Čeští astronomové podrobně analyzovali 144 bolidů meteorického roje Taurid. Ukázalo se, že zvýšená aktivita v roce 2015 byla způsobena meteoroidy ze zcela nové větve. Ta obsahuje přinejmenším dvě planetky o velikosti 200–300 metrů a je velmi pravděpodobné, že je v ní přítomno i mnoho dosud neobjevených planetek o rozměrech desítek metrů nebo i větších. Nebezpečí srážky s planetkou tudíž výrazně narůstá každých několik let, když se Země s tímto proudem meziplanetárního materiálu potkává.
Nově objevená větev meteorického roje Taurid obsahuje i Zemi nebezpečné planetky, varují vědci
Meteorický proud Taurid způsobuje na Zemi přinejmenším čtyři meteorické roje. Dva jsou aktivní v noci od konce září do začátku prosince a dva ve dne od konce května do poloviny července. Ačkoliv nejpravděpodobnějším mateřským tělesem je kometa 2P/Encke, existuje teorie, že tato kometa je jen úlomkem mnohem větší komety, která se rozpadla před tisíci let a vytvořila celý komplex těles, včetně řady planetek. Je ale také dobře možné, že řada planetek má podobnou dráhu jako Tauridy čistě náhodou.
V některých letech je aktivita Taurid vyšší než normálně. Zejména se to týká většího počtu jasných meteorů (bolidů). Poslední zvýšená aktivita nastala v roce 2015. „Důkladně jsme analyzovali 144 bolidů pozorovaných v tomto roce novými automatickými digitálními bolidovými kamerami Evropské bolidové sítě. Kamery jsou rozmístěny v České republice (na 13 stanicích), v Rakousku (1 stanice) a na Slovensku (1 stanice). Dráhy 113 bolidů měly obdobné charakteristiky a tvořily dobře definovanou strukturu ve sluneční soustavě. Zjistili jsme, že dráhy se k sobě vzájemně přibližují ve vzdálenosti 3,6 astronomické jednotky od Slunce, což naznačuje, že celá větev mohla vzniknout rozpadem většího tělesa v těchto místech,“ uvádí vědci ve zprávě, která vyšla 6. června v odborném časopise Astronomy and Astrophysics.
Hmotnosti pozorovaných meteoroidů ležely v širokém rozmezí od desetiny gramu do více než jedné tuny. Meteoroidy větší než 300 gramů byly velmi křehké, zatímco tělesa s hmotností pod 30 gramů byla mnohem kompaktnější.
„Námi publikovaná data dokazují přítomnost metrových těles patřících k nové větvi Taurid. Navíc na základě dráhové podobnosti ukazujeme, že k této nové větvi Taurid patří taktéž mnohem větší asteroidy o průměru až několik set metrů. Je to téměř jisté pro asteroid 2015 TX24, velmi pravděpodobné pro těleso 2005 UR a taktéž možné i pro asteroid 2005 TF50. Přitom nehovoříme o nějaké vzdálené příbuznosti. Tato nově objevená a popsaná větev Taurid prostě obsahuje tělesa od velikostí několika milimetrů až do přinejmenším několika set metrů, která se všechna pohybují společně kolem Slunce,“ uvádí vědci.
Žádné z výše jmenovaných těles srážkou se Zemí nehrozí - jejich dráhy známe, problémem jsou tělesa, která v roji být mohou.
Úzký rozsah určených dráhových elementů nové větve činí spojení Taurid s těmito asteroidy mnohem spolehlivějším, než bylo možné kdykoliv předtím. Každých několik let se Země potkává s touto větví po dobu přibližně 3 týdnů. Během tohoto období je pravděpodobnost srážky s rozměrnějším tělesem (řádově desítek metrů v průměru) významně zvýšená.
Jaké je riziko?
„Přestože, jak jsme ukázali, se jedná o velmi křehká tělesa, při takové velikosti již mohou proniknout hluboko do atmosféry a představovat reálné nebezpečí pro zemský povrch.
Další výzkum vedoucí k lepšímu popisu tohoto reálného zdroje potenciálně nebezpečných těles, která mohou být dostatečně velká na to, aby způsobila místní nebo dokonce kontinentální katastrofu, je proto velmi žádoucí,“ píše se ve studii.
Nalezení těchto temných kometárních těles v meziplanetárním prostoru je však komplikováno jejich nízkým albedem (poměrná část z celkového dopadajícího slunečního světla odražená tělesem zpět do prostoru). Pro tuto úlohu jsou tedy potřebné velké dalekohledy a vhodné geometrické podmínky pozorování, tj. malá vzdálenost od Země a velká úhlová vzdálenost od Slunce.
Příštíprůlet roje Tauridů kolem Země můžeme očekávat už roku 2019.
Tunguzský meteorit možná vyšel z Taurid
Tauridům a velkým asteroidům v nich se někdy připisuje i vůbec největší kosmická katastrofa posledních několika stovek let – exploze takzvaného Tunguzského meteoritu. Na konci června roku 1908 explodovalo nad Sibiří velké vesmírné těleso, podle řady hypotéz asi 60–100 metrů velký asteoroid z Taurid. Protože byl zřejmě značně křehký, ani se nedotkl povrchu planety.
Ale i tlaková vlna a síla jeho letu nad povrchem dokázaly zničit značnou část Sibiře, exploze byla natolik silná, že v oblasti přibližně 2000 km² vyvrátila a přelámala kolem 60 milionů stromů. V oblasti exploze nebyl nikdy nalezen žádný odpovídající meteorit, což by nasvědčovalo tomu, jak křehké jsou zřejmě meteority z Taurid. První, kdo na tuto možnost upozornil, byl už roku 1978 československý astronom Ľubor Kresák.