Od Antarktidy se odlomil obří ledovec. Je větší než Moravskoslezský kraj

Vědci už několik let očekávali, že se od Antarktidy odtrhne obří ledová kra. Podle jejich odhadu k tomu ale mělo dojít nejdřív na přelomu července a srpna letošního roku. Ledovec se ale nakonec utrhl už v noci na středu.

Od šelfového ledovce na západě Antarktidy se odlomila kra, jejíž rozloha se pohybuje kolem 5800 kilometrů čtverečních. Podle britských vědců z výzkumného projektu MIDAS, kteří na to jako první upozornili, to potvrdily nejnovější družicové snímky.

Jde o jednu z největších mas ledu, jaká se kdy od jižního světadílu odtrhla. Kra o hmotnosti asi jednoho bilionu tun zabírá větší rozlohu, než má například Moravskoslezský nebo Ústecký kraj.

Evropská kosmická agentura potvrdí, nebo vyvrátí tuto událost později, až nad ledovcem proletí družice Sentinel-1, jejíž přístroje by měly zaznamenat vše, co se kolem Larssenova ledovce děje:

Kra se odlomila mezi pondělím a středou, vědci ale už několik let předpovídali, že se tak stane. V ledu se vytvořila 80 kilometrů dlouhá prasklina a ještě v lednu drželo kru na místě pouhých 20 kilometrů ledu. Prasklina se vytvořila v šelfovém ledovci označovaném jako Larsen C, který má tloušťku asi 350 metrů a vyskytuje se na západním okraji Antarktidy.

Nově vzniklý ledovec má zhruba poloviční velikost oproti kře, která se odtrhla od šelfového ledovce Ross v roce 2000, ale i tak patří k zhruba deseti největším, jaké kdy byly zaznamenány.

Rozpadání šelfového ledovce Larsen C označují vědci za nikoli klimatickou, ale geografickou událost. I když připouštějí, že k rozšíření pukliny mohlo globální oteplování přispět. Dr. Martin O'Leary ze Swansea University, který se na projektu MIDAS podílí, k odtržení ledovce uvedl: „Přestože jde o přirozenou událost a nejsme si vědomi žádného spojení s lidskou aktivitou, vystavuje to šelfový ledovec do značně zranitelné situace. Led nikdy nebyl tak daleko, jako je nyní. Budeme nyní velmi pečlivě sledovat další známky, zda se nestává nestabilním i zbytek ledovce.“

Co bude s ledovcem dál?

Podle expertů se ledovec zřejmě rozpadne na menší části, čímž může ohrozit lodě, které se v této oblasti plaví. Tento proces ale může trvat až desítky let. Pokud ledovec roztaje, nijak to nezvýší hladiny oceánů, uklidňují experti: „Je to jakobyste hodili kostku ledu do ginu – když se v něm rozpustí, nezmění to objem vody ve sklenici,“ uvedla pro Guardian expertka na satelitní pozorování ledovců Anna Hoggová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 18 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...