Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Je teprve třetí ženou, která na toto ocenění dosáhla.
„Pochopení role žen v pracovním procesu je pro společnost důležité. Díky průkopnickému výzkumu Claudie Goldinové nyní víme mnohem více o základních faktorech a o tom, které překážky bude možná potřeba v budoucnu odstranit,“ prohlásil předseda výboru pro udělení ceny Jakob Svensson.
Generální tajemník Královské akademie věd Hans Ellegren uvedl, že Goldinovou získání ceny překvapilo a byla velmi potěšena.
Práce Goldinové
Podle prohlášení švédské akademie sedmasedmdesátiletá Goldinová poskytla první ucelený popis výdělků a účasti žen na trhu práce v průběhu staletí. Její výzkum odhalil příčiny změn i hlavní zdroje přetrvávajících rozdílů mezi muži a ženami na trhu práce.
Goldinová při své práci prošla archivy a shromáždila data z USA o zastoupení žen na trhu práce za více než 200 let. To jí umožnilo zjistit, jak a proč se rozdíly ve výdělcích a zaměstnanosti žen a mužů měnily.
Její výzkum ukázal, že účast žen na trhu práce neměla vzestupnou tendenci, ale tvoří křivku ve tvaru písmene U. Zaměstnanost vdaných žen se od počátku 19. století zmenšovala s přechodem od společnosti zaměřené na zemědělství k průmyslové společnosti. Na počátku 20. století se ale opět začala zvyšovat, spolu s růstem sektoru služeb.
Goldinová to vysvětlila jako důsledek strukturálních změn a vývoje společenských norem týkajících se povinností žen v domácnosti a rodině. Upozornila rovněž, že ve 20. století se úroveň vzdělání žen neustále zvyšovala a ve většině zemí s vysokými příjmy je nyní podstatně vyšší než u mužů. Ukázala, že důležitou roli v tom sehrál přístup k antikoncepční pilulce, který nabídl nové možnosti plánování kariéry.
Goldinová se zaměřila i na rozdíly ve výdělcích mezi muži a ženami. Navzdory modernizaci, hospodářskému růstu a rostoucímu podílu zaměstnaných žen v minulém století se dlouhou dobu rozdíly ve výdělcích téměř nesnižovaly. Historicky lze velkou část rozdílů ve výdělcích vysvětlit rozdíly ve vzdělání a volbě povolání. Goldinová ale ukázala, že většina tohoto rozdílu ve výdělcích je nyní mezi muži a ženami ve stejném povolání a z velké části vzniká při narození prvního dítěte.
Třetí oceněná žena
Cenu za ekonomii získala žena zatím pouze dvakrát. V roce 2009 to byla Američanka Elinor Ostromová a v roce 2019 Francouzka Esther Duflová, která byla zároveň i nejmladším laureátem této ceny.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané. Pouze dvakrát získala cenu žena, v roce 2009 Američanka Elinor Ostromová a v roce 2019 Francouzka Esther Duflová, která byla zároveň i nejmladší laureátkou.
Minulí laureáti
Loni získala cenu trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za výzkum bank a finančních krizí, který měl praktický význam při regulaci finančních trhů a řešení krizí.
Na vyznamenané čeká kromě medaile, diplomu a finanční odměny i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.
Udělením ceny končí týden dlouhé vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
