Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích zkoumá, jak řasa chlorella ovlivňuje život včel. Vědci jim řasu podávají ve formě prášku nebo medocukrového těsta a zjistili, že včely jsou pak mnohem vitálnější.
Ohrožené včely může zachránit řasa. Působí na ně jako životabudič
Produkce medu se po krmení včel řasou chlorella zvedne až o 17 procent, zjistili vědci čtyřletým zkoumáním. V letech 2015 až 2016 provedli experimenty se 30 včelstvy a zjistili, že sladkovodní zelená mikrořasa chlorella je pro tyto živočichy atraktivní potrava, kterou si ukládají do pylových buněk. Využívají ji hlavně jako zdroj bílkovin. Chlorella navíc obsahuje látky, které mohou působit jako prevence proti moru včelího plodu.
K těmto zjištěním přitom vedla náhoda. Ředitel centra Algatech při Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR v Třeboni, který je sám včelař, si všiml, že včely, které má poblíž sušičky řasy chlorella, se drží v mračnech kolem větráku haly. „Bylo to na jaře, kdy ještě nic nekvetlo a nebyl nikde pyl. Ráchaly se v tom, byly úplně zelené, proudem létaly zpátky do úlu a tam to ukládaly do buněk a využívaly jako bílkovinu,“ uvedl Václav Krištůfek z Biologického centra Akademie věd ČR.
Víc vajíček, víc larev a delší život včel
Vznikl nápad použít řasu jako doplňkové krmivo pro včely. Řasa obsahuje nejen hodně bílkovin, 40 až 50 procent, ale i další látky významné pro imunitu. Když včela dostává potravu s řasou, je živější, včel je v úlu víc a prodlužuje se jejich život.
Do potravy vědci řasu dodávají buď jako prášek, nebo v medocukrovém těstu. Apialgaprotein, jak se nazývá nové přírodní doplňkové krmivo pro včely, je určen pro kritická období rozvoje včelstva na jaře, v létě po 20. červnu, kdy se rozvíjí dlouhověká generace včel, a na podzim.
„Teď jsme v období, kdy se ve včelstvu rozvíjejí včely dlouholeté, které žijí devět měsíců a přetáhnou včelstvo přes zimu. Včely potřebují vodu, pyl a nektar. V krajině nyní nemají kde nasbírat pyl, což je bílkovina. Bez toho se nebudou množit a nebudou vznikat larvičky,“ podotkl Krištůfek.
Když jim vědci nabízí řasu v prášku, včely ji používají jako pyl. Roste pak množství včel, matka víc klade. Řasa zlepšuje i funkci hltanových žláz. „Larvičky jsou bohatěji zakrmeny bílkovinou, jsou větší. Včely si zelený prášek odebírají a vytvářejí si rousky, kuličky stmeleného pylu. S kuličkou letí do úlu, tam jí to jiná včela strhne, uloží do buňky a hlavou utluče jako do silážní věže. Odtud to berou pro larvičky i matku, vytvářejí z toho mateří kašičku,“ přiblížil Krištůfek.
V roce 2015 bylo v Česku 54 416 včelařů, kteří chovali 596 313 včelstev. Produkce medu v zemi se pohybuje kolem 10 tisíc tun za rok, v roce 2015 byl průměrný výnos medu 15,5 kilogramu na včelstvo.