Výjimečné záběry života, který se nachází pod Antarktidou, pořídil dálkově ovládaný robot australských výzkumníků.
Zatímco povrch Antarktidy je nehostinný a značně pustý, ekosystémy pod antarktickým ledem jsou stejně pestré a bohaté jako kdekoliv jinde na světě:
Záběry pořídila dálkově ovládaná miniponorka provozovaná Australian Antarctic Division (AAD). Vědci ji dostali pod led tak, že vyvrtali díru, kterou pak stroj spustili do hlubiny. Tam pak měřil řadu údajů: teplotu a kyselost vody a také objem různých látek v ní. Mimo jiné ale také nafilmoval, jak bohatý život na dně pod Antarktidou je.
„Když se řekne Antarktida, ikonickými druhy jsou pro většinu lidí tučňáci a tuleni,“ uvedl ve středu 28. ledna biolog Glenn Johnstone. „Tyto záběry ale ukazují oblast s velkou biodiverzitou, plnou barev a dynamiky a bohatou na život – včetně mořských hub, mořských korýšů, ježovek, hvězdic a sumýšů.“
Jak vypadá život pod Antarktidou?
- Teplota mořské vody se může pohybovat i pod nulou. Mořská voda má větší hustotu než sladká voda a mrzne tedy v průměru až při teplotě –2 °C.
Tyto organismy žijí ve vodě s teplotou asi –1,5 stupně Celsia pod ledem silným nejméně 1,5 metru. Led je tu po většinu roku, zmizí jen na necelé dva měsíce. Ledová vrstva působí v drsných antarktických podmínkách jako účinná ochrana před nepříznivými vlivy počasí nad hladinou – před větrem i před mrazem. Vytváří tak relativně stabilní prostředí, v němž se může šířit život; jen občas nějaký ledovec takovou komunitu zcela zničí.
Tento výzkum byl součástí programu, který má studovat, jaký je vliv okyselování oceánu u Antarktidy na podobné ekosystémy. Za tento fenomén může zvyšování obsahu oxidu uhličitého na Zemi – asi čtvrtina se ho usazuje v mořské vodě. A to způsobuje, že voda se stává více kyselou. Právě oceány v okolí pólů se okyselují až dvakrát rychleji než moře u rovníku, proto jsou pro vědce jakýmsi lakmusovým papírkem, který naznačuje, jak bude vypadat budoucnost.
