Obama slibuje, že USA se dostanou na Mars do roku 2030. Je to reálné?

Plánu dostat se na Mars, který navrhl Barack Obama, mohou zabránit především škrty ve vesmírném programu – jež zařídil právě Barack Obama.

Americký prezident Barack Obama zveřejnil tento týden svou vizi dobývání vesmíru: věří ve splnění amerického plánu vyslat na Mars člověka a bezpečně ho dopravit zpět na Zemi do třicátých let tohoto století.

„Stanovili jsme jasný cíl nové kapitoly amerického počínání v kosmu: vyslat lidi na Mars a dopravit je bezpečně zpět na Zemi. Dostat se na Mars bude vyžadovat pokračování spolupráce mezi vládou a soukromými inovátory, a v tom si již nyní vedeme dobře. V příštích dvou letech soukromé společnosti vyšlou vůbec poprvé astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS),“ uvedl prezident Spojených států. Je ale tento plán realistický – anebo jde jen o „stavění si pyramidy“, jak to odsoudili jeho kritici?

Karel Pacner, publicista a odborník na kosmonautiku, v pořadu Horizont 24 uvedl, že Obama se o cestu na Mars (a také k asteroidům) zajímá již delší dobu, ale přitom pro to vlastně nic neudělal. „Je to jen plácnutí, jak to známe z jeho minulých projevů – on vlastně nemůže nic dělat, protože za čtvrt roku končí,“ říká Pacner. Podívejte se na celý rozhovor zde:

Nahrávám video
Karel Pacner o cestě na Mars
Zdroj: ČT24

Bez programu Constellation to půjde těžko

Zásadním problém amerického plánu cesty na Mars je, že Obama zrušil projekt Constellation, s nímž přišla administrativa George W. Bushe roku 2004. Tento program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) měl za cíl vyvinutí nové generace kosmických dopravních prostředků. Šlo o rozsáhlý plán, jak se dostávat po krůčcích dál a dál od naší Země: jeho součástí byl jak vývoj nosných raket (Ares I a Ares V), ale také kosmické lodě Orion a lunárního přistávacího modulu Altair. Tyto stroje měly zpočátku zásobovat mezinárodní vesmírné stanici ISS, ale později měly hrát klíčovou roli v obnovení pilotovaných letů na Měsíc. A výhledově měly sloužit také při pilotovaných letech na Mars.

Projekt založený na využívání raketoplánů ale nabral zpoždění a také ho trápily finanční komplikace – a tak ho Barack Obama roku 2011 zrušil. Z celého projektu vlastně zbyla jen kosmická loď Orion. Za hlavní příčinu zrušení se považuje hospodářská krize z roku 2010.

Podle Karla Pacnera však právě projekt Constellation bude Americe velmi chybět. Než poletíme na Mars, mělo by se lidstvo nejprve vrátit na Měsíc, bez toho bude dosáhnutí Marsu velmi obtížné.

Orion - jediné, co přežilo z programu Constellation
Zdroj: NASA

Soukromý sektor naopak bude podle Karla Pacnera hrát stále důležitější roli. Obama spíše naskakuje do rozjetého vlaku, který teď nastartoval například Elon Musk, který by se rád dostal na Mars také do třicátých let 21. století. Na Mars v jeho plánech poletí kosmická loď Srdce ze zlata, která tam poveze stočlennou posádku – to možná už roku 2027.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 12 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 14 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 17 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...