microsoft má už s americkou armádou navázané vztahy prostřednictvím různých softwarových kontraktů.

Podle webu TechCrunch otevírá tato změna spoustu dalších možností pro podnikání. „Platformy GPT společnosti OpenAI by mohly být velmi užitečné například pro armádní inženýry, kteří chtějí shrnout desetiletí dokumentace vodohospodářské infrastruktury v regionu,“ píše server.

Nemožnost armády využívat služby této umělé inteligence byla podle TechCrunch do značné míry absurdní. „Pro akademického vědce, který pracuje s grantem amerického letectva, je používání GPT-4 v pořádku, ale ne pro výzkumníka uvnitř letectva, který pracuje na stejném projektu. Kde je hranice?“ ptá se web.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 2 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 7 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...