Evropská unie zakázala používat tzv. neonikotinoidy, tedy umělé pesticidy na bázi nikotinu. Pěstitelé cukrové řepy je používají na ochranu semen v počátcích růstu. Česko sice hlasovalo proti zákazu, ale ostatní země Unie ho přehlasovaly. Podle českého ministerstva zemědělství se tyto látky nedají nahradit, a chce proto usilovat o výjimku.
Semínko čerstvě vyseté cukrové řepy je obalené slupkou z chemických látek, takzvaných mořidel. Ty rostlinu chrání před půdními škůdci dva měsíce po osevu, pak se v zemi rozloží. V budoucnu už je ale zemědělci nebudou moci používat.
„Půdní škůdci nám budou užírat kořínky, cukrovka pak zvadne a odejde,“ obává se agronom Jan Vratislav ze Zemědělské akciové společnosti Mžany na Královéhradecku.
Zemědělci v Mžanech říkají, že jedné chemie sice ubyde, ale druhé budou muset na polích při postřiku zase přidat. „Budou se objevovat mšice a bude se zase víc stříkat. To, co jsem před třiceti lety dělal, tak budu dělat znova,“ tvrdí zemědělec Jan Krejčí. „Vůbec to není odborné rozhodnutí, je to cesta zpátky,“ dodává Vratislav.
- Syntetické pesticidy-insekticidy na bázi nikotinu. V zemědělství se používají k ochraně rostlin proti škodlivému hmyzu. Dále se využívají k ochraně psů a koček proti kožním parazitům.
- Látka je vysoce toxická pro hmyz a málo toxická pro savce. Podstata účinku spočívá v narušení přenosu impulsů uvnitř nervového systému hmyzu.
- V praxi se začaly používat v 90. letech, hlavně jako mořidlo osiv, zejména kukuřice, obilnin a řepky. Původně se předpokládalo, že negativní vliv na včely je při tomto způsobu použití zanedbatelný.
- V roce 2008 při výsevu namořené kukuřice v Německu došlo k otravě více než jedenácti tisíc včelstev patřících sedmi stům včelařů. Otravy byly zaznamenány i v dalších zemích.
- Petici za zákaz látky podepsaly tři miliony lidí. V roce 2013 pod tlakem veřejnosti Evropská komise zákaz navrhla, ale většina států EU ho nepodpořila (pro zákaz bylo 15 zemí, proti 8). EK proto omezení schválila jen dočasně a pouze pro rizikové plodiny s tím, že zkoumání vlivu látky na přírodu bude pokračovat.
- K podobnému omezení jako Evropa se v roce 2016 rozhodla také americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA).
- Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Omezení má chránit včely
Unie zákaz zdůvodnila potřebou větší ochrany včel. Dříve se totiž předpokládalo, že negativní vliv na včely je minimální. Pak byly ale v řadě zemí zaznamenány otravy tisíců včelstev a petici za zákaz látky podepsaly tři miliony lidí. Evropská komise proto pod tlakem veřejnosti zákaz schválila.
Na poli v Mžanech v době, kdy má cukrovka za sebou asi měsíc růstu, však žádné včely vidět nejsou. „Trošku se usmívám, protože včelu přitáhne květ, ale semínko v zemi asi těžko. Pokud tam nic nekvete, tak přítomnost včel postrádá důvod,“ říká včelař Karel Zubatý.
Pro zemědělce v Mžanech je cukrovka klíčová, pěstují ji na 220 hektarech. Zákaz mořidel semen podle nich může znamenat citelný pokles výnosů, agronom Jan Vratislav ho odhaduje na 25 až 40 procent.
Podobně to vidí také ministerstvo zemědělství, které se pro příští rok pokusí prosadit pro Česko výjimku. „Za současně používaná mořidla osiva není dostupná adekvátní náhrada. Bez nich je výrazně ohrožena rentabilita pěstování cukrové řepy,“ uvádí Vojtěch Bílý z ministerstva zemědělství.
