Odborníci z Brna umí z fotky určit, z jakého místa na zemi byl snímek pořízen

Brněnští informatici začali spolupracovat na výzkumu takzvané výpočetní fotografie s technologickou firmou Adobe. Už nyní umí tým pod vedením Martina Čadíka u každé fotografie krajiny určit přesnou pozici fotoaparátu a orientaci při focení. Kromě různých možností úpravy fotografií je výzkum přínosný i pro kriminalisty – například při pátracích akcích.

Tým z Fakulty informačních technologií VUT takto pracuje nejen na fotografiích, ale i na videu. „V digitální fotce je zakódována přibližná GSM souřadnice, odkud byla fotka pořízena. Tuto polohu potřebujeme upřesnit a najít přesnou orientaci kamery či fotoaparátu. To dokážeme díky digitálním modelům krajiny, ze kterých získáme výšková data o terénu. Tyto 3D modely jsou volně k dispozici pro celou planetu. Pomocí siluet pak zarovnáme fotku s 3D modelem terénu, a tak můžeme určit přesnou polohu i orientaci fotoaparátu či kamery v době pořízení snímku,“ vysvětlil princip vizuální geolokalizace Čadík.

Díky přesné lokalizaci může být snazší najít pohřešovaného, pokud vyfotí místo, kde se nachází. Získané informace pomáhají také třeba při forenzní analýze, kdy je potřeba ověřit, zda opravdu fotka zachycuje to, co tvrdí její autor, a zda byla skutečně pořízena na místě, které uvádí autor.

Ukázka geolokalizace fotografie
Zdroj: VUT

Umělé přeostření už hotové fotky

Běžným uživatelům může aplikace pomoci například při úpravě snímků z dovolené. Výpočetní fotografie totiž nabízí celou řadu využití při editaci již pořízených fotek. „Člověk může třeba simulovat jiný fotoaparát a přeostřit už pořízenou fotku. Když máme informace o tom, jak vzdálený je který vrchol hory, můžeme na něj uměle přeostřit tak, jak by nám naše vybavení na místě vůbec neumožnilo. Najednou vidíme, jak by fotka vypadala, kdybychom ji pořídili například obrovským dalekohledem,“ popsal jednu z možností Čadík.

Upravit lze také fotku, na které je mlžný opar, tak aby byla bez něj či opačně. „Dnes to lidé dělají ručně a zbytečně složitě, my to umíme automaticky,“ řekl Čadík.

Zpětně lze také měnit osvětlení fotky, uměle přidat stíny vrhané terénem, aby fotka vypadala jako při východu či západu slunce. „Dnes je tak stále těžší rozpoznat, zda byla nějaká fotka editovaná, tedy dodatečně upravovaná. Ale jde to. I tomu se věnujeme v rámci forenzní analýzy fotografií,“ řekl Čadík.

Informace i pro vědce

Spojení informací z pořízené fotky a 3D modelů terénu pomáhá uživatelům získat další data o okolní přírodě, například jak se zachycená hora jmenuje, jak vzdálený je její vrchol, jaká je jeho nadmořská výška a podobně.

Geolokalizaci fotek by mohla v budoucnu využít například i švýcarská horská služba, která nyní monitoruje sněhovou pokrývku rozsáhlým kamerovým systémem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 9 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 10 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 14 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 16 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...