Obama slibuje, že USA se dostanou na Mars do roku 2030. Je to reálné?

Plánu dostat se na Mars, který navrhl Barack Obama, mohou zabránit především škrty ve vesmírném programu – jež zařídil právě Barack Obama.

Americký prezident Barack Obama zveřejnil tento týden svou vizi dobývání vesmíru: věří ve splnění amerického plánu vyslat na Mars člověka a bezpečně ho dopravit zpět na Zemi do třicátých let tohoto století.

„Stanovili jsme jasný cíl nové kapitoly amerického počínání v kosmu: vyslat lidi na Mars a dopravit je bezpečně zpět na Zemi. Dostat se na Mars bude vyžadovat pokračování spolupráce mezi vládou a soukromými inovátory, a v tom si již nyní vedeme dobře. V příštích dvou letech soukromé společnosti vyšlou vůbec poprvé astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS),“ uvedl prezident Spojených států. Je ale tento plán realistický – anebo jde jen o „stavění si pyramidy“, jak to odsoudili jeho kritici?

Karel Pacner, publicista a odborník na kosmonautiku, v pořadu Horizont 24 uvedl, že Obama se o cestu na Mars (a také k asteroidům) zajímá již delší dobu, ale přitom pro to vlastně nic neudělal. „Je to jen plácnutí, jak to známe z jeho minulých projevů – on vlastně nemůže nic dělat, protože za čtvrt roku končí,“ říká Pacner. Podívejte se na celý rozhovor zde:

Nahrávám video
Karel Pacner o cestě na Mars
Zdroj: ČT24

Bez programu Constellation to půjde těžko

Zásadním problém amerického plánu cesty na Mars je, že Obama zrušil projekt Constellation, s nímž přišla administrativa George W. Bushe roku 2004. Tento program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) měl za cíl vyvinutí nové generace kosmických dopravních prostředků. Šlo o rozsáhlý plán, jak se dostávat po krůčcích dál a dál od naší Země: jeho součástí byl jak vývoj nosných raket (Ares I a Ares V), ale také kosmické lodě Orion a lunárního přistávacího modulu Altair. Tyto stroje měly zpočátku zásobovat mezinárodní vesmírné stanici ISS, ale později měly hrát klíčovou roli v obnovení pilotovaných letů na Měsíc. A výhledově měly sloužit také při pilotovaných letech na Mars.

Projekt založený na využívání raketoplánů ale nabral zpoždění a také ho trápily finanční komplikace – a tak ho Barack Obama roku 2011 zrušil. Z celého projektu vlastně zbyla jen kosmická loď Orion. Za hlavní příčinu zrušení se považuje hospodářská krize z roku 2010.

Podle Karla Pacnera však právě projekt Constellation bude Americe velmi chybět. Než poletíme na Mars, mělo by se lidstvo nejprve vrátit na Měsíc, bez toho bude dosáhnutí Marsu velmi obtížné.

Orion - jediné, co přežilo z programu Constellation
Zdroj: NASA

Soukromý sektor naopak bude podle Karla Pacnera hrát stále důležitější roli. Obama spíše naskakuje do rozjetého vlaku, který teď nastartoval například Elon Musk, který by se rád dostal na Mars také do třicátých let 21. století. Na Mars v jeho plánech poletí kosmická loď Srdce ze zlata, která tam poveze stočlennou posádku – to možná už roku 2027.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 8 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 8 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 9 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 10 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 14 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
včera v 16:29

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
včera v 14:37

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
včera v 12:46
Načítání...