Olomoučtí vědci přišli s programem, který odhalí plagiátory. Prodali ho do Číny

Olomoučtí vědci vytvořili webovou aplikaci k analýze velkého množství dat. Představuje novou generaci dataminingu.

  • Data mining ([dejta majnyn], angl. dolování z dat či vytěžování dat) je analytická metodologie získávání netriviálních skrytých a potenciálně užitečných informací z dat.

Rychle zpracovat a analyzovat velké množství textu a dat. To umí nová webová aplikace QuitaOnline, kterou vytvořil tým Dana Faltýnka z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Webová aplikace QuitaOnline nevyžaduje po uživateli hlubší znalosti matematiky, statistiky, programování nebo kvantitativní lingvistiky. Snadno třídí data, vytváří grafy a analýzy. Díky svému uživatelsky přátelskému rozhraní je jednoduché s ní pracovat.

„Webovou aplikaci QuitaOnline jsme v roce 2014 přihlásili do projektů Proof-of-Concept Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP), který podporuje vědecké aktivity vedoucí ke komerčnímu uplatnění,“ uvádí Dan Faltýnek z Katedry obecné lingvistiky Filozofické fakulty.

Zpočátku pro vědce, později pro obchod

„Původně jsme chtěli navrhnout nástroj, který by strojově zpracovával text na základě široké škály kvantitativně lingvistických technik. Kvantitativní lingvistika se do té doby prováděla především kopírováním textů do rozsáhlých excelovských tabulek se složitými vzorci. Společně s kolegou Vladimírem Matlachem jsme se rozhodli dovyvinout námi rozpracovaný software, který by umožnil provádět analýzu jednoduchým nahráním textu, a tím zpřístupnit takovou analýzu textů i méně odborné veřejnosti. Při programování a testování se ukázalo, že se dá QuitaOnline použít nejen k analýze textů, ale obecně jako nástroj k vyhledávání skrytých souvislostí v datech, tedy k dataminingu,“ dodal Faltýnek.

QuitaOnline
Zdroj: QuitaOnline

Licenci k webové aplikaci Univerzita Palackého již prodala do Číny. Zájem o aplikaci projevila i americká justice. Testovací verzi softwaru využívala také Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava.

„Projekt Dana Faltýnka pro nás představoval výzvu ukázat, že je možné komercializovat i jiné výsledky vědy a výzkumu, než jsou hmatatelné přístroje či technologie z komerčně tradičních pracovišť, jakými jsou například přírodovědecká nebo lékařská fakulta,“ uvedl Petr Kubečka, business development manažer VTP UP. „QuitaOnline má široké využití. Mohou ji používat nejen lingvisti, jimž usnadní a zrychlí práci. Významnou roli hraje v analýze zpravodajství, analýze webů či zpracování komentářů na sociálních sítích. Software odhalí také plagiátorství. Využít ho mohou vědci při výzkumech. Webová aplikace byla testována v jedné z předních českých chemických společností zaměřené na výrobu hnojiv, kde bylo její pomocí možno odhalit vzájemné závislosti jednotlivých výrobních kroků, jejich příčiny a důsledky,“ popsal využití aplikace Kubečka.

Webová aplikace QuitaOnline je zatím dostupná v anglickém jazyce. V případě zájmu jsou její autoři připraveni ji převést do jakéhokoliv dalšího jazyka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 8 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 10 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 11 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...