Profesor Karel Pacák se stal roku 2016 vítězem ankety „Zahraniční Čech roku“. Oprávněně, jeho americká práce na léčbě nádorů z něj udělala jednoho z nejznámějších expertů v tomto oboru na celém světě.
"Nesmí existovat soboty a neděle," je receptem na úspěch bojovníka proti nádorům Pacáka
Karel Pacák v HPC (zdroj: ČT24)
Od malých částí mozku, jako je šišinka nebo podvěsek mozkový, přes štítnou žlázu, nadledviny až třeba po brzlík – to jsou části lidského těla označované jako žlázy s vnitřním vyměšováním. Do krve na pokyn mozku vypouštějí nejrůznější hormony.
Jejich nádory pro člověka znamenají hned dvojí riziko. „Nebezpečné mohou být ne svou biologickou podstatou, tedy zakládáním metastáz, ale produkcí těch látek, kterým říkáme hormony,“ vysvětluje endokrinolog Tomáš Zelinka. Jejich nesprávné vypouštění do krve znamená velké nebezpečí: u lidí totiž ovlivňují nejrůznější tělesné funkce – třeba krevní tlak, hladinu cukru v krvi nebo růst. Nádory žláz, které je produkují, jsou tak rizikem, i když nejsou zhoubné.
Nejčastěji takové nádory napadají štítnou žlázu zodpovědnou za metabolismus, spotřebu kyslíku nebo tělesný vývoj. A v Česku u nich vědci v posledních dekádách zaznamenali velký nárůst. Jeho příčiny lékaři s jistotou neznají, řada z nich ale ukazuje na havárii černobylské jaderné elektrárny.
Běla Bendlová, ředitelka Endokrinologického ústavu, popisuje, jak velký je to problém: „V roce 2015 statistiky ukázaly, že už víc než 1000 pacientů ročně onemocní tímto poměrně vážným onemocněním, které je naštěstí poměrně dobře léčitelné.“
Česká odpověď
Profesor Karel Pacák se v amerických Národních ústavech pro zdraví věnuje nádorům v oblasti nadledvin a z nich vycházejícím takzvaným feochromocytomům a paragangliomům. Jeho význam pro tento obor je enormní. „Založil obrovské centrum, které má s těmito nádory největší zkušenosti. Tyto nádory jsou obecně velmi vzácné; pokud srovnáme frekvenci nálezů, tak u nás na klinice jich máme v průměru kolem deseti za rok. A to jsme centrum, kde se tito pacienti v republice soustřeďují.“
Ve špičkovém americkém centru, kde profesor Pacák pracuje, jich potká mnohem víc. A díky tomu pozná také víc typů těchto nádorů. I proto je svém oboru nejcitovanějším vědcem světa.
Jak se léčí nádory žláz s vnitřní sekrecí
Základem úspěšné léčby jakéhokoli nádoru je jeho včasné zjištění a hlavně určení, kam všude se v těle rozšířil. To platí i pro nádory žláz s vnitřní sekrecí. Lékaři se proto neobejdou bez nejmodernějších zobrazovacích metod. Jejich pilíře jsou dva – velice slabě radioaktivní látky, které se vpraví do těla pacienta, a pak tzv. gama kamery, které je umí zachytit.
Vše začíná v Ústavu pro jaderný výzkum v Řeži, kde se tyto speciální látky připravují. Jejich poločas rozpadu je velmi krátký, třeba jen pár hodin, takže vše musí běžet podle přísného harmonogramu. Každá z látek je připravená na míru danému pacientovi. Její radioaktivní část je připojena ke konkrétní chemikálii, která se na hledaný typ nádoru umí vázat. Tím jej v těle pacienta označí a lékaři pak vše vidí prostřednictvím gama kamery, která radioaktivní záření umí převést na podobné obrazy.
Karel Pacák má v americkém Národním institutu zdraví k práci ty nejlepší podmínky i dostupné technologie. Jeho práce je natolik významná, že se roku 2016 stal vítězem ankety „Zahraniční Čech roku“, kterou pořádaly stanice Vltava a Radio Praha Českého rozhlasu.
„Je zajímavé, že přední místa v anketě obsadily osobnosti, které jsou známy víc v zahraničí než doma. Svědčí to o tom, že ve svém okolí se těší velké přízni a popularitě. I na jejich osudech je vidět, čeho všeho Češi ve světě dosáhli,“ uvedl tehdy šéfredaktor Radia Praha Miroslav Krupička.